Smrt

Když zítra umřeme všichni

Autor anglického nápisu – česky Když zítra umřeme všichni – na nábřeží u...

Západní člověk se sice snaží otázku smrti co nejvíc vytěsnit ze svého života, ale věřící v Boha se na ni dívá zejména jako na nový začátek. Kam patří autor nápisu Když zítra umřeme všichni na nábřeží u Karlova mostu v Praze, není jasné, ale nutí o posledních věcech přemýšlet. Pamatuj na smrt!

Žádné opatření nemůže fungovat, chybí-li nástroj k jeho vymáhání

řed rokem si vzal koronavirus na svědomí první oběť. „Od té doby vyhaslo...

Cílem je svět bez pandemie, ale děláme stále stejné chyby. Zdaleka nejvíce nám chybí společná vize, za niž by se většina země mohla postavit.

Josef Veselka 26.3.2021

Život jako cesta s podstatnou zastávkou v Římě

Na koloběžce okolo Kolosea.

U některých románů je od první věty cítit autorská ambice mít všechno podstatné předem promyšlené a rozfázované. Jiné jsou přitažlivé spíše tím, že spisovatelé nechávají text a život v něm plynout, a nevědí dopředu, kam se vše vyvine. Román italského spisovatele Gianfranca Calligaricha Poslední léto ve městě patří do druhé skupiny.

Počet úmrtí mezi léty 2019 a 2020 se v Česku zvýšil o 15 procent

Ve zlínské nemocnici mají aktuálně 17 covid pacientů na jednotce intenzivní...

Mezi léty 2019 a 2020 zemřelo o 17 tisíc lidí víc, celkově přes 129 tisíc. Takové výkyvy se běžně nedějí. Přírůstek jen jednou za uplynulých sto let překonal šest procent – o 14,5 procenta v posledním roce války. Statistici zatím neuvádějí důvody, podle poradce premiéra Romana Prymuly je příčinou vysokých čísel jednoznačně covid-19.

Kolik obětí si koronavirus zatím skutečně vyžádal?

Výjezd k potvrzenému COVID-19 pacientovi. Pro osoby, které s ním přijdou do...

Jak nám výborně vyšla první vlna, v té druhé jsme byli neúspěšní a ve třetí jsme se z předchozích chyb příliš nepoučili. Namísto svádění neúspěchů na oponenty, případně někoho za našimi hranicemi, či bagatelizace počtu obětí koronaviru by veřejnost možná ocenila přiznání vlastních chyb a představení rozumné vize.

Josef Veselka 9.2.2021

Neumíme pokorně přijmout smrt. Štěstím může být i zemřít včas

Liberální demokracie.

Koronavirová pandemie poukazuje na současné problémy spojené se stárnutím, smrtí, agresivitou či sexuální orientací. Otázku, zda je liberální demokracie schopná je vyřešit, ať si odpoví každý sám.

Koronavirová krize: Mírné varování před mnohem horšími katastrofami

Pracovníci Červeného kříže již druhý týden testují zaměstnance sociálních...

Vyrovnávání se s koronavirovou pandemií je mnohem obtížnější, než se na jaře zdálo. Druhá vlna zasáhla Česko mnohem víc, než jsme čekali. Kde se stala chyba? Co nás ještě může čekat? Naplnění černých scénářů, nebo Zemi hrozí mnohem větší nebezpečí, oproti nimž je covid-19 jen slabým odvarem?

Koronavirová pandemie: Složitý problém, který nelze zúžit na hru čísel

Opatření kvůli koronaviru u vstupu do areálu  nemocnice Uherské Hradiště.

Západní civilizace dospěla na scestí. Zdravá společnost by se snažila využít všech možností, ale uvědomovala by si limity – lze zachránit každý lidský život, ale všechny nikoli. A u některých by zvažovala, zda náklady na záchranu nejsou příliš vysoké.

René Kamrla 8.11.2020

Dušičkové rozjímání nad vlastním rodem a dnešní koronavirovou lapálií

Kostel v Pitíně.

Je dobré vědět, kde máme kořeny, a aspoň jednou za rok si připomenout předky, díky nimž tu jsme a v jejichž započatém díle máme pokračovat. Pavel Matocha na konkrétních událostech z historie jeho pitínského rodu připomíná, jak dobře se dnes máme.

Pavel Matocha 8.11.2020

Při medializaci vražd zapomínáme na děti obětí a další pozůstalé

Igor Dvořáček, ostravský soudní lékař.

„Autoři by měli myslet na to, že články či seriály budou číst a sledovat také lidé, jichž se skutek dotkl nejvíce. I já se snažím přivyknout nové realitě, že novináři mohou napsat cokoliv, byť pravda bývá jinde.“ říká v rozhovoru soudní lékař Igor Dvořáček.

Hana Hanke 30.6.2020

Posuzování hodnoty lidského života je hrou na Boha. A má vážné dopady

Bůh a věda.

Posuzovat to, čí život je hodnotnější, a která smrt by mohla být špatnější, evokuje nacistické populační programy. Jediným relevantním kritériem je prognóza přežití, popřípadě zjevná a nezpochybnitelná forma společenské prospěšnosti.

Nejdůležitější úkol dnešních dní: Nenechat se spoutat obavami

Strach.

Není dobře, trvá-li stát na dodržování něčeho, co je absurdní, a ještě horší, pokud lidé „absurditu“ ze strachu či z nemístné úcty ke státní autoritě bez reptání akceptují.

Rychlé šíření nákazy koronavirem vede k těžšímu průběhu nemoci

Rouška (ilustrační foto)

Zpomalit šíření epidemie koronaviru lze dvěma způsoby: buď se nakazí 60 až 70 procent populace, čímž vir bude slábnout, ztratí na agresivitě, tedy zvykneme si na něj – nebo jej zpomalí karanténní opatření nařízená vládou, jejichž cílem je udržet situaci pod kontrolou, aby nezkolaboval zdravotnický systém stejně jako v severní Itálii.

Veřejná diskuse o eutanazii by se neměla vést ideologicky

Eutanazie (ilustrační foto).

David Černý se domnívá, že od kritika eutanazie Marka Váchy by bylo možné očekávat etickou analýzu na úrovni odpovídající jeho postavení v akademické obci. Bohužel tomu tak není.

David Černý 18.1.2020

Na strašení apokalypsou nelze vybudovat nic pozitivního

Konec světa (ilustrační foto)

Pokud se „dobová apokalypsa“ rozběhne, lze už jen bojovat na straně dobra, přičemž se z podstaty vedení války dopouštět i zla. To, co bývá mnohem těžší, ale také smysluplnější, je být ostražitý již v dobách, kdy apokalyptičtí jezdci ještě podřimují ve svých zimovištích a pečlivě střežit zámky od jejich ohrad.