Pracovní trh

Ministerstvo práce chce omezit zaměstnávání pracovníků přes agentury

Pracovní trh.

Agentury zprostředkovávající dočasnou práci pro místní i zahraniční pracovníky dle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové vysávají obrovské množství pracovních sil z českého trhu. „Lex kvóty“, jak nazvali ministerský návrh zástupci agentur práce, přichází v době, kdy české zaměstnavatele trápí akutní nedostatek pracovníků.

Miroslav Petr 19.7.2021

Covidové ztráty gastro oboru: Pravděpodobně více než dva tisíce podniků

Restaurace U Lumi v centru Brna díky rozvolnění protiepidemických opatření...

Koronakrizi a nucené 250denní uzavření nepřežilo od pěti do deseti procent ze 40 tisíc všech stravovacích podniků v posledním předcovidovém létě 2019. Je to výrazně méně než 30procentní propad, kterým někteří lidé z branže za pandemie strašili. Většina podniků, které mohly, v současnosti otevřela. Panují ideální podmínky pro restart.

Miroslav Petr 30.6.2021

U profesí kontrabasisty a učitele chemie lze najít mnoho podobností

Jan Hrubeš, kontrabasista a nově také učitel chemie a hudební výchovy.

„Na zkoušku v orchestru i na hodinu výuky se musíte připravit. Práce učitele se třídou je svého druhu koncert. Největší rozdíl je v tom, že den hudebníka kulminuje večer,“ říká v rozhovoru Jan Hrubeš, kontrabasista a nově v důsledku covidu učitel chemie.

Německý učeň má lepší možnost zajímavější a odbornější práce než český

Václav Korbel, datový analytik.

„Na učňovské obory míří třetina žáků ze základních škol, navzdory tomu je v české debatě o vzdělávání tento segment školství opomíjený i málo probádaný. Chtěli jsme se na něj podívat víc datově, a tím na téma upoutat pozornost,“ říká v rozhovoru o českém učňovském školství datový analytik Václav Korbel.

Zájem o povolání učitele se zřejmě bude zvyšovat. A to i u nepedagogů

Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK.

„Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů v Česku nastupují do pozice pedagoga jako ve většině zemí Evropy,“ říká v rozhovoru Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK.

Pandemie neodstranila strukturální problémy českého pracovního trhu

Ilustrační snímek.

Česko se sice už více než rok potýká s koronavirovým útlumem, ale na nezaměstnanosti se to zatím neprojevuje. Řada firem v Česku usilovně shání zaměstnance. V nabídce jsou desetitisícové náborové příspěvky, nadstandardní platy, týden dovolené navíc i další výhody. Nic na tom nezmění ani skončení Antiviru a dalších vládních programů.

Vstřícné podmínky na trhu práce pro absolventy vysokých škol skončily

Pracovní trh.

Firmy pečlivě zvažují, do koho investovat, a často upřednostňují lidi s bohatou praxí, jež vysokoškolákům s čerstvým diplomem mnohdy chybí. Ti si svou obtížnější startovní pozici už uvědomili – jejich platová očekávání vůči loňsku klesla.

Průměrný výdělek v České republice se již přibližuje 40 tisícům korun

Rostou mzdy v Česku bezhlavě?

Průměrná hrubá mzda v Česku se dle Českého statistického úřadu v posledním čtvrtletí loňského roku oproti stejnému období 2019 zvýšila o 6,5 procenta na 38 525 korun měsíčně. Hlavním důvodem zrychlení mezd bylo zdravotnictví, kde platy meziročně vzrostly o 31 procent. S takovým rychlým růstem nepočítaly ani nejoptimističtější odhady.

Izolace v důsledku pandemie inovace neomezuje

Home office (ilustrační foto)

Velká část lidí na světě pracuje v systému home office. Dle některých se ale kreativita, živná půda inovací, rodí interakcí na pracovištích. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co je zdrojem kreativity a inovací? Nestane se komunikace a jiskření hlavním nákladem koronavirové pandemie?

Z hlediska rezidenčního trhu nebyl koronavirus negativním faktorem

Luděk Sekyra.

„Koupě bytu je odolná vůči současným krizovým jevům. Silný zájem je dán tím, že nemovitosti jsou považované za bezpečnou investici,“ říká v rozhovoru developer Luděk Sekyra.

Průměrná měsíčná mzda se navzdory koronaviru zvýšila o 1716 korun

Rostou mzdy v Česku bezhlavě?

V červenci až září, před úderem druhé covidové vlny, Češi v průměru měsíčně brali 35 402 korun, tedy o 1716 korun hrubého více než ve stejném období loni. Meziročně si tudíž polepšili průměrně o 5,1 procenta, po odečtení inflace o 1,7 procenta. Zaměstnanci ve zdravotních a sociálních službách dostali v průměru přidáno o 4315 korun.

Moravskoslezský kraj vidí budoucnost v modernizaci šachet OKD

Důl Darkov z portfolia černouhelné OKD.

Při útlumu černouhelných šachet OKD bude státní podnik DIAMO v dolech hledat a využívat zdroje čisté energie. Na projektech nového života pro staré šachty bude se státním podnikem spolupracovat agentura CzechInvest, zapojená je i krajská samospráva a její rozvojové výhonky, například akciovka Moravskoslezské investice a development.

Jasný trend vysokoškoláků: Stálá práce během vysokoškolských studií

Studenti - ilustrační foto.

Zhruba dvě třetiny vysokoškoláků pracují už v průběhu studia, přičemž absolventi si na vysokoškolském studiu nejvíc cení, že vedlo k rozvoji jejich osobnosti, říká v rozhovoru Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství.

Pracovní trh za pandemie: Méně postů a větší konkurence pro absolventy

Vysokoškoláci v Česku.

Ekonomické důsledky karantény a nouzového stavu vedou zaměstnavatele k tlumení náborových procesů a finanční obezřetnosti. Vysokoškoláci zřejmě budou muset slevit ze svých platových očekávání.

K současnému důchodovému systému neexistuje rozumná alternativa

Čas na reformu, nebo na postupné změny?

Současný důchodový systém byl odvozen od tisíc let trvajícího výměnku – mladí lidé museli prací uživit nejen sebe, ale i své děti a staré rodiče. Příjmy budoucího systému však nelze zakládat na zdaňování práce zaměstnanců, ale automatů a robotů.