Věda

Milan Zelený: Původní výzkum na cestě od globalizace k lokalizaci

Milan Zelený, česko-americký ekonom.

Dle česko-amerického ekonoma Milana Zeleného to, co prožíváme, není cyklická krize, ale transformační změna, jako byla průmyslová revoluce. Politický systém se nevzdává dobrovolně, ale pochopí-li, že není východisko, jde to rychle. Musíme se naučit, jak informace najít, jak je interpretovat, a co s nimi dělat. Píše Adrián Podskl’an.

Muži mají slabší a méně dokonalý imunitní systém, než tomu je u žen

Praha, 10.09.20 COVID-19, Václavské náměstí, odběrové místo

Muži sice vykazují vyšší riziko těžkého průběhu onemocnění covid-19 či úmrtí než ženy, ale hygienicko-epidemiologická opatření a zdravý životní styl, jejž pozitivně ovlivňují rizikové – většinou civilizační – faktory, platí pro obě pohlaví stejně.

Umělou inteligencí, supravodiči a soukromým kapitálem k jaderné fúzi

Podmínkou zahájení fúze je soustředení ohromné energie do minimálního prostoru

Fúzní nebo termonukleární reakci lidé zatím zvládli jenom v její ničivé podobě vodíkové bomby. Od padesátých let se vědci snaží fúzní reaktor sestrojit. V létě začala v jižní Francii montáž největšího světového fúzního reaktoru.

Josef Tuček 17.11.2020

Více „naslouchat vědě“ je líbivé politické heslo

Věda.

Zvolený americký prezident Joe Biden prohlásil, že bude více „naslouchat vědě“ a vědcům ve věci pandemie a klimatických změn, na něž však vědci mají různé názory. Navíc se se kvalita vědy pozná i podle živé polemiky. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Mělo by se více naslouchat vědě?

Jan Macháček 12.11.2020

Vznik života na Zemi: Zákonitost, nebo úplná náhoda?

Ceny SDGs již čtvrtým rokem ocení iniciativy, produkty nebo služby, jež...

Doktorka Judit Šponerová s kolegy prokazuje, že pro vznik molekul, z nichž mohl vzejít dnešní život, byly třeba stamiliony let reakcí. Možná je ve vesmíru Země jediná, kde se podmínky pro vznik života sešly. Možná se to povedlo často a život je běžný. Nevíme.

Josef Tuček 17.10.2020

Udělení nobelovky za ekonomii mělo vždy zpoždění

Výherci Nobelovy ceny za ekonomii.

Nobelovu cenu za ekonomii získali dva profesoři ekonomie Paul Milgrom a Robert Wilson za výzkum několik desetiletí starého aspektu teorie her, konkrétně aukcí. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co soudíte o výběru nominantů? Neměl by se výbor soustředit na aktuálnější záležitosti?

Jan Macháček 15.10.2020

Trh s „chytrými drogami“ zlepšujícími výkon mozku zažívá boom

Mozek (ilustrační foto)

„Chytré drogy“, jak se přezdívá nootropikům neboli potravinovým doplňkům a lékům ke zlepšení zdravotního stavu a výkonu mozku vyhledávají studenti, senioři, sportovci i manažeři. Vědci před nimi varují, ale současně pracují na metodách, jak mozek stimulovat.

Jaroslav Petr 10.10.2020

Léčba Parkinsonovy choroby: Nový přístroj naslouchá i stimuluje mozek

Parkinsonova nemoc (ilustrační)

Pacientům s Parkinsonovou chorobou pomůže přístroj Percept, který registruje abnormální aktivity mozku a umožňuje naladění léčebných elektrických impulzů.

Jaroslav Petr 26.9.2020

Měli bychom rozlišovat praktickou a teoretickou umělou inteligenci

Vladimír Mařík.

„O superinteligenci se píšou knihy a blbnou se tím lidem hlavy, ale realita je jinde. Musíme se soustředit na algoritmy, které něco opravdového dělají. Víme, proč to dělají, a jak jsme je zkonstruovali, a přinášejí výsledky,“ vysvětluje v rozhovoru profesor Vladimír Mařík, expert na robotiku.

Musíte se dívat do budoucna a investovat

Orna Berryová,bývalá izraelská hlavní vědkyně, která radí české vládě v...

„Česká republika má řídit své programy, aby domácí výzkum vzkvétal, aspoň na evropskou úroveň. Národní programy by měly podporovat rozvoj konkurenceschopnosti,“ říká v rozhovoru bývalá izraelská hlavní vědkyně Orna Berryová, která radí české vládě v otázkách výzkumu, vývoje a inovací.

Nejnadějnější vakcíny proti koronaviru mohou narazit na vážný problém

Celý svět se snaží vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19.

Na vakcíně proti koronaviru SARS-CoV-2 pracuje sto týmů, některé využívají strategie známé už tisíciletí, jiné těží z nejnovějších objevů molekulární biologie a genetiky: chystají geneticky modifikované buňky či změněnou DNA člověka. Evropa však odmítá genetické modifikace organismů.

Jaroslav Petr 15.8.2020

Genom je mnohem komplikovanější, než si vědci před 20 lety mysleli

Genom (ilustrační foto)

Očekávalo se, že v roce 2020 bude mít každý na magnetické kartě přečtený genom a při zdravotních potížích mu lékaři „ušijí“ léčbu na míru. Ode „dne G“ uplynulo 20 let, ale uskutečnilo se pouze málo z toho, co si vědci slibovali.

Psychologie v období reformy. Bude se muset naučit teoretické práci

Čtyřicet sedm let po jeho ukončení a uveřejnění jeho výsledků stanfordský...

Krize psychologické vědy je hrozivá. Odhady se různí, ale lze předpokládat, že více než polovina publikovaných studií je zpochybnitelná. Ačkoliv replikační krize je pro psychologii velkou ranou, povaha jejích dopadů ukazuje na problém, jemuž se psychologové budou muset dříve nebo později postavit – problém teorie. Píše Jiří Münich.

Práce českých vědců: Rychlejší, robustní, ale i levnější testování

Testování na koronavirus.

Přijde-li druhá vlna nemoci covid19, bude třeba masivně testovat. Firma Diana Biotechnologies, vítěz hackathonu Hack the Crisis, jejž v době epidemie koronaviru pořádal státní CzechInvest a ministerstvo průmyslu a obchodu, nabízí státu automatizovaný testovací přístroj. Zvládne až tisíc testů denně a nepotřebuje dovážené chemikálie.

Vědci jako proroci konce světa aneb Věda jako náboženství naší doby

Věda.

Aktivistka Greta Thungergová slepě věří v to, co vědci prorokují, a očekává konec světa v roce 2030, jako se ve středověku věřilo v konec světa po tisíci letech a návrat Mesiáše. Stejně jako každé jiné náboženství ani náboženství vědy nemůže postrádat eschatologii.