Studená válka

Svět bez jaderných zbraní by možná byl ideální. Ale je nerealistický

Válka.

Události uplynulých let zamíchaly kontrolou jaderného zbrojení – ke dvěma tradičním supervelmocím se přidala Čína. Dohoda USA, Ruska a Číny však nebude jednoduchá. USA na straně jedné a Rusko a Čína na druhé se za nepřátele poměrně nepokrytě již považují.

Jan Ludvík 21.2.2021

Americké prezidentské volby: Osmdesátá léta ve znamení Ronalda Reagana

Bývalý americký prezident Ronald Reagan.

Ronald Reagan (1911–2004) se stal jedním z nejuznávanějších prezidentů v dějinách – po fiascích v Afghánistánu nebo Íránu dokázal vrátit USA prestiž v celém světě a především jeho zásluhou Západ zvítězil ve studené válce. Osmdesátá léta v USA proto natolik neodmyslitelně patří k republikánům, že si jedno bez druhého nelze představit.

David Lancz 17.10.2020

Americké prezidentské volby v šedesátých letech aneb O moci televize

„We choose to go to the Moon“, zněl výrok Johna F. Kennedyho  v Houstonu z 12....

V úterý 3. listopadu voliči v USA rozhodnou, zda v Bílém domě bude pokračovat republikán Donald Trump, či ho vystřídá demokrat Joe Biden. A tento souboj bude stejně, ne-li ještě zajímavější než ten, který v šedesátých letech vedli demokrati John Fitzgerald Kennedy a Lyndon Johnson s republikány Richardem Nixonem a Barrym Goldwaterem.

David Lancz 26.9.2020

Nová studená válka: Nahradí Čínská lidová republika Sovětský svaz?

Americká a čínská vlajka v Pekingu.

Chce-li se Čína emancipovat od světa, kde dominují USA, musí nabídnout svou ideologicky podepřenou a technologicky efektivní a atraktivní verzi budoucnosti. Pak může přitáhnout i jiné země a konkurovat americkému, respektive západnímu modelu.

Jan Adamec 6.9.2020

Od léta 1945 nebyla jaderná zbraň opět použita. Bude tomu tak nadále?

Atomová válka (ilustrační foto).

Ukončil atomový hřib nad Hirošimou definitivně druhou světovou válku? Pře zastánců a odpůrců použití nukleární bomby trvá už 75 let, ale jedna věc je nezpochybnitelná: od srpna 1945 žádný režim nepoužil v žádné válce novou ničivou zbraň.

Severoatlantická aliance je pro bezpečnost Evropy nepostradatelná

NATO, USA, Evropa.

V průběhu studené války se NATO, jež 4. dubna oslavilo 70 let, nechovalo jako spolek hašteřících se zemí a bylo relativně jednotné, neboť navzdory formální rovnosti členských zemí mu neformálně vládly USA. Pokud by Česko nebylo jeho členem, ocitlo by se mimo tuto americkou obranu Evropy.

Vít Kučík 7.4.2019

Hlavní ideje a důvody vzniku NATO i po 70 letech stále platí

NATO

Severoatlantická aliance, která vznikla po druhé světové válce a právě slaví sedmdesátiny, nebyla „americkým výmyslem“. První výzva přišla ze západní Evropy. A zdá se, že navzdory problémům, neshodám, proroctvím o brzkém zániku či volání po zrušení je NATO v dobré kondici.

Nový čínský světový politický a ekonomický řád

Čínská inventura začíná.

Skandál technologického obra Huawei je nepochybně součástí obchodní války, již vede Čína proti nám. Průmyslová špionáž je přitom jen špičkou ledovce.

Finanční krize změnila společnosti, politickou scénu i svět

Adam Tooze, Crashed: How a Decade of Financial Crises Changed the World.

Finanční krize zničila konsenzus, že finanční a ekonomický liberalismus je správnou cestou. Politická scénu se polarizuje, levicoví a pravicoví extremisté získávají stále větší politickou moc. Dřívější převládající přesvědčení o evropské integrace je na ústupu, pověst liberálních demokracií utrpěla ránu.

Petr Kain 31.10.2018

Visegrádská čtyřka a budoucnost Evropy

Budoucnost Evropy.

Stephen Bannon, stratég kampaně Donalda Trumpa, maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó, americký ekonom David P. Goldman, britský novinář Douglas Murray. Ti a další přednesli teze o dnešním světě na konferenci Budoucnost Evropy 23. až 24. května v Budapešti. Ideová reportáž Romana Jocha.

Memento politologa: Stará pravidla vztahů mezi státy už nefungují

Pierre Hassner, francouzský filozof.

Liberální demokracie je dnes napadána ze všech stran. Francouzský filozof Pierre Hassner, který zemřel 26. května ve věku 85 let, tvrdil, že stoupenci liberální demokracie vyklízejí zbytečně pole. Nejsou na výši a zůstávají pasivní.

Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu

Karl Jaspers, Atomová bomba a budoucnost lidstva. Politické vědomí v naší době.

Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.

Americká zahraniční politika nebude konzistentní

USA už nebudou světovým četníkem.

Spojenectví s USA i NATO a bezpečnostní záruky sice stále platí, ale nelze se spoléhat, že Amerika bude garantovat mezinárodní řád. Proto má zásadní význam posílit českou a evropskou obranu. A možná dvě procenta HDP na ni nemusejí stačit.

Roman Joch 13.8.2017

Suverenita malých států je fikce

Alexander Dugin, Konflikte der Zukunft: Die Rückkehr der Geopolitik.

Západ představuje modernitu a snaží se vnutit svůj model ostatním národům a kulturám, jejichž odlišnost považuje za zaostalost. Západní hodnoty jsou však lokální a jejich univerzální platnost pouhým mýtem sloužícím k expanzi. Je třeba odmítnout unipolární západní řád a nastolit multipolární svět.

Petr Pietraš 17.5.2017

Ronald Reagan dodnes fascinuje. Už i levici

Jacob Weisberg, Ronald Reagan.

Čtyřicátý prezident USA Ronald Reagan může dnes mladým lidem připadat jako z dávné minulosti. Nic to však nemění na skutečnosti, že to byl velký prezident a státník, jaký po něm nebyl, a jenž se zasloužil o vítězství Západu ve studené válce.

Roman Joch 8.3.2017