Náboženství

Nesmrtelnost aneb Jak člověk vyrazil bohu taktovku z ruky

Průvod doprovázela smrtka.

Prodloužení doby lidského života je spojené s mnoha otázkami. Jde o univerzální lidské právo nebo pouze pro některé skupiny? Kdo o této záležitosti bude rozhodovat? Bude privilegiem majetných? Pokud bude možné lidský život prodloužit, kdo ponese odpovědnost za rozhodnutí o konci dějin Homo sapiens v dnešní podobě? Píše Petr Pietraš.

Současnost stravuje spíše nostalgie

Mark Lilla, The Shipwrecked Mind: On Political Reaction.

Heslo „dříve bylo lépe“ spojuje nebezpečné proudy Blízkého východu s těmi Západu. Nostalgie je však projevem intelektuální nepoctivosti – nelze s ní polemizovat, je nevyvratitelná. Naděje mohou splasknout, realita je může pošlapat, ale bájná minulost je imunní vůči všem námitkám – blouznění o minulosti nemá s přítomností slitování.

Ježíšovo umučení je nevhodné pro nezletilou mládež

Velikonoční pátek.

Možná se brzy budeme na křesťanství dívat moderněji – třeba, jak budoucnost vylíčili Aldous Huxley a George Orwell. Proto se smyšlená Evropská komise pro náboženské záležitosti rozhodla vydat směrnici o takzvaném velikonočním příběhu.

Katolické církvi vládne zmatek

Křesťanství.

Z hlediska víry nebyl, snad s výjimkou arianismu ve 4. století, v katolické církvi větší zmatek než dnes. A odpovědnost za něj nenesou prostí věřící, ale církevní hierarchie v čele s papežem. Proto lze stěží očekávat, že bývalé křesťanské společnosti Západu objeví cestu k vnitřní obrodě a návratu ke svým kořenům. Píše Michal Semín.

Ježíš na kříži nevolá po trestu. Ale po odpuštění cizích hříchů

Ježíš na kříži.

Pod zmrtvýchvstáním si lze představit víru navazující na Ježíšův historický příběh. Člověk věří, že se v tomto příběh, jenž přesáhl dějiny, odhalil smysl života.

Multikulturalismus je nový pokus o diktaturu

Matthieu Bock-Côté, Le multiculturalisme comme religion politique.

Ve Francii mají právo kritizovat multikulturalismus jen levicoví myslitelé, ostatní jsou umlčováni jako reakcionáři. Tato cenzura vylučuje z diskuse mnoho témat. Multikulturalismus usiluje o člověka bez identity, přičemž jde o novou formu totality.

Doménou intelektuála bude internet

Francouzský intelektuál.

Izraelský historik Šlomo Sand se stal ve světě uznávaným, nenáviděným i obdivovaným kritickým přezkumem dějin Izraele a židovské identity. Je však i bystrým pozorovatelem intelektuálního života ve Francii. V rozhovoru hovoří o své nejnovější knize Konec francouzského intelektuála?, ve které se věnuje úpadku intelektuálního prostředí.

Francie: Jak vést dialog s islámem

Pierre Manent, Situation de la France.

Islám je součástí francouzské společnosti a muslimy je třeba akceptovat takové, jací jsou, tedy odmítnout ideu evropského nebo moderního islámu. Francouzi by měli přehodnotit sekularizaci a znovu objevit roli náboženství ve veřejném životě, francouzští muslimové by se pak měli zbavit pasivity a převzít odpovědnost za svou komunitu.

Soudní dvůr EU: Zákaz náboženských znaků v práci není diskriminace

Muslimka s hidžhábem - ilustrační

Soudní dvůr EU se zabýval případem recepční z Belgie, která chtěla v práci nosit muslimský šátek, a proto dostala výpověď. A rozhodl, že pokud zaměstnavatel ve firmě zakáže nosit náboženské znaky, věřící pracovníky tím nediskriminuje.

Matky významně ovlivňují myšlení možných mladých islamistů

Ženy a terorismus.

Náměstkyně na norském ministerstvu zahraničí Laila Bokhariová se věnuje terorismu, přičemž zdůrazňuje mezinárodní spolupráci. Vedle terorismu se věnuje i multikulturalismu a obě témata se prolínají rozhovorem, který poskytla při své návštěvě Prahy.

Yuval Noah Harari: Žádná vyšší autorita není třeba

Meditace.

Poprvé v dějinách se lidé rozdělí do biologických kast a vznikne více druhů. Z vyšší kasty se stanou bytosti odvážnější, chytřejší, kreativnější a žijící mnohem déle – možná nebudou umírat a stanou se bohy. Také tuto možnost v rozhovoru předpovídá světoznámý izraelský profesor historie Yuval Noah Harari.

Neochota podřídit se autoritám je rysem dnešní společnosti

Tomáš Lichovník, soudce Ústavního soudu.

„Liberální a demokratický režim musí lidem dopřávat svobodu a volnost, ale také je chránit. Nesmí být naivní a slabý. Nesmí doplatit na to, že je příliš liberální a demokratický. Je důležité dívat se do historie, znát vývoj společnosti a vědět, proč určitá práva začala být chráněna,“ říká v rozhovoru ústavní soudce Tomáš Lichovník.

Je-li mediální obraz pravdivý, letošní rok nebude lehký

Detail billboardu.

Historik Jiří Hanuš začal rezignovat na novoroční předsevzetí. Nyní ale uvažuje, že by je obnovil. Navedly ho k tomu čtyři články na internetu.

Bělohradský: Všichni jsme oběťmi i katy

Rozhovor s Václavem Bělohradským.

Lze změnit systém, v němž žijeme? Lze aspoň žít v nějakém výklenku vně něj? Filozof a sociolog Václav Bělohradský se pokouší na tyto otázky v rozhovoru odpovědět a říká: „V ,individualizované‘ společnosti nelze změny strategicky domyslet až ke změně systému. Věk apokalyptických výzev k nápravě zkaženého světa snad navždy pominul.“

Přesvědčení o bytostné hříšnosti člověka vzalo za své

Bůh a věda.

Zájem o sedm smrtelných hříchů jako zdroj zla přetrvává. Občas se však objevují snahy naplnit hřích novým obsahem. Je ale třeba vymýšlet nové katalogy hříchů? Není hřích spíš pozitivní silou v morální výbavě a motorem pohánějícím společnosti k bohatším zítřkům?