Medicína
Jak zabránit koronavirovým pandemiím: Přípravou univerzální vakcíny
Nemoc covid-19 dosud zabila ve světě téměř čtyři miliony lidí. Nešlo ale o první vážnou koronavirovou nákazu. Podobně se mohly zvrhnout i epidemie příbuzných onemocnění SARS a MERS, a především – toto zřejmě není konečná. Vědci proto začínají pracovat na univerzální koronavirové vakcíně, která by měla chránit před všemi koronaviry.
Nemocnice mají dostatek léků, které zabrání těžkému průběhu covidu-19
Lékaři z těch nemocnic, které se dosud oklepávají z přehlcení kapacit, doporučují, aby nakažení, jimž anamnéza věští riziko těžkého průběhu covidu-19, podstoupili infuzi. Česko již disponuje dvěma druhy monoklonálních protilátek, dvanácti tisíci dávek léku REGN-COV2 od společnosti Regeneron a třemi tisíci Bamlanu od firmy Eli Lilly.
Kolektivní imunita vyžaduje naočkovat zhruba 83 procent české populace
Počty případů, kdy se plně vakcinovaní znovu nakazili covidem, ukazují, že očkování má smysl. Hlavním efektem vakcíny nicméně nemá být, aby člověk covid vůbec nechytil, ale se s ním hladce popral – bez ohrožujících příznaků, nutnosti hospitalizace a rizika úmrtí. Na zdolání koronaviru ale nestačí, že pod jehlu zašli jen starší osoby.
Lepší reklamu na stárnutí než covid-19 jsme si neuměli ani představit
„Ve stáří se odrážejí všechny věci, jak je nasbíráme v průběhu života. Proto je základem prevence, a to nejen základní zdravotní“ říká v rozhovoru socioložka Lucie Vidovićová z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (3. část)
Kdo a proč má zájem strašit občany, blokovat jiné než oficiální informace, zesměšňovat oponenty, vyřadit levné a jednoduché léky na koronavirus? Kdo a proč zamlčuje základní cesty ke zdraví, zvyšuje závislost lidí na medicínském systému a prosazuje jejich neustálé testování? Ptá se Jan Piňos ve třetí části článku na pět pokračování.
Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (2. část)
Doba koronavirová žádá víc než roušky, testování, očkování, lékařskou vědu a spoléhání, že nás někdo a něco zvenku zachrání. Situace, do níž se civilizace propadla, nežádá nic menšího než obrat ke zdraví – nás samotných i Země. To je výzva, před níž se zřejmě klepeme strachy. Píše Jan Piňos ve druhé části článku na pět pokračování.
Strašení nedostatkem dárců krve není opodstatněné. Ale noví jsou třeba
Každý může utrpět úraz, po kterém bude potřebovat krevní transfuzi. Bez krevních přípravků se neobejde ani velká část chirurgických výkonů. V souvislosti s domnělým nedostatkem krve v Česku se často cituje doporučení Světové zdravotnické organizace. Počet dárců by podle ní měl odpovídat čtyřem procentům populace, což je však nesmysl.
Očkovací kampaň: Lidé se bojí délky vývoje látek či vedlejších účinků
Průzkum agentury STEM z letošního března ukázal, že do určité míry věří dezinformacím, jež jsou spojené s covidem až 40 procent české populace. Navíc ji znepokojují některé aspekty podávání vakcín. Proto Iniciativa Cesta ven rozjela informační kampaň, jež má za cíl dostat „pod jehlu“ s očkovací látkou alespoň 75 procent obyvatelstva.
Rok s koronavirem: Strachem jsme se zdraví a životu vzdálili (1. část)
Žijeme v přelomové a dobrodružné době prohlubujících se změn a nárůstu chaosu. Je to doba rizik i výzev, příznivá pro reformy a reformátory všeho druhu, pro změny sloužící životu i jdoucí proti němu, pro násilí na přírodě i lidech právě jako pro mírové, humanitární či ekologické cíle.
České zdravotnictví se dokáže rychle přizpůsobovat a modernizovat
Kapacity lidí i vybavení v českém zdravotnictví sice byly v průběhu pandemie napjaté k prasknutí, ale vydržely a podržely všechny. Klíčovou otázkou je, co mu z těžce nabyté covidové zkušenosti pomůže v dalším rozvoji a co musíme udělat, abychom je nepromarnili.
Koronavirová pandemie ukázala, že odpovědi nedává politika, ale věda
„V krátkém čase se podařilo mobilizovat vědecké týmy – o novém druhu koronaviru zjistily obrovský počet informací. To pomohlo v obraně i útoku, například intenzivním testováním a sekvenováním i rychlým vývojem nových vakcín a léků proti covidu-19,“ říká v rozhovoru Pavel Martásek, ředitel Biologického a biomedicínského centra BIOCEV.
Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu
Omílání mantry o návratu k „normálnímu životu“ svědčí o nepochopení dnešní situace. Není žádoucí návrat, protože „normální“ život nás dovedl na okraj propasti. Pandemie se nezastavila, jen přibrzdila. Před námi není návrat k „normálu“, ale co dál.
Je-li třeba, české nemocnice i celé zdravotnictví se umějí zmobilizovat
„Česko má možná i víc než dostatek nemocničních lůžek. Pouze asi nejsou správně rozčleněná. Jako poučení z covidu bychom měli dopracovat jasnou strukturu našeho zdravotnictví,“ říká v rozhovoru Vladimír Palička, ředitel Fakultní nemocnice Hradec Králové.
Zdravotnictví je třeba vyprostit z nánosů, jež ho čím dál víc dusí
Představa absolutně identické zdravotní péče o kohokoliv, bez ohledu na věk, zdravotní stav či místo bydliště, je iluzorní i v klidných dobách, natož při současné koronavirové pandemii.
Nový systém uvolňování restriktivních opatření jde správným směrem
Lidem za novým systémem uvolňování patří dík, že jej vytvořili a prosadili. Je mnohem humánnější než předchozí strategie. Klíčové bude, zda politici unesou odpovědnost a s přihlédnutím k letošním volbám novou koncepci nepotopí dřív, než dostaneme koronavirus na lopatky.
