Historie

Jak pomoci eurokomisařce Věře Jourové v boji EU proti dezinformacím

Lidská přirozenost není jen jedna.

Nelze připustit, aby média ovládl jeden názorový proud, který by vytěsňoval sobě protivné. Dezinformace totiž nesnášejí diskusi a kritiku. Proto by eurokomisařka Věra Jourová měla usilovat, aby všechna její vystupování v médiích nepůsobila trapně, a vyžadovat, aby jejím projevům byl vždy přítomen názorový oponent. Píše Jan Schneider.

Jan Schneider 31.7.2021

Židovské dějiny: Bezdomovectví, exil i život pod vlastní vládou

Pochod židovských nacionalistů v Jeruzalémě.

Stát Izrael mohl být úplně jiný, než je dnes. Variant země zaslíbené bylo nepřeberné množství. Kdo chce znát dějiny i budoucnost, měl by se zajímat také o alternativy, které se náhodou nenaplnily. Týká se to všech zemí, ale těch malých víc než ostatních. A především Židé by o hledání vlastní země mohli vyprávět. Píše Jan Fingerland.

Jan Fingerland 31.7.2021

USA se staly majákem svobody pro celý svět díky Deklaraci nezávislosti

Přijetí Deklarace nezávislosti na obraze Johna Trumbulla z roku 1819.

Americká Deklarace nezávislosti, její vyznání politické víry, je jedním z nejradikálnějších dokumentů v dějinách. Kdyby USA její principy opustily, staly by se kmenovou společností třetího světa. Zůstanou-li jim věrné, setrvají velkou a svobodnou zemí. Opustí-li je, budou nesvobodnou balkanizovanou mozaikou identit. Píše Roman Joch.

Roman Joch 24.7.2021

Deklarace o budoucnosti Evropy: Obavy z hazardního vývoje Evropské unie

Budoucnost Evropy.

Deklarace o budoucnosti Evropy, již podepsali představitelé 16 politických stran členských států Evropské unie, je stručným popisem jejích existujících, ale nepojmenovávaných problémů a možných následků. Navrhuje, jak v Evropě žít a přežít, není však výběrem mezi jedině správným a jednoznačně neperspektivním.

USA: Porážka drog, veřejného nepřítele č. 1, je stále v nedohlednu

Soudní proces drogového bosse Joaquína Guzmána v New Yorku provázejí rozsáhlá...

Nejprve americké vlády nechávaly drogy být, poté je ostražitě sledovaly.. A pak přišla chvíle, která změnila Ameriku. Před 50 lety, v červnu 1971, USA ústy svého tehdejšího prezidenta Richarda Nixona vyhlásily jednu ze svých mnoha válek – proti drogám.

Jan Adamec 17.7.2021

Ukrajina, Rusko, Česko, historie, nacionalismus a fotbal

Nápis „Sláva hrdinům“ na dresech ukrajinské fotbalové reprezentace.

Spor Ukrajiny a UEFA o ukrajinské fotbalové dresy není jediným případem v uplynulých letech, kdy byli Ukrajinci obviněni, že vnášejí do fotbalu nacionalismus.

Milan Skála 8.7.2021

Německé mýty v materiálních artefaktech aneb O rozmanitosti Německa

Fanoušci Borussie Dortmund podporují svůj tým.

Borussia Dortmund, míšeňský porcelán či pivo... I těmito slovy lze vyprávět dějiny našich západních sousedů. Tak, jak to poutavě dokázala kniha Německo. Vzpomínky jednoho národa. Britský kunsthistorik Neil MacGregor se v ní zaměřuje na německé reálie a promítání německých idejí do nich.

Kavárna jako vzpomínka na Rakousko-Uhersko i symbol návratu do Evropy

Kavárna Café Central ve Vídni.

Kavárny se zrodily ze sjednocené střední Evropy, slouží jako metafora propojování světů a v 19. století se staly měšťanskou odpovědí na šlechtické salony. Doba komunismu jim však nepřála, až po listopadu 1989 se u nás kavárnictví opět rozmohlo.

Odlišný právní systém Česka a Evropské unie ovlivňuje českou politiku

Evropský parlament, prostor určený k plenárnímu zasedání.

Český stát byl téměř tisíc let součástí Svaté říše římské a tři století habsburského impéria, což má dopad na českou mentalitu a politické myšlení.

Dva nepodbízivé návraty do druhé světové války

Varšava roku 1939 po polském bombardování.

Mohlo by se zdát, že si to německý spisovatel Ralf Rothmann usnadnil. Jeho román Bůh onoho léta se totiž vrací do pohnuté doby druhé světové války. Na druhou stranu je však zasazen do placatého Šlesvicka-Holštýnska, navíc je to po románu Zemřít na jaře Rothmannův druhý takový příběh. Jde o druhou nohavici jedněch románových kalhot.

Boj o interpretaci covidu

Svíčky s nápisem Za svobodu a oběti vládních restrikcí na morovém sloupu s...

V Klášterci nad Ohří se na morovém sloupu objevily svíčky s nápisem Za svobodu a oběti vládních restrikcí, protikoronavirových opatření majících zabránit šíření epidemie. Jde o odraz sporu, zda se neměla epidemie nechat nekontrolovaně rozjet. Nynějších více než 30 tisíc mrtvých kvůli koronaviru není pro některé rozhodující argument.

Marek Hudema 14.6.2021

Měli bychom si přiznat, že demokracii je třeba od základů přestavět

Fancouzský myslitel Alain de Benoist.

„Z hlediska dějin idejí nejsou demokracie a liberalismus synonyma. Demokracie je založena na suverenitě lidu, liberalismus uznává jen suverenitu individua,“ říká v rozhovoru francouzský myslitel Alain de Benoist, považovaný za jednoho ze zakladatelů „nové pravice“.

Dvě zamyšlení nad během historie a morálními selháními minulosti

Lidská přirozenost není jen jedna.

Historii jinak vykládají historici-intelektuálové a jinak popularizátoři vědy. Zejména, pokud je jeden Evropan a druhý Američan. Rozdíly v pojetí dějin a jejich výkladu pak ukazují dvě nedávno zveřejněné knihy – Poválečná Evropa britského historika Tonyho Judta a Hardcore Historie od amerického popularizátora historie Dana Carlina.

Kam jsme dospěli: Desátá rána kovidová aneb Není návratu

Axiální doba.

Omílání mantry o návratu k „normálnímu životu“ svědčí o nepochopení dnešní situace. Není žádoucí návrat, protože „normální“ život nás dovedl na okraj propasti. Pandemie se nezastavila, jen přibrzdila. Před námi není návrat k „normálu“, ale co dál.

Jan Schneider 12.6.2021

Současné Rusko bolševismus nevyznává. Není nebezpečné ideologicky

Bolševik.

V Rusku se dnes sice objevují rezidua diktátorského myšlení, ale nemá ideologii, kterou by hlásalo světu. Západ by měl dělat opak toho, co v současnosti dělá – navazovat s ním styky, obchodovat a ukazovat mu své hodnoty. Češi by pak měli brát Rusko jako realitu, zejména když není jejich tradičním nepřítelem.