Křesťanství

Jak postoupit k cíli bez hluku a mučednictví

Věda.

Asi má dnešní hon na revizionismus něco společného s posvátným „textem“, který musíme číst doslova, a nic na něm neměnit, protože jinak se dopouštíme něčeho velezrádného. Nevím, či vím jen to, že takové vymítání zavání fundamentalismem. Navíc ani netuším, kde revizionismus hledat.

Hagia Sofia: Střet civilizací v boji o jeden kostel, mešitu a muzeum

Někteří muslimové před jednou z nejznámějších sakrálních staveb světa, kterou...

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan rozhodl, že v budově muzea Hagia Sofia se opět budou konat muslimské bohoslužby. Jenže tato mešita bývala také největším chrámem křesťanského světa.

Obrazoborectví jako ideologie definitivního zjevení historické pravdy

V noci na úterý se skupinka demonstrantů ve Washingtonu neúspěšně pokoušela...

Smějeme se barbarům, kteří ničí sochy, obrazy a chrámy. Protože my se chováme úplně jinak. Teď ale v sebeničení pokračuje sám „osvícený Západ“.

Pavel Kalina 4.7.2020

Vědci jako proroci konce světa aneb Věda jako náboženství naší doby

Věda.

Aktivistka Greta Thungergová slepě věří v to, co vědci prorokují, a očekává konec světa v roce 2030, jako se ve středověku věřilo v konec světa po tisíci letech a návrat Mesiáše. Stejně jako každé jiné náboženství ani náboženství vědy nemůže postrádat eschatologii.

Vytvoří technologie nesmrtelného nadčlověka s umělou inteligencí?

Roboti a jejich etická pravidla.

Transhumanismus tvrdí, že člověk je jen biologický stroj a může se stát nesmrtelným. Vznikne-li však umělá inteligence, objeví se vážný problém. Platí-li totiž, že vesmír je uzavřený systém, čeká ji společně s ním tepelná smrt.

Koronavirová pandemie změní nejen lidské chování, ale i myšlení

Carl Bloch: Proměnění Páně

Lidstvo čelí největší zdravotní krizi minimálně za generaci. S pocitem, že jsme ve válce, se vkrádají otázky: Jak to bude dál, až vše skončí? Nezmění nás to příliš? Jak se s tím vším vyrovnat? Jaký je smysl v hrůzách života?

Roman Joch 12.4.2020

Koronavirová pandemie: Příležitost k zamyšlení o každodenním chování

Lidská přirozenost není jen jedna.

Opatření proti šíření koronaviru léčí společnost, jež věří v člověka, který je mocí. Vždy ale zůstane něco, co lidé neovládli, co se vymyká jejich kontrole, třeba nemoc, jako je koronavirus.

Důsledky morové a koronavirové epidemie se částečně podobají

Mor.

Snaha najít příčinu morové epidemie narážela na stejné překážky jako u současné koronavirové. Pomohl ji odhalit i německý lékař a historik Klaus Bergdolt svou knihou Černá smrt v Evropě.

Petr Pietraš 25.3.2020

Friedrich Nietzsche náboženskou otázku smrtí Boha nevyřešil

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Francouzský historik Didier Rance se ve své knize Nietzsche et le Crucifié: Turin 1888 věnuje pobytu německého filozofa Friedricha Nietzscheho v Turíně, jenž v lednu 1889 vyústil v duševní chorobu.

Katolická církev není boháč, ale má jeho mentalitu

Roman Češka.

„Katolická církev z restitucí žádné dobro neměla a nemá. Navíc se od svého prvotního poslání velmi vzdálila,“ říká v rozhovoru bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka, šestnáct měsíců hlavní ekonom Arcibiskupství pražského.

Z českých lidových betlémů je možné vyčíst dobové trendy

Betlémy (Zámek Křimice na Plzeňsku)

V muzeích i soukromých sbírkách jsou betlémy katolické i sekularizované sestavy pro export, zrcadlící rakousko-uherskou monarchii i ty vlastenecké, dělnické, ba čistě kapitalistické.

Kdo zapomene na vlastní křehkost, může podlehnout pokušení pýchy

Lidská přirozenost není jen jedna.

Hlavní tezí knihy Fragilité (Křehkost) letos zesnulého francouzského filozofa Jeana-Louise Chrétiena je křehkost jako koncept pro pochopení člověka a znak latinské tradice myšlení.

Současná snaha o politiku bez náboženství z ní činí náboženství

Křesťanství.

Nevyměnila západní civilizace Boha za modly? I na tuto otázku se snaží odpovědět ve své knize Aveuglements: Religions, guerres, civilisations francouzský historik a teolog Jean-François Colosimo.

Každý velký duch potřebuje masku

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Anglická spisovatelka Sue Prideauxová se ve své biografii německého filozofa Friedricha Nietzscheho I Am Dynamit: A Life of Friedrich Nietzsche mimo jiné snaží odpovědět na otázku spojené s jeho životem: Bylo Nietzscheho maskou šílenství?

Američtí černoši po 400 letech aneb O prvotním hříchu Ameriky

Otroci sbírající bavlnu.

Černoši jsou jedinou rasovou a etnickou skupinou, která nepřijela do Ameriky dobrovolně. Byli přivezeni jako otroci – poprvé v roce 1619. Z tmavé barvy pleti, v minulosti příčiny diskriminace, se však stalo privilegium. Sen Martina Luthera Kinga, že člověk bude posuzován podle charakteru, zůstal nenaplněn.

Roman Joch 14.9.2019