Pracovní trh

Zájem o povolání učitele se zřejmě bude zvyšovat. A to i u nepedagogů

Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK.

„Absolventi pedagogických fakult a učitelských nebo pedagogických programů v Česku nastupují do pozice pedagoga jako ve většině zemí Evropy,“ říká v rozhovoru Jan Koucký, ředitel Střediska vzdělávací politiky na Pedagogické fakultě UK.

Pandemie neodstranila strukturální problémy českého pracovního trhu

Ilustrační snímek.

Česko se sice už více než rok potýká s koronavirovým útlumem, ale na nezaměstnanosti se to zatím neprojevuje. Řada firem v Česku usilovně shání zaměstnance. V nabídce jsou desetitisícové náborové příspěvky, nadstandardní platy, týden dovolené navíc i další výhody. Nic na tom nezmění ani skončení Antiviru a dalších vládních programů.

Vstřícné podmínky na trhu práce pro absolventy vysokých škol skončily

Pracovní trh.

Firmy pečlivě zvažují, do koho investovat, a často upřednostňují lidi s bohatou praxí, jež vysokoškolákům s čerstvým diplomem mnohdy chybí. Ti si svou obtížnější startovní pozici už uvědomili – jejich platová očekávání vůči loňsku klesla.

Průměrný výdělek v České republice se již přibližuje 40 tisícům korun

Rostou mzdy v Česku bezhlavě?

Průměrná hrubá mzda v Česku se dle Českého statistického úřadu v posledním čtvrtletí loňského roku oproti stejnému období 2019 zvýšila o 6,5 procenta na 38 525 korun měsíčně. Hlavním důvodem zrychlení mezd bylo zdravotnictví, kde platy meziročně vzrostly o 31 procent. S takovým rychlým růstem nepočítaly ani nejoptimističtější odhady.

Izolace v důsledku pandemie inovace neomezuje

Home office (ilustrační foto)

Velká část lidí na světě pracuje v systému home office. Dle některých se ale kreativita, živná půda inovací, rodí interakcí na pracovištích. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Co je zdrojem kreativity a inovací? Nestane se komunikace a jiskření hlavním nákladem koronavirové pandemie?

Z hlediska rezidenčního trhu nebyl koronavirus negativním faktorem

Luděk Sekyra.

„Koupě bytu je odolná vůči současným krizovým jevům. Silný zájem je dán tím, že nemovitosti jsou považované za bezpečnou investici,“ říká v rozhovoru developer Luděk Sekyra.

Průměrná měsíčná mzda se navzdory koronaviru zvýšila o 1716 korun

Rostou mzdy v Česku bezhlavě?

V červenci až září, před úderem druhé covidové vlny, Češi v průměru měsíčně brali 35 402 korun, tedy o 1716 korun hrubého více než ve stejném období loni. Meziročně si tudíž polepšili průměrně o 5,1 procenta, po odečtení inflace o 1,7 procenta. Zaměstnanci ve zdravotních a sociálních službách dostali v průměru přidáno o 4315 korun.

Moravskoslezský kraj vidí budoucnost v modernizaci šachet OKD

Důl Darkov z portfolia černouhelné OKD.

Při útlumu černouhelných šachet OKD bude státní podnik DIAMO v dolech hledat a využívat zdroje čisté energie. Na projektech nového života pro staré šachty bude se státním podnikem spolupracovat agentura CzechInvest, zapojená je i krajská samospráva a její rozvojové výhonky, například akciovka Moravskoslezské investice a development.

Jasný trend vysokoškoláků: Stálá práce během vysokoškolských studií

Studenti - ilustrační foto.

Zhruba dvě třetiny vysokoškoláků pracují už v průběhu studia, přičemž absolventi si na vysokoškolském studiu nejvíc cení, že vedlo k rozvoji jejich osobnosti, říká v rozhovoru Michaela Šmídová z Centra pro studium vysokého školství.

Radka Kvačková 13.10.2020

Pracovní trh za pandemie: Méně postů a větší konkurence pro absolventy

Vysokoškoláci v Česku.

Ekonomické důsledky karantény a nouzového stavu vedou zaměstnavatele k tlumení náborových procesů a finanční obezřetnosti. Vysokoškoláci zřejmě budou muset slevit ze svých platových očekávání.

K současnému důchodovému systému neexistuje rozumná alternativa

Čas na reformu, nebo na postupné změny?

Současný důchodový systém byl odvozen od tisíc let trvajícího výměnku – mladí lidé museli prací uživit nejen sebe, ale i své děti a staré rodiče. Příjmy budoucího systému však nelze zakládat na zdaňování práce zaměstnanců, ale automatů a robotů.

Dopady koronavirových opatření zastavily trend dosavadního růstu mezd

Vyjednávání o bonusech a mzdách.

Reálné mzdy v Česku klesají. V peněženkách lidem po započítání inflace zůstává v průměru o 2,5 procenta méně peněz než před rokem. Tento vývoj způsobila opatření proti šíření koronaviru, kdy řada zaměstnanců na překážkách pobírala nižší mzdu. Růst mezd by měl nadále zůstat utlumený. Řada firem totiž bude šetřit na mzdových nákladech.

Program Antivirus pouze odsouvá problém nezaměstnanosti

Kurzarbeit se dá využít v situaci, kdy firmy v potížích zkrátí zaměstnancům...

Za červen vzrostla nezaměstnanost navzdory koronakrizi jen o 0,1 bodu na 3,7 procenta. Příznivou statistiku tlačí dolů program Antivirus čili kurzarbeit, v jehož rámci stát proplácí firmám část nákladů na zaměstnance. Dle ekonomů se trh práce otřese až na podzim – po ukončení kurzarbeitu nezaměstnanost vyskočí na téměř osm procent.

Je třeba, aby výroby, které mohou běžet, nadále běžely

Vladimír Dlouhý.

„Musím trvat na názoru, že ve hře jsou tak cenné a nesamozřejmé věci jako pracovní návyky lidí, spjatost s pracovním kolektivem, jejich vztah k zaměstnavateli. To všechno může být křehké a je třeba to zachovat. Aby se mohla ekonomika, až to půjde, restartovat,“ říká mimo jiné v rozhovoru prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý.

Koronavirová krize: Každá výjimečná situace představuje příležitost

Bakterie (ilustrační foto)

Události, jako je současná koronavirová pandemie, v minulosti transformovaly světovou ekonomiku. Černá smrt zabila v Evropě třetinu populace, ale navyšováním mezd odstartovala inovace a rozpad feudálního systému.

Jan Klesla 6.4.2020