Platón
Jak se (ne)stát nacistou
Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.
Jak nebýt v neustálém pohybu
Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.
Reprezentativní demokracie, jakou jsme znali, nefunguje
Britský politický filozof David Runciman loni upoutal pozornost svou knihou How Democracy Ends. Jeho diagnóza demokracie je na první pohled krutá: stárne, přestává odpovídat současné společnosti. V rozhovoru však pesimismus odmítá.
Je možné dlouhodobě žít ve společnosti ovládané fikcemi?
Postmoderní kultura není schopná uvažovat o dlouhodobých vztazích lidí ve společnosti a je nepřátelská k historicitě, subjektivitě a pravdě. Cestou z krize je nový přístup k humanismu, přičemž překážkou jsou dva odlišné požadavky – svoboda pro všechny a rovnost. Oba jsou ale fikce.
Otevřená společnost je cestou po ostří nože
Uzavřená společnost se v antických Aténách začala hroutit a měnit v demokracii s rozvojem obchodu a poznáváním cizích kultur. Otevřenou společnost pak v dnešním, rychle se měnícím světě ohrožuje mnoho sil, jejichž společným přesvědčením je, že lidé by neměli mít na rozhodování velký vliv a že svobodu jednotlivce je třeba omezovat.
Jak vyslovit nevýslovné
Z mystického zážitku a sebeosvícení může vzejít skutečné poselství – v extatikovi zaplane básnické slovo a myslivý mystik začíná promlouvat, „uchovávat v čase bezčasé“.
Patočkově filozofii dějin nelze vytýkat eurocentrismus
Před 40 lety – 13. března 1977 – zemřel po výsleších na StB kvůli setkání s tehdejším nizozemským ministrem zahraničí Maxem van der Stoelem filozof a jeden z prvních mluvčích Charty 77 Jan Patočka. Filozof Ivan Chvatík se v rozhovoru zamýšlí nad významem tohoto setkání i nad Patočkovým odkazem.
Liberální demokracie se podobá komunismu
Liberální demokraté chtějí měnit model rodiny stejně jako komunisté tok sibiřských řek. Chtějí vytvořit nový svět. Politický a kulturně-morální vývoj se v tomto tisíciletí natolik zradikalizoval, že je nutná vzpoura proti němu. Její náznaky se již objevují ve Spojených státech amerických i v Evropě.
Ekonomický model podle Koránu je pouhou ideologií
Proč se říká, že islámské banky nabízejí etičtější finanční produkty než západní banky? Vize rovnostářské islámské společnosti, která tvoří základ ekonomistické teorie a řízení islámských bank, je totiž utopická.
Osvícenská emancipace či zakořenění v tradici?
Západní společnost je vydána napospas souboji populistů s globalisty, který se vede neustále a nikdy neskončí. Stoupenci univerzálního dobra mají v současném mediálním světě politickou převahu, a proto je populismus ostrakizován. V tom ale paradoxně spočívá jeho síla.
Ať svět shoří v plamenech!
Před pár týdny německá kapela Wolf Down vydala album Incite & Conspire, jímž vybízí k radikální vzpouře. Svět, v němž žijeme, považuje za nepřijatelný a vyhlašuje mu totální válku. Chce jej nechat shořet. Po pár týdnech se symboly, jež kapela používá, objevily i na pražských zdech.
Héraklés české filosofie
Ve středu 22. července zemřel nečekaně ve věku pouhých 59 let Aleš Havlíček, disident, filosof, vydavatel a vysokoškolský učitel. Připomínal postavu z řecké mytologie obdařenou energií, odvahou i důvtipem. Snad nikdo jiný v posledním čtvrtstoletí nevykonal tolik pro českou filosofii jako tento muž nezdolné vůle a pevného charakteru.
Paralelní polis: Bláznovství, jež nutí k zamyšlení
Je znamením moudrosti demokratické společnosti, že je schopná do sebe vstřebávat antistruktury, které ji znejišťují. Jako by věděla, že do „moudrosti světa“ je třeba přimíchat i „ústranní moudrost“. Alternativní koncept v totalitní společnosti českého disidenta Václava Bendy dává do širších filozofických souvislostí Tereza Matějčková.
Obrana filozofie v centrále Googlu
Dnes máme sklon tvrdit, že odpověď na otázku dobrého života není řešitelná, protože jeho vnímání je zcela subjektivní. Americká filozofka Rebacca Goldsteinová se obrací k Platónovi, aby obhájil filozofické myšlení v současnosti kvůli své jedinečné pozici v něm.
Cíl vzdělávání je stále stejný: Dát přednost laskavosti před myšlením
Nedůvěra k akademickým elitám a univerzitám zasahuje samotné jádro západní společnosti. Pomůže vysokému školství z krize onlinová výuka?
