Společnost

Koronavirová pandemie: Příležitost k zamyšlení o každodenním chování

Lidská přirozenost není jen jedna.

Opatření proti šíření koronaviru léčí společnost, jež věří v člověka, který je mocí. Vždy ale zůstane něco, co lidé neovládli, co se vymyká jejich kontrole, třeba nemoc, jako je koronavirus. Ten umožňuje obrátit se od úprku hlavou proti zdi ke klidné chůzi moudřejším směrem a zeptat se: proč jdeme tam, kam jdeme? Píše Karel Hlaváček.

Koronavirová pandemie: Nekonečný zdroj protichůdných interpretací

Manicheismus – dobro a zlo.

Na koronavirovou krizi se objevila řada názorů a úvah, co ji způsobilo, co ukazuje, a jak může skončit. Je přirozené, že každý si z ní vyvodí to, co konvenuje jeho přesvědčení. Pokud se Čechům podaří uplatnit heslo „v jednotě je síla“ nejen v tuzemsku, ale i v Evropské unii, vyjdou z krize posíleni. Píše Jakub Kučera a Lukáš Rejzek.

Jakub Kučera 4.4.2020

Lidstvo podobné rány, jako je koronavirus, zvládlo. Zvládne i tuto

Alexander Broadbent, britský filozof .

„Lidé přisuzují mnohem větší význam tomu, co slyší od jiného, zejména od blízkých. Fakticita nehraje žádnou roli. Drtivá většina jejich informací o nemoci není z oficiálních bulletinů Světové zdravotnické organizace, ale z toho, co jejich přátelé postují na Facebook nebo Twitter,“ říká v rozhovoru britský filozof Alexander Broadbent.

Naděje koronavirové krize: Hledání stability v době nerovnováhy

Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci?

Pandemie jsou s ekonomikou spojené, proto by se o nich mělo uvažovat společně. A prosazením rovnovážné a odolné ekonomiky vytvořit novou imunitu lidstva. Budoucnost je možné ovlivnit, minulost nikoli.

Důsledky morové a koronavirové epidemie se částečně podobají

Antisemitismus.

Snaha najít příčinu morové epidemie narážela na stejné překážky jako u současné koronavirové. Pomohl ji odhalit i německý lékař a historik Klaus Bergdolt svou knihou Černá smrt v Evropě.

Dvacet let se mluví, že děti mají málo pohybu, ale nic se nemění

Jaroslava Chlupová, neuroložka.

„Ideálně by se děti měly hýbat každý den. Bylo by dobré, kdyby učitelé zapojili pohyb i do hodin. Nechat děti občas oběhnout lavici. O přestávce se proběhnout po chodbě. Do školy a ze školy chodit pěšky,“ říká v rozhovoru brněnská neuroložka Jaroslava Chlupová.

Lucie Fialová 25.3.2020

Realitní trh se reguluje sám, není třeba do něj příliš zasahovat

Hendrik Meyer, šéf platformy Bezrealitky.

„Jak v Berlíně, tak v Mnichově jsou lidé ochotní se kvůli drahým nájmům vystěhovat z města do okolí. To je podobné v Praze, kdy lidé hledají bydlení ve Středočeském kraji. Pokud jsou nájmy příliš vysoké, pro lidi je takové bydlení méně atraktivní a hledají alternativu jinde,“ říká v rozhovoru Hendrik Meyer, šéf platformy Bezrealitky.

Koronavirus zřejmě poškozuje kromě pudu sebezáchovy i mozkové buňky

Opatření kvůli koronaviru u vstupu do areálu  nemocnice Uherské Hradiště.

Ti, kdo se tváří, že se nic neděje a vládní opatření považují za buzeraci, by si měli uvědomit, že se rozhoduje, zda republika zvládne epidemii, či ne.

István Léko 20.3.2020

Příběh o obnově Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze

Staroměstské náměstí s Mariánským sloupem

Pražští zastupitelé rozhodli, že se Mariánský sloup po 102 letech vrátí na své místo na Staroměstském náměstí. Obnovený sloup má být dokončen v létě.

Jak vést rozhovor a nesouhlasit s druhou stranou

Konverzace (ilustrační foto)

Americký filozof Peter Boghossian ve své knize How to Have Impossible Conversations: A Very Practical Guide nabízí návod na efektivnější konverzaci.

Památník Lidice aneb Sirky ani archivy dětem do rukou nepatří

Památník Lidice.

Eduard Stehlík se stal novým ředitelem lidického památníku za zjitřené atmosféry ohledně sporného dokumentu, již úspěšně moderoval. Zdá se, že stabilizuje i personální sestavu památníku, přičemž zkušenost s aktivisty fušujícími do historie by měl uplatnit i jako předseda Rady Ústavu pro studium totalitních režimů. Píše Jan Schneider.

Jan Schneider 10.3.2020

V příštích letech nebude zřejmě bydlení ve městě pro každého

Satelitní městečko Jesenice u Prahy.

Mnozí Češi pracují či chodí do školy ve velkých městech, ale bydlí na jejich periferii nebo za hranicemi. V poslední době počet takových Čechů výrazně roste. Důvodem je nejen sen o vlastním domě, ale i růst cen nemovitostí ve velkých městech. Kvůli nim se zvětšuje skupina obyvatel, jež si tam jakékoliv vlastní bydlení dovolit nemůže.

Česká republika by se mohla stát vzorem v obraně svobody slova

Svoboda projevu.

Svoboda slova je civilizační výdobytek pro všechny, proto je třeba ji bránit společně. Nestačí, že ji garantuje Ústava. Bylo by velkou chybou, kdyby se zpolitizovala a stala dalším předmětem sporů, kdy si znesvářené strany rozdělí, kdo je pro a proti.

Vznik vzdělanců je dnes nemožný. Museli by jít proti duchu doby

Studenti - ilustrační foto.

Současný vzdělanec je postavou okrajovou, většině světa lhostejnou. Nějak totiž v drtivě dominujícím pragmatismu není jasné, co ten člověk (blázen?) chce.

Ze západní společnosti mizí nuancovaný pohled na svět

Manicheismus – dobro a zlo.

Kniha zesnulého francouzského spisovatele Philippa Muraye L’Empire du bien (Říše dobra) vyšla poprvé v roce 1991 a od té doby se dočkala dalších pěti vydání.