Hospodářství
Současných vládních opatření se už nezbavíme
Česká vláda schválila kurzarbeit. Je vždy dobré, že vznikne systémový nástroj, který může být spuštěn, je-li třeba, a nahradí jednorázový. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Bude těžší podpůrná ekonomická opatření rušit než zavést? Podaří se návrat k předkrizovému ekonomickému růstu?
Kam spěje čínská ekonomika?
Zjistit, jak se Číně doopravdy daří, je skoro nadlidský úkol. Horší je, že žádný koherentní čínský plán, jak řídit tamější pokles, asi neexistuje. Co o čínském vývoji soudí ekonomové, pedagogové a analytici?
Řecká ekonomika: Těžká hra bez cílové funkce...
Řecký výraz pro vládu (kyvernisi) má stejný základ jako kybernetika (kyvernitiki). Řecko je zároveň příkladem ekonomiky, která byla dlouhodobě řízena katastrofálně špatně. Proč nenaprogramovat model Řecka a poučit se z jeho chyb?
Miroslav Singer: ČNB už ustála větší politické tlaky
Řada investorů má podle všeho jasno – Česká národní banka zhruba za rok přestane hlídat kurz české měny a koruna výrazně posílí. Guvernér ČNB Miroslav Singer ale v rozhovoru říká, že to může být úplně naopak. „Čím více lidí teď uvěří, že koruna může jenom posilovat a budou na to spekulovat, tím pravděpodobnější je, že se to nestane,“ tvrdí Singer.
Singapur: Diktatura, kde by chtěl žít každý
V malém ostrovním státě se nečekanými způsoby mísí asijská kultura se západní, země už půl století vyniká ekonomickou svobodou a řadí se k nejvyspělejším ekonomikám světa. Úspěch Singapuru je však vykoupen přísnými pravidly.
Vyvolá Čína další velkou recesi?
Letošní předpoklad ekonomického růstu Číny činí 6,4 procenta. Dle „pesimistů“ je velmi nadsazený. Dle „optimistů“ Čína má dost záložních zdrojů, aby krizi vykryla. Komentátor LN Jan Macháček se předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: „Co zastaví propad čínského trhu a dalších, především asijských trhů?“
Jak se diktatury slučují s prosperitou?
Z vědecké práce představené na serveru VoxEU vyplývá, že dnešní diktátoři nemusejí v případě ekonomického poklesu páchat tolik násilí. V aktuální Debatě se komentátor LN Jan Macháček předních českých ekonomů, pedagogů a analytiků ptá: „Co o vztahu demokracie, autoritářství a kapitalismu soudíte vy?“
Zdeněk Zacpal: Redaktoři Charlie Hebdo hrdinové jsou
Na zamyšlení Tomáše Halíka, co debata ohledně jeho článku „Proč nejsem Charlie“ ukázala a jak si lze případ Charlie uvědomit v širších souvislostech naší doby, reaguje Zdeněk Zacpal: „Opravdu věříte tomu, že katolická církev je ,jedinou morálně-kulturní institucí, která je schopná být prostředníkem mezi islámem a sekulární kulturou Západu?‘“
Vypukne další globální krize?
Ekonom Satyajit Das se zamýšlí, zda svět směřuje do krizového vývoje podobného rokům 1997–1998. Jan Macháček se v Debatě ptá: Co o nové hrozbě globální krize soudíte vy?
Česko-bavorské vztahy? Nejen sudetští Němci...
Bavorsko se svým významem pro Česko vyrovná třeba Slovensku. Obě země se velmi potřebují, ale dlouho je rozděloval rozdílný výklad historie. Překlene otevření bavorské „ambasády“ v Česku toto rozdělení?
Kdyby ekonomika fungovala lépe, na co bychom pak nadávali?
Podařila se polistopadová transformace naší ekonomiky? Většina vrcholných manažerů firem a právníků v anketě ČESKÉ POZICE se přiklání k názoru, že ano, často však s dovětkem. Například: „V posledních letech se zastavila, a ani nyní, ani v budoucnu nevidím nikoho s vizí, jak pokračovat.“
25 let v ekonomice: Čtyři proklatě drahé omyly
Mohla se česká ekonomika po listopadu 1989 vyvíjet lépe? Mohly dnes české mzdy být například na polovině rakouských, anebo ještě výše? Nezahodili jsme některé šance? Čtyři pasti, do kterých české hospodářství spadlo po sametové revoluci.
Turecký premiér agitoval v Německu. Chce se stát prezidentem.
V srpnových prezidentských volbách v Turecku poprvé budou moci jeho občané hlasovat v zahraničí. Proto Recep Tayyip Erdogan navštívil zemi s největší tureckou menšinou. Ač věděl, že německá média ho budou převážně kritizovat. Píše Zuzana Lizcová.
Střet idejí na české pravici: Umírnění versus národovci
Českou pravici čeká v příštích letech vývoj do dvou hlavních ideových proudů - umírněné pravice a národovců. V tomto procesu významnou roli hrají mantry obou uskupení. Národovci usilují o koncentraci pod rozhodující politickou střechu. Umírnění musejí najít vlastní identitu, vysvětlit její atraktivitu voličům a ukázat, že umírněný znamená třeba nejméně šílený.
Globalizace ničí střední třídu
Růst vlivu globálních měst na světovou ekonomiku doprovázejí urbánní a sociologické změny – polarizace a narůst rozdílů v příjmech.
