Literatura

Dějiny 20. století jako strhující a dramatický příběh

Stefan Zweig (1881–1942), spisovatel, publicista a překladatel...

Paměti Svět včerejška. Vzpomínky jednoho Evropana Stefana Zweiga, spisovatele, publicisty a překladatele rakousko-židovského původu, jsou jedním ze zdrojů k pochopení novodobé evropské kultury.

Sto let od zrodu českého robota aneb Karel Čapek a Isaac Asimov

Karel Čapek jako robot.

Slavnou hru R. U. R., kde se pojem robot objevil poprvé, začal psát Karel Čapek zhruba v době, kdy se narodil Isaac Asimov, americký spisovatel rusko-židovského původu, který Čapkův výtvor přetvořil k obrazu svému a udělal z něj celosvětový fenomén.

Friedrich Nietzsche náboženskou otázku smrtí Boha nevyřešil

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Francouzský historik Didier Rance se ve své knize Nietzsche et le Crucifié: Turin 1888 věnuje pobytu německého filozofa Friedricha Nietzscheho v Turíně, jenž v lednu 1889 vyústil v duševní chorobu.

Na strašení apokalypsou nelze vybudovat nic pozitivního

Konec světa (ilustrační foto)

Pokud se „dobová apokalypsa“ rozběhne, lze už jen bojovat na straně dobra, přičemž se z podstaty vedení války dopouštět i zla. To, co bývá mnohem těžší, ale také smysluplnější, je být ostražitý již v dobách, kdy apokalyptičtí jezdci ještě podřimují ve svých zimovištích a pečlivě střežit zámky od jejich ohrad.

Dějiny zacházení s psychicky nemocnými varují

Šílenství ve 4000 m.n.m. - Karakol

Dezintegrace není opakem integrace, neboť do hry vstupuje tvůrčí sklon organismu k nastolení porušené rovnováhy, jež způsobuje, že chorobná osobnost není jen kopií její starší verze, ale je originální. Kromě dimenze vývoje proto psychoanalýza musí brát v úvahu i individuální historii se všemi jejími traumaty a obrannými mechanismy.

Příběh jako ze Stefana Zweiga: Zpěvák versus Herečka

Vynesením rakve z Národního divadla skončilo poslední rozloučení s herečkou...

Jak by se asi zaradoval rakouský spisovatel Stefan Zweig nad souběhem dvou smutných událostí v naší zemi, kdy nejprve na věčnost odešel Zpěvák téměř vzápětí následovaný Herečkou. A právě tato dvojice nastavuje zrcadlo naší současnosti, přičemž její příběh je i o selhání společnosti, katolické církve a státu.

Kino už nemůže být pouhou distribuční platformou

Jiří Forejt, dramaturg a producent společnosti Free Cinema.

„Nejmladší generace, narozená do digitalizované společnosti, bude mít jiné divácké zvyklosti,“ říká v rozhovoru dramaturg a producent společnosti Free Cinema Jiří Forejt.

Na feminismus nelze nahlížet z hlediska patriarchátu

Demonstranti na shromáždění pro rovnost pohlaví a proti násilí na ženách. MDŽ v...

Americký sociolog a historik Christopher Lasch ve svém posmrtně vydaném souboru esejů Women and the Common Life: Love, Marriage, and Feminism (Ženy a obyčejný život. Láska, sňatek a feminismus) předpověděl vývoj nejen feminismu, ale i jeho vliv na obyčejný život.

Bolševismus i sionismus přicházely s řešením židovského problému

Bolševik.

Americký historik Yuri Slezkine v rozhovoru říká, že když se proroctví bolševického proroka nenaplnilo, bolševici propadli neurózám. A když zestárli, nedokázali mnozí z nich vysvětlit, za co v mládí bojovali, a dospěli k závěru, že své životy promarnili.

Kosmopolitní mravenec. Ferda proniká do Japonska

Příběhy o Ferdovi byly přeloženy do mnoha jazyků. České centrum v Tokiu nyní...

Ikonická dětská postavička Ondřeje Sekory propaguje v zahraničí českou kulturu. Podobně jako krtek, Bob a Bobek či kocour Mikeš. České centrum v Tokiu s ním teď seznamuje japonské návštěvníky. Dobré jméno Česku dělá Ferda i v jiných státech světa.

Čínský systém je socialistický na papíře

Čína.

„V Číně se systému oficiálně říká socialismus s čínskými rysy. Důraz je třeba klást na slovo rysy, nikoliv socialismus. Čínské rysy převálcovaly socialismus, vysály jeho podstatu, zbyla skořápka, prázdný název. Záleží jen na rozhodnutí lidí u moci,“ říká v rozhovoru čínská spisovatelka Šeng Kche-I.

Kresby jako cestovatelský deník

Jaroslav Róna, Sto kreseb odněkud.

Kniha Jaroslava Róny přináší kresby, které vznikaly na cestách. Výsledkem je deník, který reflektuje navštívená místa, přičemž černobílé kresby jsou spíše dokladem jeho nálady ovlivněné scenérií.

Není lepší pojistky než pevné ukotvení ve strukturách Západu

Orfeovo ohlédnutí.

Zhruba před 30 lety se v naší zemi odehrál zázrak. A následně jsme vstoupili do NATO a Evropské unie. Od počátku jsou však přítomni i zlí našeptávači, kteří tento vývoj zpochybňují. Ve starořecké báji o Orfeovi, který ohlédnutím zničil své štěstí, se v mnohém odráží situace naší postkomunistické společnosti.

Máme za sebou 30 šťastných let. Měli bychom na ně být hrdí

Michal Vaněček, Mlýn. Fascinující příběh podle skutečné události.

„Bude to znít pateticky, ale v nadaci se pokoušíme měnit svět, prolamovat tabu a bariéry, hovořit o tématech, o nichž se příliš nemluví,“ říká v rozhovoru Michal Vaněček, podnikatel, filantrop a muž, který na konci loňského roku zveřejnil historický román Mlýn.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.