Věda

Jeskyně hrůzy v Judské poušti: Nové fragmenty svitků od Mrtvého moře

Jeskyně hrůzy v Judské poušti.

„Nové“ řecké fragmenty, jež byly nedávno nalezené v Jeskyni hrůzy, zapadají do kontextu objevů v padesátých letech a v roce 1961. Představují dílek do skládanky, jak vypadaly biblické texty, než byly ustáleny a kanonizovány.

Rotunda svatého Václava aneb Jak si rozuměli archeologové s matematiky

Malostranské náměstí v Praze, kde původně v 11. století stála svatováclavská...

Kniha Malostranská rotunda svatého Václava Václava v Praze pod editorským vedením Jarmily Čihákové a Martina Müllera odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze.

Koronavirová pandemie vyvolává nové otázky. Vakcinace by měla pomoci

Očkovací centrum v provizorní nemocnici na brněnském výstavišti.

Jak dlouhou dobu vydrží imunita po prodělané nemoci covid-19? Proč má někdo pozitivní PCR test i po mnoha týdnech? Jak to, že děti jsou k této epidemii málo náchylné? Kde se SARS-CoV-2 vzal? Odpovědi hledá Václav Hořejší.

Jedna z největších vědeckých akcí v dějinách: Vakcíny proti covidu-19

Britský premiér Boris Johnson drží v ruce vakcínu od společnosti AstraZeneca.

Neuvěřitelné množství peněz. Enormní expertní nasazení. Nejnovější vědecké objevy. To vše umožnilo v rekordním čase několik vakcín a rozběhnout akci, jež snese srovnání zřejmě jen s očkovací kampaní proti obrně v padesátých letech 20. století či s eradikací neštovic v letech 1967 až 1977.

Jaroslav Petr 9.1.2021

Koronavirus v roce 2020 dopadl na vědu i na akademické prostředí

Věda.

Koronavirová pandemie ukázala, jak potřebná je věda a výzkum pro řešení současných a budoucích výzev společnosti. Málokdy dříve byli čeští vědci stejně často vidět jako v uplynulém tři čtvrtě roce.

Výborná věda může vyrůst jenom ze široké vědecké základny

Alice Valkárová, jaderná fyzička a končící předsedkyně Grantové agentury ČR.

„Všechny státy, které mají rozvinuté technologie a inovace, mají i kvalitní základní výzkum. Ten také přispívá k obecnému poznání přírody a společnosti,“ říká v rozhovoru jaderná fyzička a končící předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová.

Josef Tuček 13.12.2020

Milan Zelený: Původní výzkum na cestě od globalizace k lokalizaci

Milan Zelený, česko-americký ekonom.

Dle česko-amerického ekonoma Milana Zeleného to, co prožíváme, není cyklická krize, ale změna, jako byla průmyslová revoluce. Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat.

Muži mají slabší a méně dokonalý imunitní systém, než tomu je u žen

Praha, 10.09.20 COVID-19, Václavské náměstí, odběrové místo

Muži sice vykazují vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19 či úmrtí než ženy, ale hygienicko-epidemiologická opatření a zdravý životní styl, jejž pozitivně ovlivňují rizikové – většinou civilizační – faktory, platí pro obě pohlaví stejně.

Umělou inteligencí, supravodiči a soukromým kapitálem k jaderné fúzi

Podmínkou zahájení fúze je soustředení ohromné energie do minimálního prostoru

Fúzní nebo termonukleární reakci lidé zatím zvládli jenom v její ničivé podobě vodíkové bomby. Od padesátých let se vědci snaží fúzní reaktor sestrojit. V létě začala v jižní Francii montáž největšího světového fúzního reaktoru.

Josef Tuček 17.11.2020

Více „naslouchat vědě“ je líbivé politické heslo

Věda.

Zvolený americký prezident Joe Biden prohlásil, že bude více „naslouchat vědě“ a vědcům ve věci pandemie a klimatických změn, na něž však vědci mají různé názory. Navíc se se kvalita vědy pozná i podle živé polemiky. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Mělo by se více naslouchat vědě?

Jan Macháček 12.11.2020

Vznik života na Zemi: Zákonitost, nebo úplná náhoda?

Ceny SDGs již čtvrtým rokem ocení iniciativy, produkty nebo služby, jež...

Doktorka Judit Šponerová s kolegy prokazuje, že pro vznik molekul, z nichž mohl vzejít dnešní život, byly třeba stamiliony let reakcí. Možná je ve vesmíru Země jediná, kde se podmínky pro vznik života sešly. Možná se to povedlo často a život je běžný. Nevíme.

Josef Tuček 17.10.2020

Udělení nobelovky za ekonomii mělo vždy zpoždění

Výherci Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovu cenu za ekonomii získali dva profesoři ekonomie Paul Milgrom a Robert Wilson za výzkum několik desetiletí starého aspektu teorie her, konkrétně aukcí. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co soudíte o výběru nominantů? Neměl by se výbor soustředit na aktuálnější záležitosti?

Jan Macháček 15.10.2020

Trh s „chytrými drogami“ zlepšujícími výkon mozku zažívá boom

Mozek (ilustrační foto)

„Chytré drogy“, jak se přezdívá nootropikům neboli potravinovým doplňkům a lékům ke zlepšení zdravotního stavu a výkonu mozku vyhledávají studenti, senioři, sportovci i manažeři. Vědci před nimi varují, ale současně pracují na metodách, jak mozek stimulovat.

Jaroslav Petr 10.10.2020

Léčba Parkinsonovy choroby: Nový přístroj naslouchá i stimuluje mozek

Parkinsonova nemoc (ilustrační)

Pacientům s Parkinsonovou chorobou pomůže přístroj Percept, který registruje abnormální aktivity mozku a umožňuje naladění léčebných elektrických impulzů.

Jaroslav Petr 26.9.2020

Měli bychom rozlišovat praktickou a teoretickou umělou inteligenci

Vladimír Mařík.

„O superinteligenci se píšou knihy a blbnou se tím lidem hlavy, ale realita je jinde. Musíme se soustředit na algoritmy, které něco opravdového dělají. Víme, proč to dělají, a jak jsme je zkonstruovali, a přinášejí výsledky,“ vysvětluje v rozhovoru profesor Vladimír Mařík, expert na robotiku.