USA
Americké prezidentské volby: Dvě vítězství vysmívaného Bushe mladšího
George Bush mladší, prezident USA v letech 2001 až 2009, se sice do panteonu největších prezidentů nedostane, ale historie ho bude hodnotit mnohem pozitivněji, než to před nějakými 15 lety vypadalo.
Americké prezidentské volby: Devadesátá léta a svěží vítr Bill Clinton

Na začátku devadesátých let se americká hegemonie ve světě zdála nezpochybnitelná. Navzdory tomu museli vládnoucí republikáni po dlouhých letech vyklidit pozice. Voliči totiž slyšeli na mládí a dravost demokrata Billa Clintona.
Americké prezidentské volby: Osmdesátá léta ve znamení Ronalda Reagana

Ronald Reagan (1911–2004) se stal jedním z nejuznávanějších prezidentů v dějinách – po fiascích v Afghánistánu nebo Íránu dokázal vrátit USA prestiž v celém světě a především jeho zásluhou Západ zvítězil ve studené válce. Osmdesátá léta v USA proto natolik neodmyslitelně patří k republikánům, že si jedno bez druhého nelze představit.
Gerald Ford a Jimmy Carter: Prezidentský zmar republikánů i demokratů

Po republikánských malérech v první polovině sedmdesátých let 20. století se otočilo štěstí k demokratům, kteří toho však nedokázali využít. Ve druhé polovině se stal prezidentem USA republikán Gerald Ford a poté demokrat Jimmy Carter.
Americké prezidentské volby: Dvě vítězství vyvrhele Richarda Nixona

Americký prezident Richard Nixon (1913–1994) ve chvíli, kdy bylo jasné, že proti němu bude spuštěn impeachment 9. srpna 1974 odstoupil. V tu chvíli byl v postu pět a půl roku, měl za sebou dvoje vítězné volby a vezl se na vlně ohromné popularity. Jak se stalo, že se křivka oblíbenosti 37. prezidenta USA natolik dramaticky proměňovala?
Americké prezidentské volby v šedesátých letech aneb O moci televize

V úterý 3. listopadu voliči v USA rozhodnou, zda v Bílém domě bude pokračovat republikán Donald Trump, či ho vystřídá demokrat Joe Biden. A tento souboj bude stejně, ne-li ještě zajímavější než ten, který v šedesátých letech vedli demokrati John Fitzgerald Kennedy a Lyndon Johnson s republikány Richardem Nixonem a Barrym Goldwaterem.
Z hlediska konfliktu velmocí byl srpen 1968 jen drobnou komplikací

Z našeho pohledu USA sovětské invazi v srpnu 1968 jen nečinně přihlížely a nijak nám proti Moskvě nepomohly. Problém byl, že pomoci nejenže nechtěly, ale ani nemohly, a zejména nevěděly, proč by to měly udělat.
USA: Vyrovnávání se s minulostí přerostlo do orgií agresivní tuposti

Zdá se, že USA a některé západní země postihla nákaza potenciálně srovnatelně nebezpečná jako koronavirová epidemie. Je to nekonečné vyrovnávání se s minulostí, navíc pod praporem politické korektnosti. Rozmáhá se totalitní myšlení, jež jsme si spojovali s nejtvrdšími diktaturami.
Další český pokus o uchopení „Říma naší doby“ – současné Ameriky

Ještě předtím, než byl v USA zabit Afroameričan George Floyd, vyšla kniha reportéra České televize Martina Řezníčka Rozpojené státy. Amerika nejen televizní kamerou, jež pojmenovává problémy současné Ameriky, kvůli nimž jsou její města ve varu.
Zločin bílých prapředků by neměl být dědičný

Důsledkem dění v USA a podpory hnutí Black Lives Matter bude debata o odškodnění černých Američanů za mnoho desetiletí otroctví a rasismu. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaké by mělo být odškodnění Afroameričanů za otroctví a rasismus?
Kdo nese vinu za současné násilí a rabování v amerických městech?
Smrt Afroameričana George Floyda, jemuž policista Derek Chauvin klečel více než osm minut na krku, rozpoutala v USA násilnosti. V Evropě vyvolaly také povzdech, „to se může stát jen v Americe“. Násilí však bylo v dějinách USA, Evropy i celého světa.
Proč se mlčí o americkém financování čínského výzkumu koronaviru
Bylo by třeba znát americko-čínské výzkumné programy a přímé i nepřímé finanční toky mezi USA a Wuchanským institutem virologie za minulých nejméně deset let, aby šlo učinit nějaký závěr.
Češi by měli zažít střet politiků stejné váhové kategorie jako v USA

Je škoda, že Andrej Babiš nemá podobně silného, a především přímého vyzývatele, jako je v souboji o Bílý dům Michael Bloomberg pro Donalda Trumpa. Předseda ODS Petr Fiala či faktický šéf Pirátů Jakub Michálek sice ukazují svaly, ale zatím to nestačí. Pokrokáři by měli přesvědčit třeba amerického boháče českého původu Zdeňka Bakalu.
Michael Bloomberg: Veškeré své jmění za porážku Donalda Trumpa

Miliardář Michael Bloomberg sice nastoupil do boje o Bílý dům později, ale má oproti svým soupeřům obří výhodu – prakticky neomezené zdroje. Navíc slibuje, že pokud se stane americkým prezidentem, prodá svou obří mediální společnost. Části voličů i oponentů, kteří musejí peníze na kampaň pracně shánět, se jeho finanční zázemí nelíbí.
Demokraté před volbou prezidenta USA útočí na Aljašku a Facebook
Demokratický kongresman Adam Schiff prohlásil, že Donald Trump je schopný vrátit Rusům Aljašku. Sponzor demokratů George Soros zase zaútočil na šéfa Facebooku Marka Zuckerberga.