První světová válka
Současné Rusko bolševismus nevyznává. Není nebezpečné ideologicky
V Rusku se dnes sice objevují rezidua diktátorského myšlení, ale nemá ideologii, kterou by hlásalo světu. Západ by měl dělat opak toho, co v současnosti dělá – navazovat s ním styky, obchodovat a ukazovat mu své hodnoty. Češi by pak měli brát Rusko jako realitu, zejména když není jejich tradičním nepřítelem.
Základ polské východní politiky: Válka s bolševiky a smlouva z Rigy
Mírová dohoda podepsaná 18. března 1921 v Rize novou Polskou republikou a vznikající sovětskou mocí v Rusku ukončila polsko-bolševickou válku i boje ve východní Evropě. I díky ní se Poláci naučili jednat s Moskvou cílevědomě a bez pocitu méněcennosti.
Cesta Richarda Weinera od počátečních nedokonalostí k osobitému dílu
Vydání raných próz outsidera české literatury Richarda Weinera (1884–1937) Přetržená nit je velkou událostí. Aspoň pro ty, kdo ho znají.
Rusko v dějinách mnohokrát zvítězilo a bylo poraženo. A mnohokrát bude
Na článek Václava Makrlíka Proč Západ nenávidí Rusko aneb Historická fakta o ruské rozpínavosti zareagoval Roman Joch. Dle něho Rusko nebylo vždy mírumilovné, neagresivní a neexpanzionistické..
Proč Západ nenávidí Rusko aneb Historická fakta o ruské rozpínavosti
Nenávist k Rusku má svou historii a český politicky a historicky gramotný občan si klade otázku, kde se bere. Této demagogii snad mohou uvěřit Američané, které zajímají jen problémy státu, ve kterém žijí. Někteří Češi však také neznají historii a politické názory si tříbí v hospodském či kavárenském žvanění.
Životní příběh monstra jménem Hitler neustále až uhrančivě fascinuje
Co se stalo, že outsider Adolf Hitler stanul v čele státu s obrovskou kulturní tradicí a zcela jej zničil? Jak se to jen mohlo stát, je proto stěžejní otázkou moderních německých i světových dějin.
Příběh milostného vytržení z otupělosti. A úpadku
Román francouzského spisovatele Oscara Vladislase de Lubicz Milosze (1877–1939) Milostné zasvěcení, jenž poprvé vyšel v roce 1910, je především skvostně napsanou prózou o lásce, zasazenou do atraktivních kulis Benátek.
Bez finanční pomoci by nacisté dodnes jen řvali v mnichovské pivnici
Na článek historičky Evy Hahnové V Česku se řeší hlavně Mnichov a odsun. Přinášíme 9 milníků války, které mezi klíčovými událostmi často chybějí zareagoval Jan Schneider.
Jak první a druhá světová válka a koronavirus zasáhly šachový život
První a druhá světová válka zasáhly podobně jako koronavirus šachové turnaje. Pavel Matocha připomíná olympiádu v roce 1939, v jejímž průběhu vypukla druhá světová válka, ale především se věnuje turnaji v Mannheimu v roce 1914, jejž předčasně ukončila první světová válka a jehož ruští účastníci byli uvězněni v nepřátelském Německu.
Je i duše Evropy na svém zenitu?
Hnutí zentistů mělo v boji za očistu světa za cíl hledání zářícího slunce na zenitu, tedy vrcholu, životní pravdy každého jednotlivce. Kde se nachází současná Evropa? Jsou Evropané šťastní?
Demytizace Němců jako perfektně organizovaného národa
Německo je považované za stabilní demokracii, jež se poučila z minulých chyb. Z ekonomického hlediska pak za moudře řízený sociální stát, jenž se vyhýbá výstřelkům typickým pro „anglosaský“ model. To vše je novodobá legenda, jež má s realitou společného jen málo.
Středoevropská mocnost by možná zabránila nacismu a bolševismu
V první polovině roku 1918 se státy Dohody odklonily od programu středoevropské federace a přiklonily se ke „cordon sanitaire“ neuhájitelných států, z nějž vznikla i Československá republika.
Rozvody se začaly častěji objevovat až po vzniku Československa
„Představa, že většina domácností v minulosti byla složena z více generací, je mýtus, který ani nebyl možný z biologického hlediska. Lidé zakládali rodiny relativně pozdě,“ říká v rozhovoru Alice Velková z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
Lenin zničil demokratické levicové myšlení
Marxismus neudělal z Vladimíra Iljiče Lenina revolucionáře, ale Lenin mu dal revoluční směr – nechtěl sloužit lidu proti carovi, jak hlásali ruští revolucionáři, ale samotné revoluci.
Odstranění atomové bomby rozumem zatím nemá politickou odezvu
Úsilí o filozofické uchopení nebezpečí, jež představuje atomová bomba, odstartoval v roce 1957 německý filozof Karl Jaspers (1883–1969) zveřejněním své knihy Atomová bomba a budoucnost lidstva. Šedesát let poté, co byla poprvé vydána, vyšel její český překlad, což je příležitost k zamyšlení nad změnou světové situace za tuto dobu.
