Islám

Jak reformovat islám

V Rusku oficiálně žije 15 milionů muslimů.

„Reformace“ islámu muslimskými intelektuály se musí nejprve prosadit v myslích věřících. Hrozbu, kterou představují islámští fanatici, by ale mohli odstranit sami. Tím, že by přestali používat západní produkty, by se mohli vrátit do vysněného zlatého věku za proroka Mohameda. Natolik radikální však bohužel nejsou.

Ilja Kuneš 5.5.2015

Demokracie není předplatné, jen tak ji nelze zrušit

Afghánsko-německý režisér Burhan Qurbani. Foto: Jakub Hněvkovský

Jak se žije potomkům blízkovýchodních přistěhovalců v Německu? Liší se tato společnost ve vztahu k přistěhovalcům od české? O xenofobii, uprchlících a strachu z islámu ČESKÁ POZICE hovořila s afghánsko–německým režisérem Burhanem Qurbanim.

Příčiny arabského jara aneb Západ a umírnění islamisté

Stoupenci svrženého prezidenta Muhammada Mursího prchají před slzným plynem.

Proč v blízkovýchodních zemích islám zažívá renesanci? Odpověď nespočívá v politice, ale v sociologii či antropologii. Náboženství má mnoho funkcí a jedna z nich je kulturně-ideová, která přesahuje rámec rodů a kmenů. Neagresivní režim umírněných islamistů je jedinou realistickou variantou pro dlouhodobou stabilitu. Píše Vít Kučík.

Vít Kučík 18.4.2015

Studie věhlasné instituce: Náboženství má budoucnost

Modlení je v Nigérii dobrý byznys.

Když v 50. letech 20. století, futurologové nastiňovali své vize budoucnosti, náboženská víra v nich nehrála velkou roli. Někteří předpokládali, že v roce 2050 už lidé v žádného boha věřit nebudou. Nová studie Pew Research Center ukazuje, že tomu bude jinak.

Petr Vančura: Podstatou úspěšné civilizace je vzájemná úcta

Tomáš Halík.

Článek „Proč nejsem Charlie“ v LN teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. Ten se s nimi vyrovnal v příspěvku „Případ Charlie“ na ČESKÉ POZICI, na nějž zareagoval svým článkem diplomat Michal Žantovský. Ten pak přiměl k reakci současného předsedu občanského sdružení ZVON Petra Vančuru.

Demokracie může fungovat i v Africe. Nigérie je příkladem.

Nigerský prezident Goodluck Jonathan oznámil svou kandidaturu do dalšího funkčního období prostřednictvím Facebooku.

Goodluck Ebele Jonathan je prvním prezidentem nejlidnatější země černého kontinentu, který prohrál svobodné volby a porážku uznal. Tato zpráva potvrzuje trend, že Afrika navzdory zoufalé pověsti přestává být světadílem ovládaným pouze tyrany a že i v těch nejchudších státech se lze řídit demokratickými principy. Píše Tomáš Nídr.

Miroslav Hudec: Diskuse o Charlie je spíše o naší civilizaci

Tomáš Halík.

Článek „Proč nejsem Charlie“ v LN teologa Tomáše Halíka vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. Ten se s nimi vyrovnal v přípěvku „Případ Charlie“ na ČESKÉ POZICI, na nějž zareagoval svým článkem diplomat Michal Žantovský. Všechny pak přiměly k reakci psychologa Miroslava Hudce.

Michal Žantovský: Halík se s podstatou Západu minul

Charlie Hebdo.

Článek „Proč nejsem Charlie“ teologa a sociologa náboženství Tomáše Halíka zveřejněný v lednu v LN vyvolal řadu kritických i vstřícných ohlasů. S nimi se Tomáš Halík vyrovnal v přípěvku „Případ Charlie“ v únorové příloze LN Česká pozice. Na něj nyní reaguje diplomat Michal Žantovský.

Americká náboženská scéna jako ZOO

Martin C. Putna, Obrazy z kulturních dějin americké religiozity

Občas je třeba, aby někdo nesofistikovaný sdělil pravdu, kterou ti „chytří“ nevidí, nebo vidí, ale bojí se říct, že „král je nahý!“ Škoda, že Putnovu hezkou, poetickou a čtivou knihu v závěru poznamenala laciná a pohrdavá fobie vůči dvěma americkým náboženským skupinám – ortodoxním katolíkům a evangelikálům a „křesťanské pravici“.

Nihilismus aneb O relativismu a náboženském fundamentalismu

François Guery, Archéologie du nihilisme: De Dostoïevski aux djihadistes

Fundamentalisté tím, že kladou jedinou a nezpochybnitelnou absolutní pravdu nad dvojznačný svět, odsuzují vše světské k bezvýznamnosti – stejně jako sekulární nihilisté.

Ze světa islámu: Dluh splacený po 70 letech Aloisi Musilovi

Alois Musil, Ze světa islámu

Kniha nestora české orientalistiky měla původně vyjít za Protektorátu. Alois Musil v ní mnoho desetiletí před tím, než si kulturní antropologové začali klást otázky, kolik je islámů, rozebral cesty, po nichž se islám vydal v regionech, kam se šířil.

Násilný džihádismus a kolektivní zášť Evropanů se doplňují

Marie Le Penová a Usáma bin Ládin.

Pro budoucnost Evropy je varovné, že ústřední téma salafijské doktríny se překrývá s názory evropských nacionálních uskupení na „islám“. Píše Jan Čuřík.

Jan Čuřík 6.2.2015

Roman Joch: Svoboda projevu aneb Proč jsem i nejsem Charlie

Tomáš Halík.

Komentář kněze Tomáše Halíka v Lidových novinách Proč nejsem Charlie vyvolal řadu reakcí, jež LN postupně publikují. „Halík se nebezpečně přibližuje relativismu a obviňovaní obětí ze zločinu, jehož oběťmi se samy staly,“ píše Roman Joch.

Pegidu není třeba veřejně ostouzet. Diskredituje se sama.

Desítky tisíc Němců demonstrovaly proti islámu nebo proti Pegidě (snímek z...

Tvrdit, že „jsme Pegida“, jen proto, že sdílíme odpor k fanatickému islamismu, je nesmysl. Tedy pokud nechceme jednat v zájmu pařížských teroristů, jejichž hlavním cílem bylo zasít strach a předsudky. Na článek Vladimíra Meiera reaguje Zuzana Lizcová.

Pegida nedemonstruje pouze proti islamizaci Západu

V pondělí v německých městech demonstrovali jak příznivci, tak odpůrci hnutí...

V Německu je zaručena svoboda slova i právo se shromažďovat. O toto právo byli obyvatelé Drážďan připraveni policejním zákazem všech demonstrací, tedy i té pondělní hnutí Pegida, přestože nikoho nezabili ani nezranili. Zdvihne se nyní celý svět pod heslem „Ich bin Pegida“? Ptá se Vladimír Meier.