Politické strany
Česká televize versus SPD aneb Lid versus Larry Flynt po česku

Předseda Rady ČT Pavel Matocha vysvětluje, proč kontrolní orgán veřejnoprávní televize byl nucen konstatovat, že v případě reprezentace SPD ve vysílání porušuje Česká televize zákon.
Konec Václava Klause mladšího v politice a nové konzervativní hnutí

Problémem Václava Klause mladšího, který ukončil svou veřejnou činnost včetně předsednictví a členství v hnutí Trikolóra, byla absence charisma.
Česká republika jako jeden velký obvod by volby více personifikovala

„V zájmu prakticky všech stran je, aby uzavírací klauzule pro koalice byla alespoň progresivní, a nezůstala plošně jen na pěti procentech,“ říká v rozhovoru sociolog Jan Herzmann.
Parlament může přijmout nový volební zákon k jinému rozdělení krajů

I jednoduché změny vyhovují nálezu Ústavního soudu, aby proběhly říjnové volby bez obtíží. „Vydělají na tom koalice, jež nebudou muset překonávat deset a 15 procent hlasů pro uzavírací klauzuli,“ říká v rozhovoru docent pražských práv Jan Wintr.
Schvalování nových volebních pravidel by bez Senátu bylo obtížnější

Situace tlačí politické strany k významným zásahům do volební legislativy a vyvolává obavy z ústavní krize. Zásah Ústavního soudu do volebního zákona by mohl vést politické strany až k neústavnímu Senát vyvíjí nepřímý tlak, aby se to nestalo.
Jak politická opozice odmítala nošení roušek aneb „Boj“ s pandemií

Nakoupili by zástupci opozice, kdyby byli ve vládě, v lednu a v únoru, roušky, pokud tušili koronavirovou pandemii? Ne? A proč ne? Co jim v tom bránilo?
Jak se Milion chvilek stal pro Mikuláše Mináře výtah k politické moci

Mikuláš Minář, hlavní postava spolku Milion chvilek pro demokracii, se od počátku profiloval jako bojovník za svobodu proti „Babišově diktatuře“, aby se nakonec rozhodl založit novou politickou stranu.
Koeficient iracionality aneb Jak se chovají české politické strany

Letošní analýza komunikace politických stran z hlediska skupinové iracionality ukazuje dobrou zpráva – pokles emotivity stran vyplývající i z trendu neovlivněného současnými událostmi.
Na volby dohlížejí spíše starší ročníky. V době covidu je to riziko

Volební komise většinou obsazují starší lidé, v menších obcích i pár desítek let ve stejném složení. Koronavirus ale přetočil řadu běžných činností naruby. I při obsazování volebních komisí tedy zůstává otázkou, zda je účast v nich bezpečná pro rizikové skupiny, jako jsou senioři a chronicky nemocní. Starostové proto dostanou manuál.
Dědictví Václava Havla: Vyjednavač a smiřovač

Lidé, kteří exprezidenta Václava Havla, jemuž by bylo 5. října 83 let, dobře osobně znali, ho považovali za nezaujatého člověka, který dokáže vyslechnout a posoudit i názory, s nimiž nesouhlasil, argumentovat a vysvětlovat, a především řídit diskusi, v níž si strany vysvětlí svá stanoviska a nějak se dohodnou.
Jak smysluplně modernizovat zastupitelskou demokracii

Současný systém zastupitelské demokracie je v krizi. V případě experimentů s přímou demokracií však mějme na paměti varování Edmunda Burka a Alexise de Tocquevilla před demokraticky zvolenou despocií i středoevropskou zkušenost s totalitními režimy, které se k moci dostaly demokraticky.
Češi jsou ideově rozpolcení

Podle průzkumu agentury Median mladí Češi inklinují nejvíc k Pirátům a TOP 09, starší ročníky k ANO a KSČM. Vzájemně tyto skupiny vůbec nechápou, jak může ta druhá být tak zabedněná.
HLAVÁČ: EU je na jedné ze svých nejkomplikovanějších křižovatek

Evropská unie neřeší strategicky svou budoucnost. Každý eurokomisař by chtěl něco regulovat nebo přímo zakázat. Unie se nachází v obdobné situaci jako Rakousko-Uhersko v roce 1918.
Mladí lidé touží po intelektuálně poctivé víře

„Dodnes pracuji, jak jsem se na to připravoval od začátku sedmdesátých let – spojuji kněžskou službu s civilním povoláním, pedagogickou a vědeckou prací univerzitního profesora na necírkevní fakultě,“ říká v rozhovoru katolický kněz a teolog Tomáš Halík.
Kuberův plán nemá šanci. Odpůrci jej rozcupovali

Návrh nového šéfa Senátu Jaroslava Kubery zvýšit hranici pro vstup do sněmovny na deset procent u ostatních parlamentních stran tvrdě narazil. Podpořil by jej pouze premiér Andrej Babiš a jeho hnutí ANO. Experti navíc upozorňují, že zvýšení hranice na deset procent by mohlo být v rozporu s českou ústavou.