USA
Viktor Orbán: Odcházející velvyslanec USA věděl, jak Maďaři přemýšlejí
V projevu 27. října v Budapešti při příležitosti udělení státního Řádu za zásluhy odcházejícímu americkému velvyslanci v Maďarsku Davidu B. Cornsteinovi o něm maďarský premiér Viktor Orbán kromě jiného prohlásil, že změnil a posílil maďarsko-americké diplomatické, ekonomické i obchodní vztahy.
Trump na ulici
Newyorčana Donalda Trumpa v jeho městě nikdy moc nemilovali, což ukazuje i loňská fotka z jeho čtvrti Queens. Poštovní známka z roku 2016, těsně po jeho vítězství, je prorocká. Klíčový stát Pensylvánii letos otočily v jeho neprospěch hlasy poštou.
Americké prezidentské volby: Překvapivé vítězství Donalda Trumpa
V prezidentských volbách v roce 2016 u republikánů slavil triumf miliardář Donald Trump, s nímž nikdo nepočítal. Demokraté mu nemohli přijít na jméno, konzervativci tvrdili, že není konzervativní, jen populista. Trump ale na všechny kašlal a zvítězil.
Americké prezidentské volby: Dvě výhry mediální hvězdy Baracka Obamy
Barack Obama, první americký prezident černé pleti udělal za osm let (2009–2017) řadu kroků, za něž je jedněmi dodnes chválen, zatímco podle odpůrců může za všechny problémy světa. Byl fenomenálním řečníkem a charismatickým lídrem, který měl schopnost získávat si davy.
Americké prezidentské volby: Dvě vítězství vysmívaného Bushe mladšího
George Bush mladší, prezident USA v letech 2001 až 2009, se sice do panteonu největších prezidentů nedostane, ale historie ho bude hodnotit mnohem pozitivněji, než to před nějakými 15 lety vypadalo.
Americké prezidentské volby: Devadesátá léta a svěží vítr Bill Clinton
Na začátku devadesátých let se americká hegemonie ve světě zdála nezpochybnitelná. Navzdory tomu museli vládnoucí republikáni po dlouhých letech vyklidit pozice. Voliči totiž slyšeli na mládí a dravost demokrata Billa Clintona.
Americké prezidentské volby: Osmdesátá léta ve znamení Ronalda Reagana
Ronald Reagan (1911–2004) se stal jedním z nejuznávanějších prezidentů v dějinách – po fiascích v Afghánistánu nebo Íránu dokázal vrátit USA prestiž v celém světě a především jeho zásluhou Západ zvítězil ve studené válce. Osmdesátá léta v USA proto natolik neodmyslitelně patří k republikánům, že si jedno bez druhého nelze představit.
Gerald Ford a Jimmy Carter: Prezidentský zmar republikánů i demokratů
Po republikánských malérech v první polovině sedmdesátých let 20. století se otočilo štěstí k demokratům, kteří toho však nedokázali využít. Ve druhé polovině se stal prezidentem USA republikán Gerald Ford a poté demokrat Jimmy Carter.
Americké prezidentské volby: Dvě vítězství vyvrhele Richarda Nixona
Americký prezident Richard Nixon (1913–1994) ve chvíli, kdy bylo jasné, že proti němu bude spuštěn impeachment 9. srpna 1974 odstoupil. V tu chvíli byl v postu pět a půl roku, měl za sebou dvoje vítězné volby a vezl se na vlně ohromné popularity. Jak se stalo, že se křivka oblíbenosti 37. prezidenta USA natolik dramaticky proměňovala?
Americké prezidentské volby v šedesátých letech aneb O moci televize
V úterý 3. listopadu voliči v USA rozhodnou, zda v Bílém domě bude pokračovat republikán Donald Trump, či ho vystřídá demokrat Joe Biden. A tento souboj bude stejně, ne-li ještě zajímavější než ten, který v šedesátých letech vedli demokrati John Fitzgerald Kennedy a Lyndon Johnson s republikány Richardem Nixonem a Barrym Goldwaterem.
Z hlediska konfliktu velmocí byl srpen 1968 jen drobnou komplikací
Z našeho pohledu USA sovětské invazi v srpnu 1968 jen nečinně přihlížely a nijak nám proti Moskvě nepomohly. Problém byl, že pomoci nejenže nechtěly, ale ani nemohly, a zejména nevěděly, proč by to měly udělat.
USA: Vyrovnávání se s minulostí přerostlo do orgií agresivní tuposti
Zdá se, že USA a některé západní země postihla nákaza potenciálně srovnatelně nebezpečná jako koronavirová epidemie. Je to nekonečné vyrovnávání se s minulostí, navíc pod praporem politické korektnosti. Rozmáhá se totalitní myšlení, jež jsme si spojovali s nejtvrdšími diktaturami.
Další český pokus o uchopení „Říma naší doby“ – současné Ameriky
Ještě předtím, než byl v USA zabit Afroameričan George Floyd, vyšla kniha reportéra České televize Martina Řezníčka Rozpojené státy. Amerika nejen televizní kamerou, jež pojmenovává problémy současné Ameriky, kvůli nimž jsou její města ve varu.
Zločin bílých prapředků by neměl být dědičný
Důsledkem dění v USA a podpory hnutí Black Lives Matter bude debata o odškodnění černých Američanů za mnoho desetiletí otroctví a rasismu. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jaké by mělo být odškodnění Afroameričanů za otroctví a rasismus?
Kdo nese vinu za současné násilí a rabování v amerických městech?
Smrt Afroameričana George Floyda, jemuž policista Derek Chauvin klečel více než osm minut na krku, rozpoutala v USA násilnosti. V Evropě vyvolaly také povzdech, „to se může stát jen v Americe“. Násilí však bylo v dějinách USA, Evropy i celého světa.
