Křesťanství

Koronavirová pandemie: Příležitost k zamyšlení o každodenním chování

Lidská přirozenost není jen jedna.

Opatření proti šíření koronaviru léčí společnost, jež věří v člověka, který je mocí. Vždy ale zůstane něco, co lidé neovládli, co se vymyká jejich kontrole, třeba nemoc, jako je koronavirus. Ten umožňuje obrátit se od úprku hlavou proti zdi ke klidné chůzi moudřejším směrem a zeptat se: proč jdeme tam, kam jdeme? Píše Karel Hlaváček.

Důsledky morové a koronavirové epidemie se částečně podobají

Antisemitismus.

Snaha najít příčinu morové epidemie narážela na stejné překážky jako u současné koronavirové. Pomohl ji odhalit i německý lékař a historik Klaus Bergdolt svou knihou Černá smrt v Evropě.

Friedrich Nietzsche náboženskou otázku smrtí Boha nevyřešil

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Francouzský historik Didier Rance se ve své knize Nietzsche et le Crucifié: Turin 1888 věnuje pobytu německého filozofa Friedricha Nietzscheho v Turíně, jenž v lednu 1889 vyústil v duševní chorobu.

Katolická církev není boháč, ale má jeho mentalitu

Roman Češka.

„Katolická církev z restitucí žádné dobro neměla a nemá. Navíc se od svého prvotního poslání velmi vzdálila,“ říká v rozhovoru bývalý šéf Fondu národního majetku Roman Češka, šestnáct měsíců hlavní ekonom Arcibiskupství pražského.

Martin Shabu 8.2.2020

Z českých lidových betlémů je možné vyčíst dobové trendy

Betlémy (Zámek Křimice na Plzeňsku)

V muzeích i soukromých sbírkách jsou betlémy katolické i sekularizované sestavy pro export, zrcadlící rakousko-uherskou monarchii i ty vlastenecké, dělnické, ba čistě kapitalistické.

Kdo zapomene na vlastní křehkost, může podlehnout pokušení pýchy

Lidská přirozenost není jen jedna.

Hlavní tezí knihy Fragilité (Křehkost) letos zesnulého francouzského filozofa Jeana-Louise Chrétiena je křehkost jako koncept pro pochopení člověka a znak latinské tradice myšlení.

Současná snaha o politiku bez náboženství z ní činí náboženství

Křesťanství.

Nevyměnila západní civilizace Boha za modly? I na tuto otázku se snaží odpovědět ve své knize Aveuglements: Religions, guerres, civilisations francouzský historik a teolog Jean-François Colosimo.

Každý velký duch potřebuje masku

Německý filozof Fridrich Nietzsche v roce 1899.

Anglická spisovatelka Sue Prideauxová se ve své biografii německého filozofa Friedricha Nietzscheho I Am Dynamit: A Life of Friedrich Nietzsche mimo jiné snaží odpovědět na otázku spojené s jeho životem: Bylo Nietzscheho maskou šílenství?

Američtí černoši po 400 letech aneb O prvotním hříchu Ameriky

Otroci sbírající bavlnu.

Černoši jsou jedinou rasovou a etnickou skupinou, která nepřijela do Ameriky dobrovolně. Byli přivezeni jako otroci – poprvé v roce 1619. Z tmavé barvy pleti, v minulosti příčiny diskriminace, se však stalo privilegium. Sen Martina Luthera Kinga, že člověk bude posuzován podle charakteru, zůstal nenaplněn.

Roman Joch 14.9.2019

Jak začít věřit něčemu jinému než vnějšímu hospodářskému růstu

Hospodářský růst.

Ekonomický růst nás dostal do krize a údajně z ní i dostane. Technologický rozvoj prý jí umožní předejít. Tak se uvažuje o klimatické změně i o dalších problémech. Řešením však je obrat od vnějšího k vnitřnímu růstu. Otázkou zůstává, nakolik je možný.

MAKRLÍK: Politická bublina Milionu chvilek pro demokracie plaskne

Pochod míří na Pražský hrad

Václav Makrlík díky rozhovoru s Jiřím Chýlou dospívá k vlastnímu závěru. Dle něho zatím nemálo voličů věří, že Andrej Babiš zjedná aspoň relativně spravedlivé a korektní sociální vztahy odstraněním korupce a tunelování státních financí..Lze jen doufat, že nezklame jako jeho předchůdci.

Jak se (ne)stát nacistou

Johann Chapoutot, Comprendre le nazisme.

Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.

Mnozí kardinálové hlásají čistotu, ale žijí prostopášně

Katolická církev a její kostlivci ve skříni.

Francouzský novinář a spisovatel Frédéric Martel ve své knize Sodoma: Enquête au cœur du Vatican (Sodoma. Vyšetřování v srdci Vatikánu) nepovažuje homosexualitu za hřích, neodsuzuje kardinály a biskupy, že jsou gayové. Nejde mu o sexuální orientaci a osobní život, ale o pokrytectví, které otravuje katolickou církev. Píše David Černý.

Katolická církev se musí reformovat odspodu

Robert Sarah, Nicolas Diat, Le soir approche et déjà le jour baisse.

Krize západní společnosti je především krizí víry – postmoderní člověk ji odmítá, a proto je uzavřen do svého světa a časem se propadá do beznaděje. Víra je osobní vztah k Bohu, který se odehrává v rámci katolické církve. Věřící by měli usilovat o lepší křesťanský život, jehož centrem je modlitba a Bůh.

Viktor Orbán: Illiberální politika je křesťanská svoboda

Maďarský premiér Viktor Orbán.

Maďarský premiér Viktor Orbán pronesl 27. července na každoroční, letošní jubilejní 30. letní škole v rumunském Tusnádfürdő (Băile Tuşnad) projev. Mimo jiné v něm říká, že illiberální politika, jež usiluje o křesťanskou svobodu, se snaží zachránit vše, co liberálové opomíjejí a čím pohrdají. Projev zveřejňujeme v jeho anglické verzi.