Státní dluh
Současná vláda ve všech ukazatelích hospodaří levněji
Drtivá většina členských států Evropské unie nám výši státního dluhu a trend ve vývoji nákladů na jeho obsluhu musí závidět. Ve srovnání s předpandemickými lety sice státní dluh roste, avšak v mezinárodním srovnání se dle ministerstva financí dluh vládních institucí bude nadále bezpečně pohybovat na jedné z nejnižších úrovní v unii.
Český státní dluh poroste. Ale ne do výšin například Itálie či Řecka
S návrhem vlády zvýšit důchody nesouhlasí experti opozice. Například dle profesorky ekonomie Danuše Nerudové jde o nesystémový krok a české veřejné finance jsou ve velmi špatném stavu. Je však třeba připomenout, že český státní dluh rostl od roku 1997, což se podařilo zastavit až v roce 2013.
Regulace státního dluhu? Až potlačíme pandemii
Evropská komise rozvolnila v rámci pandemie kritéria maastrichtská či Paktu stability a růstu, poměr státního schodku a dluhu vůči HDP, i pravidla pomoci firmám. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Od kdy by se opětovně měla dodržovat unijní pravidla regulující státní schodky a dluhy?
Dnešním tempem za tři roky narazíme na dluhovou brzdu. Daně budou růst
Veřejné rozpočty nezachrání územní celky, tedy obce a kraje. Ty jsou dlouhodobě až na výjimky disciplinované. Pokud chceme léčit veřejné rozpočty, budeme muset šetřit ve státním rozpočtu.
Využijeme koronavirovou krizi k nápravě klíčových státních institucí?
Po roce od vypuknutí pandemie je svět zasažen mnohem víc, než jsme čekali. A už vůbec si neumíme představit, co bychom dělali, nebýt zázračně rychlého vývoje vakcín, kterých je však stále obrovský nedostatek.Každá krize je však i šancí.
Po pandemii asi přetrvá zájem o veřejné zdraví
Leckdo si myslí, že po pandemii propadneme telemedicíně. Jiní, že lidé budou doma, nastydnou-li. Další, že budou čistotnější, a roušky a respirátory zůstanou ve veřejné dopravě. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co podstatného zůstane po skončení koronavirové pandemie?
Svět se změnil. Z pandemií v minulosti se poučit nelze
Omezení styků jako řešení koronavirové pandemie přestává s nárůstem nespokojenosti a únavy lidí fungovat. Nezmění-li se strategie, zdá se, že s novými mutacemi zůstane omezení styků navždy.
Státy se nesmějí bát zadlužit, má-li to smysl
Americká fiskální pomoc ekonomice v pandemické krizi je razantnější než v Evropské unii. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Mají mít členské státy unie odvahu se více zadlužovat? Za jak dlouho se má EU vrátit k maastrichtským kritériím, respektive kritériím Paktu stability a růstu?
Předkrizová úroveň zadlužení státu se jen tak nevrátí
V průběhu letošního roku a dvou rozpočtů se rozplynula kritická hranice – náš dluh na HDP byl loni 30,2 procenta a letos se pravděpodobně dostane na 40 procent. Brzda počítá s tím, že není třeba ji sešlápnout, je-li situace krizová, což je. Dokážeme se vrátit a znovu brzdu zavést?
Finanční záhady bankovnictví
Nejhorším důsledkem koronavirové krize bude astronomické zadlužení českého státu. Všichni stojí s nastavenou dlaní – státe plať!
Současných vládních opatření se už nezbavíme
Česká vláda schválila kurzarbeit. Je vždy dobré, že vznikne systémový nástroj, který může být spuštěn, je-li třeba, a nahradí jednorázový. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Bude těžší podpůrná ekonomická opatření rušit než zavést? Podaří se návrat k předkrizovému ekonomickému růstu?
Zvláštní svět financí: Země se topí v dluzích, panika není třeba
Ratingová agentura Fitch zveřejnila nová úvěrová hodnocení zemí – ze 119 dostalo 33 horší hodnocení, 40 má horší výhled, zbytek včetně Česka zůstal beze změny. Horší veřejné finance nejsou stejnou hrozbou jako kdysi. Otázkou je, kdy zastavit.
Koronavirová krize: Každá výjimečná situace představuje příležitost
Události, jako je současná koronavirová pandemie, v minulosti transformovaly světovou ekonomiku. Černá smrt zabila v Evropě třetinu populace, ale navyšováním mezd odstartovala inovace a rozpad feudálního systému.
Koronavirová krize: Rozsáhlý deficit veřejných financí je správný
V případě aktuální krize, jejíž původ je v reálné ekonomice, by měla hrát prim politika fiskální. Její reakce však musí být rychlá, rozsáhlá a přesvědčivá. Vyšší výdaje státu spojené s fiskálním programem na podporu ekonomiky nevyhnutelně zvýší veřejný dluh.
Dluh českého státu od roku 2013 navzdory malým výkyvům stále klesá
Státní dluh České republiky se loni podle ministerstva financí zvýšil o 18,2 miliardy korun a dosáhl 1,64 bilionu korun. V roce 2013 činil 1,683 bilionu, o 43 miliard více než na konci loňského roku. Vzhledem k výši státního rozpočtu, jehož naakumulované schodky tvoří rozhodující část dluhu, je loňské absolutní zvýšení velmi malé.
