Genetika

Lepší reklamu na stárnutí než covid-19 jsme si neuměli ani představit

Socioložka Lucie Vidovićová

„Ve stáří se odrážejí všechny věci, jak je nasbíráme v průběhu života. Proto je základem prevence, a to nejen základní zdravotní“ říká v rozhovoru socioložka Lucie Vidovićová z Ústavu populačních studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.

Koronavirová pandemie ukázala, že odpovědi nedává politika, ale věda

Pavel Martásek, ředitel Biologického a biomedicínského centra BIOCEV.

„V krátkém čase se podařilo mobilizovat vědecké týmy – o novém druhu koronaviru zjistily obrovský počet informací. To pomohlo v obraně i útoku, například intenzivním testováním a sekvenováním i rychlým vývojem nových vakcín a léků proti covidu-19,“ říká v rozhovoru Pavel Martásek, ředitel Biologického a biomedicínského centra BIOCEV.

Jedna z největších vědeckých akcí v dějinách: Vakcíny proti covidu-19

Britský premiér Boris Johnson drží v ruce vakcínu od společnosti AstraZeneca.

Neuvěřitelné množství peněz. Enormní expertní nasazení. Nejnovější vědecké objevy. To vše umožnilo v rekordním čase několik vakcín a rozběhnout akci, jež snese srovnání zřejmě jen s očkovací kampaní proti obrně v padesátých letech 20. století či s eradikací neštovic v letech 1967 až 1977.

Geneticky modifikované plodiny: Naslouchat vědcům, i když se to nehodí

Věda.

Prospělo by si otázku, zda geneticky modifikované plodiny ano, či ne, neklást, a zaměřit se na vlastnosti nových plodin a požadovat data o bezpečnosti pouze u těch s novými vlastnostmi. Žádná technika šlechtění problémy zemědělství nevyléčí, ale vhodné metody mohou pomoci vyřešit aspoň některé.

Nejnadějnější vakcíny proti koronaviru mohou narazit na vážný problém

Celý svět se snaží vyvinout vakcínu proti nemoci covid-19.

Na vakcíně proti koronaviru SARS-CoV-2 pracuje sto týmů, některé využívají strategie známé už tisíciletí, jiné těží z nejnovějších objevů molekulární biologie a genetiky: chystají geneticky modifikované buňky či změněnou DNA člověka. Evropa však odmítá genetické modifikace organismů.

Genom je mnohem komplikovanější, než si vědci před 20 lety mysleli

Genom (ilustrační foto)

Očekávalo se, že v roce 2020 bude mít každý na magnetické kartě přečtený genom a při zdravotních potížích mu lékaři „ušijí“ léčbu na míru. Ode „dne G“ uplynulo 20 let, ale uskutečnilo se pouze málo z toho, co si vědci slibovali.

Při medializaci vražd zapomínáme na děti obětí a další pozůstalé

Igor Dvořáček, ostravský soudní lékař.

„Autoři by měli myslet na to, že články či seriály budou číst a sledovat také lidé, jichž se skutek dotkl nejvíce. I já se snažím přivyknout nové realitě, že novináři mohou napsat cokoliv, byť pravda bývá jinde.“ říká v rozhovoru soudní lékař Igor Dvořáček.

Hana Hanke 30.6.2020

Jak zachránit zrak a zabránit oslepnutí

Slepota - ilustrační foto.

Účinná léčba onemocnění oční sítnice neexistuje, proto patří její poškození k nejčastějším příčinám slepoty ve vyspělých zemích. Na vývoji nových léčebných postupů pracují oční lékaři i genoví inženýři a experti v oboru elektroniky – od vývoje umělé oční sítnice až po úsilí napodobit regeneraci oka obojživelníků. Píše Jaroslav Petr.

Až přírodní výběr v ložnici nahradí moderní genetika…

Genom (ilustrační foto)

Americký odborník na moderní technologie Jamie Metzl se ve své knize Hacking Darwin: Genetic Engineering and the Future of Humanity snaží ukázat, jak genetika umožní vyhubit nemoci.

Petr Pietraš 29.4.2020

Pandemie jsou evolučním projevem života na Zemi

Lidská přirozenost není jen jedna.

V uplynulých 30 letech byly bagatelizované nejnovější poznatky přírodních věd. Dnes už nepotřebujeme klimatologické znalosti, abychom viděli, že zažíváme změny, jimž se neumíme bránit, což připomíná současnou bezmoc v koronavirové pandemii.

Jan Baltus 24.4.2020

Vývoj vakcíny na nový koronavirus běží na plné obrátky

Vědec z německé firmy CureVac hledá vakcínu proti koronaviru.

Svět čeká na vakcínu, která by ochránila před nákazou novým koronavirem. Na jejím vývoji usilovně pracují desítky týmů, ale může jim to trvat dlouhé měsíce.

Vytvoří technologie nesmrtelného nadčlověka s umělou inteligencí?

Roboti a jejich etická pravidla.

Transhumanismus tvrdí, že člověk je jen biologický stroj a může se stát nesmrtelným. Vznikne-li však umělá inteligence, objeví se vážný problém. Platí-li totiž, že vesmír je uzavřený systém, čeká ji společně s ním tepelná smrt.

Genetické inženýrství: Sophiina volba 21. století

Spor o genetiku.

Úprava lidského genomu, jež se ještě před pár lety zdála sci-fi, se může brzy stát realitou. Otázkou je, jaký postoj k tomuto technologickému vývoji má zaujmout společnost a právo.

Předsudek neexistence genetických rozdílů mezi populacemi má meze

Lidská přirozenost není jen jedna.

David Reich shrnuje svůj genetický výzkum v knize Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past.

Petr Pietraš 26.2.2020

Máme škálu možností, jak nádor odstranit nebo zastavit

Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.

„Některé diagnózy, kde dříve objevení metastáz znamenalo špatný osud, se nyní daří pomocí imunoterapie či cílené léčby udržovat v chronickém stavu,“ říká v rozhovoru profesor Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu v Brně.

Josef Tuček 26.2.2020