Příroda

Změna klimatu svědčí netopýrům. Jsou i tam, kde dosud byli vzácní

Vědci z Přírodovědecké fakulty UK v těchto dnech finišují se programem sčítání...

Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně monitoruje mezi šesti až devíti sty zimovišť – kromě hradu Zvíkov počítá netopýry také v jeskyních, štolách, dolech i ve sklepeních. V uplynulých letech odborníci napočítali v České republice na 50 tisíc netopýrů 15 až 18 druhů. Přitom ještě před 20 lety to bylo okolo 15 tisíc jedinců.

Eliška Nová 20.3.2020

Současné teplé počasí nahrává roztoči, který ničí celá včelstva

Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru.

Brzký nástup jara probudil přírodu o něco dřív – a včely nezahálejí. „Producentky“ medu dokonce začaly chovat novou generaci. To znamená i zvýšené riziko varroázy, infekčního onemocnění včel, jež způsobuje roztoč kleštík včelí. V nejkrizovějších letech zahynula v důsledku výskytu této nemoci podle odhadů až třetina včelstev v Česku.

Eliška Nová 3.3.2020

Mokřady zadržují vodu i uhlík. Stát dotuje jejich návrat do krajiny

Mokřad podél potoka Botiče. Tento specifický biotop je dnes spíš vzácností....

Ve 20. století zaniklo celosvětově 1,9 milionu kilometrů čtverečních mokřadů – 24násobek Česka. Dnes se však musejí mokré louky, bažiny a močály, různé tváře mokřadu, do vysušené české krajiny vracet. Na jejich obnovu či vybudování přispívá ze svých rozpočtů ministerstvo zemědělství a také životního prostředí, každé v jiném aranžmá.

Nestátním vlastníkům lesů připutuje z eráru finanční injekce

Petr Slavíček ze Správy KRNAP označil práci skautů za důležitou proto, že...

Ministerstvo zemědělství spustilo první výzvu, jež by měla pokrýt škody z řádění kůrovce v posledním čtvrtletí roku 2017 a v roce 2018. Stát nabízí celkově 2,5 miliardy korun. Část žádostí hodlá resort proplatit ještě letos; do konce roku by nestátní vlastníci lesů měli dostat 1,5 miliardy korun. Zbytek pak na začátku příštího roku.

Eliška Nová 6.12.2019

Sucho tentokrát Evropu tolik nepotrápilo

Martin Pýcha, předseda zemědělského svazu.

„Byly roky, kdy jsme nevěděli, zda sklidíme, kvalita byla špatná a některá pole se nesklidila vůbec, protože pořád pršelo, obilí polehlo a začalo klíčit. Problém letoška je ale hraboš. Potřebujeme hodně vody na podzim, aby jim to vyplavilo hnízda, a aby byly mrazy bez sněhu,“ říká v rozhovoru předseda zemědělského svazu Martin Pýcha.

Eliška Nová 16.9.2019

Na studnaře se valí zakázky. Na povolení vrtu se čeká měsíce

Vyprošťování pokračuje i v pondělí.

Před lety stačil vrt o hloubce často zhruba 30 metrů, dnes vrtají studnaři kvůli suchu i s novou technologií až 40 metrů. Navíc žadatelé o pomoc potřebují nejen stavební povolení, ale také předchozí souhlas příslušného vodoprávního úřadu, případně vyjádření dalších institucí. Žádostmi zavalené úřady však nestíhají vyřizovat povolení.

Miroslav Petr 5.9.2019

Návrat pasteveckých psů. Pastevci se opět učí s nimi pracovat

Kavkazský pastevecký pes

Jak se do české krajiny zvolna vracejí vlci, musí se vracet i původní strážce stád. Proto začal stát stoprocentně dotovat nákup ovčáckých psů. Konkrétně až 65 tisíci korunami, což může znít jako horentní částka. Ale dobrý ovčácký pes je drahý. Tuto službu nemůže vykonávat každé plemeno a i u těch, která ano, je třeba náročný trénink.

Eliška Nová 9.8.2019

Města s nesečenou trávou se mění v houští. Plevel není jediný problém

Sekání trávy - ilustrační foto

Vlna odporu proti sečím se zvedla jako reakce na zcela zbytečné plánované výjezdy městských firem, jež řadu let se sekačkami jezdily po vyprahlých parcích a namísto trávy drhly vyschlou zem. Nyní ale začíná panovat druhý extrém. Údržba je nedostatečná, květnaté louky, po nichž lidé volají, totiž nekosením nevznikají.

Sekat? Nesekat? Tráva je zdrojem konfliktů

Ilustrační foto: Sekačka na trávu.

Některé obce své občany vyzývají k sekání trávy. Uvědomují si, že se suchem je třeba bojovat a že jedním ze způsobů je i to, že se tráva nechá povyrůst, ale mají jiný problém – lidé mají pozemky, o které se vůbec nestarají. A tak tráva na nich roste třeba i roky. Některé obce přitom mají povinnost sekat trávu dokonce ve vyhláškách.

Eliška Nová 4.8.2019

Vlci jsou součástí biodiverzity. A také jsou samozřejmě krásní

Vlk (ilustrační foto).

Pro některé myslivce je vlk stále nevítaný, podivuje se v rozhovoru ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny František Pelc. Obavám pastevců ale rozumí, chápe, že jejich situace je složitá.

Eliška Nová 28.7.2019

Novela zákona umožní omezit průmyslu i domácnostem odběry vody

Voda (ilustrační foto)

Vláda schválila novelu, která zrovnoprávní nadbytek i nedostatek vody. Vznikne plán a soupis, kdo co dělá, když udeří sucho. Podle toho, jak moc udeří, se začnou omezovat odběry. Bude-li zle, jako první se musí uskrovnit byznys, pak domácnosti. Nejvyšší prioritu získá základní infrastruktura, jako je výroba elektřiny a chod nemocnic.

Dopady klimatických změn: Střídání vlhkých a suchých epizod

Klimatické změny.

Studie Czech Globe, Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, přináší dosud nejpřesnější informace o dopadech klimatických změn na Česko v první polovině 21. století.

Eliška Nová 11.7.2019

Anglický trávník pro včely a ostatní hmyz znamená tragédii

Včely

Včely ohrožuje intenzivní zemědělství. Není to jen otázka České republiky, ale celého mírného pásu, říká Miloslav Peroutka, místopředseda Českého svazu včelařů. A to je problém, neboť pokud by včel nebylo, zbyly by nám v supermarketech brambory a chleba a další produkty z obilí, mnoho dalšího by toho nebylo.

Včelaření je symbolem ekologického smýšlení střední generace

Včely kvůli teplému počasí vylétly už v únoru.

K dnešnímu dni je podle údajů ministerstva zemědělství v zemi registrováno bezmála 60 tisíc včelařů s přibližně 670 tisíci včelstev. Některé oblasti jsou už „převčelené“. „Každému začátečníkovi nejdřív radím, ať začne ‚včelařit‘ v knihovně,“ říká včelař a biochemik Jiří Danihlík z Univerzity Palackého.

Na českých polích se rozplodil jetel nachový. Konkurent řepky

Červený jetel

Jetel nachový je vítaná plodina, jež nepřináší užitek jen hladovým kravám. Má hluboké kořeny, na nichž žijí bakterie schopné vázat vzdušný dusík. Tím se půda zkypří, nakrmí živinami a zbytky jetele po sklizni jsou účinným hnojivem, takže pozemek je připraven čelit erozi a přivítat i náročné usedlíky, jako jsou brambory nebo zelenina.