Geopolitika

Jak vládnout Číně

François Bougon, Dans la tête de Xi Jinping.

Současný čínský prezident Si Ťin-pching se snaží transformovat komunistický režim. Je cílevědomý, dává přednost moci před penězi a chce, aby se Komunistická strana Číny očistila od korupce. Své pojetí světa staví především na rivalitě s USA. Otázkou je, zda je jeho čínský model svébytný, nebo jen slepencem kapitalismu a komunismu.

Na Blízkém východě posilují Rusko, Čína a Írán

K Putinovi a Erdoganovi se připojí na tureckém summitu ještě prezident Íránu...

Západní demokracie se snaží ovlivňovat dění na Blízkém východě válkami i diplomacií, ale jejich vliv slábne. Na síle nabírají země, které západní lídři a komentátoři v uplynulých letech hodnotili spíše s nevolí a přezíravostí. Touto optikou je možné vnímat i některé kroky amerického prezidenta Trumpa.

Donald Trump a Emmanuel Macron aneb Dva odlišní alfa samci

Olivier Piton, Les transgressifs au pouvoir

Navzdory některým shodným postojům v prezidentských kampaních se americký a francouzský prezident Donald Trump a Emmanuel Macronse skoro ve všem liší – v názorech, osobnostech i v kariérách.

Spalování uhlovodíků nelze vinit ze všech potíží s ovzduším

Spalování uhlovodíků.

Světová banka vyhlásila moratorium na úvěry pro těžbu a dopravu ropy a plynu. Toto politicko-ekologické rozhodnutí změní globální ekonomiku. Myslí politici a ochránci životního prostředí na blaho lidstva, nebo člověka?

Střední Evropa není protievropská. Ani se nevrací na Východ

vlajky v4

Téměř 30 let po pádu komunismu začíná v důsledku geopolitiky, historického vývoje a politické situace vznikat střední Evropa coby specifický subjekt ztělesňovaný zejména státy Visegrádské čtyřky.

Andrej Duhan 21.4.2018

Václav Smil: V minulých 50 letech žádná přelomová inovace nebyla

Václav Smil - vědec s českými kořeny, kterého obdivuje Gates a Zuckerberg.

Profesor Václav Smil, v současnosti asi nejvlivnější vědec českého původu, v rozhovoru říká: „Bez pokroku v osmdesátých letech 19. století by nebylo v naší moderní civilizaci nic. Podle mne byla nejpodstatnější pro další pokrok výroba, rozvod a používání elektřiny.“

Americko-ruská přetahovaná o Nikulina: Česko mezi dvěma velmocemi

Jevgenij Nikulin a jeho bílé lamborghini na stránkách ruského serveru Gazeta.ru.

Ruský hacker Jegenij Nikulin čeká ve vazební věznici v Praze na Pankráci na verdikt o svém vydání, přičemž o něho mají enormní zájem USA i Rusko. Velmocenská hra o Nikulina působí kromě politiků vrásky i českým bezpečnostním složkám. Dle nich se může stát terčem únosu. Stoprocentní ochranu totiž nejde zajistit ani ve vazební věznici.

Martin Shabu 13.3.2018

Občanská válka v Sýrii je globální katastrofou

Frédéric Pichon, Syrie: Une guerre pour rien

Syrský konflikt končí. Co bude následovat a co vyvolá porážka Islámského státu? Syrský stát se neobejde bez zahraniční pomoci, přičemž hlavní slovo budou mít velmoci USA, Rusko a Čína a lokální mocnosti Turecko, Írán a Izrael. Dozvuky tohoto konfliktu budou trvat dlouho, protože není jen vojenský, ale také kulturní a ideologický.

Sto let vytěsňování Arabů v Palestině

Avi Shlaim, historik a emeritní profesor mezinárodních vztahů na Oxfordské...

Balfourova deklarace z 2. listopadu 1917 vyjadřuje postoj britské vlády k vytvoření židovské domoviny na území, jež po první světové válce ztratila Osmanská říše. Oxfordský profesor historie Avi Shlaim v rozhovoru připomíná kořeny dnešní nestability Blízkého východu a kritizuje dokument, jímž Britové slíbili arabskou Palestinu Židům.

Macron chce vrátit Francii mezi velmoci

Emmanuel Macron během proslovu.

„Sotva se mnozí nadechli po vítězství Macrona a poté Merkelové, přišla katalánská krize, starosti přidává německá vnitřní politika. Evropa se potácí z krize do krize a úleva před půl rokem patří minulosti,“ říká v rozhovoru francouzský politolog Arnaud Dubien, ředitel analytického centra L’Observatoire.

Gábor Stier 9.12.2017

Valdajský klub: Rusko vstoupilo do globální soutěže

Projev ruského prezidenta Vladimira Putina na letošním setkání Valdajského...

Seznam osob na letošním setkání Valdajského klubu odrážel hlavní geografické směry ruského zahraničněpolitického uvažování, jeho tematika pak zvýšený zájem Kremlu o globální procesy.

Gábor Stier 6.11.2017

Rusko není moderní národní stát, ale poslední evropská říše

Demonstrantka na protestu v Moskvě.

Rusko by mohlo s Evropou spolupracovat, aniž by ji potenciálně ohrožovalo, až nic nebude Moskvu nutit k centralismu, jenž udržuje ruskou říši pohromadě. Zhruba o sto let opožděný rozpad ruské říše by usnadnil život Evropě i Rusům samotným.

Vít Kučík 4.11.2017

Barack Obama: Mickey Mouse plnící přání globální superstruktury

Karikatura dnes již bývalého prezidenta USA Baracka Obamy zachycená na zdi v...

Bývalý americký prezident Barack Obama dostal historickou příležitost, aby změnu USA v „bezvýznamný národní stát“ předpřipravil tak, aby byl otřes jak pro národní stát Ameriku, tak pro celý svět co nejmenší. Tuto příležitost však promarnil.

Německá politika – mohutný parní kotel s nefunkčním chlazením

Německá vlajka

Teoreticky by se Německo mohlo snažit pragmaticky dohodnout s prezidentem USA Donaldem Trumpem, nepřehánět to s integračním tlakem v EU a vyhýbat se nejasným pletkám s Kremlem. Mohlo by. Německé elity si však nezvykly poslouchat něčí rady.

Michal Kuź 23.9.2017

Návrat německé otázky

Německo, USA, Rusko a střet o Ukrajinu.

Německo se osamostatňuje a přerůstá své institucionální zakotvení v EU a NATO. To nutně neznamená jeho agresivitu a snahu ovládnout Evropu, je to však realita, jež bude mít následky. Je paradoxní, že instituce, které úspěšně řešily německou otázku, vytvořily podmínky pro její návrat.

Andrej Duhan 16.9.2017