Vysoké školství

Miloš Zeman na Hrad nepozval „zlobivé“ rektory

Na předávání státních vyznamenání 28. října nedostali pozvánku rektoři Masarykovy a Jihočeské univerzity. Oba mají u hradního pána škraloup.

Soupeři z rektorské volby, partneři ve vedení ČVUT

Poražený kandidát Vojtěch Petráček (vlevo) blahopřeje nově zvolenému rektorovi ČVUT profesoru Petru Konvalinkovi, jenž byl dlouholetým předsedou Akademického senátu ČVUT.

Novým rektorem ČVUT byl zvolen profesor Petr Konvalinka, jenž Vojtěchu Petráčkovi nabídl prorektorský post. A ten jej přijal.

Volební inspirace: Výzkum, vývoj a inovace? Na okraji zájmu...

V oblasti vědy se strany de facto vyhýbají ožehavějším tématům – rozsah a velká míra obecnosti jejich programů to prakticky vylučují.

Martin Víta 23.10.2013

Volební inspirace: Co strany nabízejí českému školství

Všichni politici vždy deklarují, že školství a věda bude jejich prioritou. Jde hlavně o to, kdo to konečně prosadí a opravdu také dodrží.

Martin Rychlík 17.10.2013

Kdo bude novým rektorem ČVUT? Schyluje se k duelu Konvalinka versus Petráček.

České vysoké učení technické v Praze mění po takřka jedné dekádě svého šéfa: Václava Havlíčka. Co škole nabízejí jeho nástupci?

Martin Rychlík 10.10.2013

Stanislav Štech: Univerzita Karlova musí vzbuzovat úctu, ale přitahovat i mladé

Stanislav Štech je profesorem pedagogické psychologie od roku 2007, ale již čtyři roky předtím se stal prorektorem UK. Je důstojníkem Řádu akademických palem Francouzské republiky.

„Strašně mi vadí, že vidím spoustu talentovaných, kteří kvůli kariérním nejasnostem na fakultách odejdou pryč,“ říká kandidát na rektora.

Michal Stehlík: Univerzita Karlova musí být sebevědomá a otevřenější

Historik Michal Stehlík je děkanem FF UK od února 2006, dříve působil i jako náměstek generálního ředitele Národního muzea v Praze pro výstavní a sbírkotvornou činnost.

„Univerzita má obrovský potenciál spoluurčovat kulturní i společenský život v celé zemi,“ volá po aktivnější roli kandidát na rektora.

Vliv žebříčků vysokých škol sílí, ale pozor na jejich přeceňování

Globální „honba za prestiží“ sice může pozitivně ovlivnit i systémové změny ve vysokém školství, není však bez rizik, upozorňuje Jan Koucký.

Studium on-line: Připojí se české univerzity ke světovému boomu?

Světem hýbou takzvané Massive Open Online Courses. Proč studovat doma, když můžete poslouchat hvězdy z Harvardu?

Nejdražší země pro studium?

Studovat dejme tomu na univerzitě v Tokiu (na snímku University of Tokyo) leze hodně do peněz, Japonsko patří v aktuálním přehledu k nejdražším zemím pro zahraniční studenty.

Studie banky HSBC nepotěší zahraniční zájemce o vzdělání v USA, Austrálii či Británii. Nejlákavější z finančního hlediska je mezi sledovanými Německo.

Proč Češi chtějí za vzděláním do ciziny

Z větších vzdělávacích institucí si v průzkumu britské National Student Survey (NSS) vedla nejlépe University of Bath, s jejíž výukou je spokojeno 94 procent studentů.

Dva průzkumy, jeden tuzemský od Nadace Zdeňka Bakaly a druhý britský, naznačují, čím jsou zahraniční univerzity tak atraktivní.

Švédské akademické „buzny“ v průvodu hrdosti

Pod vlajkou Karolinska Institutet pochodovalo o víkendu 50 lidí.

Homosexuálové elitní výzkumné organizace Karolinska Institutet ve Stockholmu založili spolek Queerolinska. Prošlo by to v Česku?

Studium on-line: Trend, který může změnit planetární vzdělanost

Nejlepší univerzity jako Harvard, MIT nebo Berkeley dávají zdarma na webové stránky EdX, Coursera či Udacity výukové kurzy mnoha předmětů. A zapisují se do nich desetitisíce lidí.

Nejvýznamnější světové univerzity a jejich elitní profesoři nabízejí poznatky zdarma. Stačí se zapsat.

Desatero rad, jakého školitele raději nebrat

Doktorské studium je dle Boloňského systému třetím a nejlepším chodem univerzitního menu.

Nejcennější rady by aspirantům vědeckého řemesla měl podávat jejich školitel, mentor. Může se však změnit v nepřítele.

Jak hodnotili vědu v Itálii a co všechno z toho zjistili

Předkládat veřejnosti novinky ze světa vědy a techniky není úplně snadné...

První komplexní hodnocení kvality italského výzkumu ukázalo, že lépe si vedou univerzity na severu země a menší vysoké školy.