Komunisté
Arcibiskup Josef Karel Matocha: Připomínka internace po 70 letech
Na Velikonoce v roce 1950 zavřel komunistický režim do domácí izolace olomouckého arcibiskupa Josefa Karla Matochu. Prožil v ní posledních jedenáct let svého bohatého a statečného života, což v současné koronavirové karanténě rezonuje.
Návrat Lidových milicí po 30 letech. Nikoli v Česku, ale v Maďarsku
Maďarští komunisté vylezli z facebookových skupin, zvolili si kostým levicových liberálů a obnovili nevládní neziskovou organizaci Tradicionalistický milicionářský spolek.
Po listopadu 1989 rozvoj občanských aktivit nenastal
Signatář Charty 77 a jeden z nejpůvodnějších českých historiků Jan Tesař žije v Brezové pod Bradlom na Slovensku, ale občas zavítá i do moravské metropole. A právě v Brně umožnil vést rozhovor a debatovat nejen o roli státu, konformitě, disentu a českých a československých dějinách, ale především o současnosti, zvláště pak o tom, co se mu na ní nelíbí.
1969 až 1989: Normalizační podvolení
Dvacet let normalizace vše rozhodlo a mnohé dosud rozhoduje. Ovlivnilo a ovlivňuje obraz nejen osmašedesátého, ale ovlivnilo a ovlivňuje i následujících skoro 30 let po listopadu. Přitom normalizaci mají na svědomí zejména reformní komunisté. Nepřesvědčili, že jim šlo o ideál.
SCHNEIDER: Chce Česká televize dezinformace, nebo demokracii?
Česká televize se šířením fejku zařadila mezi dezinformační média, když v pořadu Newsroom podrobila kritice Asociaci nezávislých médií, která uděluje Krameriovy ceny. To je však v rozporu s jejím veřejnoprávním statutem. Píše Jan Schneider. A v otevřeném dopisu členům rady České televize se k tomuto pořadu vyjadřuje i Michal Semín.
Zaslouží si diktatury shovívavost?
Na článek Překvapivá nenápadnost nesvobody historika mladší generace Matěje Spurného o vlivu zkreslování dějin na parlamentní volby zveřejněný v rubrice Salon deníku Právo 1. prosince, který se snaží ospravedlnit metodu „každodenního“ pojetí historie za minulé diktatury, zareagoval sociolog a historik starší generace Karel Hrubý.
Má setkávání s kardinálem Vlkem
Miloslavu kardinálu Vlkovi, v letech 1991 až 2010 35. arcibiskupu pražskému, který zesnul v 84 letech 18. března, v roce 1978 komunistická moc odebrala státní souhlas s výkonem kněžského povolání. Na dobu, kdy spolu pracovali v podniku Úklid a přátelství s ním vzpomíná bývalý ministr zahraničních věcí a velvyslanec Jaroslav Šedivý.
Letošní a příští rok je pro Čínu ekonomicky i politicky klíčový
Politické a ekonomické elity Číny jednaly napůl v utajení v přímořském městečku Pej-taj-che o budoucnosti země. I když se neočekávají žádné okamžité změny, obsah jednání ovlivní čínské ekonomické reformy i mocenské boje.
Šéf hudebního festivalu Trutnov pozváním Jakeše nabídl zrcadlo
Zkoumáním komunistických protagonistů se lze poučnaučit, aby se historie neopakovala. Vedle je, že s „komunisty se nemluví“. Ti se totiž nebavili s opozicí. Proto má Martin Věchet, „hlavní člověk“ hudebního festivalu Trutnov, pravdu, pozval-li bývalého generálního tajemníka KSČ Milouše Jakeše.
Ransdorf a ti druzí
Miloslav Ransdorf byl komunista. Říkalo se, že z opravdových. Do Komunistické strany Československa (KSČ) vstoupil už v roce 1972, v necelých 20 letech. Jací byli lidé, kteří se tehdy ucházeli o členství v této straně?
Jiná pravda o McCarthym – americkém antikomunistovi 50. let
Kontroverzní senátor Joe McCarthy měl pravdu, že vlády prezidentů USA ve 30. a 40. letech 20. století byly infiltrované americkými komunisty a sovětskými agenty. Mýlil se pak v tom, že rozsah této infiltrace spíše podcenil, než přecenil.
Miloš Jakeš: Co bychom měli z tanků v ulicích?
Od zásahu na Národní třídě uplynulo jen 72 hodin a v centru Prahy proti režimu demonstrovalo až 100 tisíc lidí. „Šlo to zastavit,“ říká po 25 letech tehdejší generální tajemník ÚV KSČ. „Tak jako to zastavil Teng Siao-pching.“ Řeč byla o možném zásahu armády proti demonstrantům v listopadu 1989.
Jde jen o čest Františka Kriegla?
Dlouholetý obyvatel Prahy 2 byl jako člen předsednictva KSČ 21. srpna 1968 zatčen, a jediný nepodepsal závěrečný moskevský protokol o pobytu okupačních vojsk. Radní této pražské části však odmítli návrh, aby bylo Krieglovi uděleno čestné občanství in memoriam. Jejich rozhodnutí ještě mohlo zvrátit zastupitelstvo, ale neučinilo to. O co v této kauze jde? Píše Jan Schneider.
Státní duma brání slavnou sovětskou minulost zákonem
Propagaci nacistických idejí či zneuctění památky Rudé armády chtějí ruští poslanci trestat vězením.
Mediální bublina ÚSTR
V bouři okolo ústavu pro studium totality nejde o nic. Jen se pár politiků chopilo tématu, za nímž tuší politické body, píše Vladimír Meier.
