Fyzika
Přidáme k silám, jimiž na sebe působí hmotné objekty, jednu navíc?
Až dosud se zdálo, že vše, co se ve vesmíru děje, lze vysvětlit čtyřmi silami – gravitací, elektromagnetismem, silnou a slabou sílu. Miony, částice podobné elektronům, z americké laboratoře Fermilabu na to možná mají jiný názor.
Newtonovy zákony jsme neztratili. Může je učit každý učitel, chce-li
„Je to omyl, já jsem nebyla ta, kdo škrtal! My jsme se Newtonovy zákony, přesněji to, co obsahují, naopak snažili do hodně proškrtaného rámcové vzdělávací programu vrátit. To, co jsme se pokoušely upravit, se tam však neobjevilo,“ říká v rozhovoru Irena Dvořáková z Katedry didaktiky fyziky MFF UK.
Budou děti rozumět světu, když jim zapovíme Archiméda či Newtona?
Zatímco prosperita zemí stále více závisí na rozvoji technologií založených na matematice a dalších přírodních věd, české ministerstvo školství přichází s redukcí výuky mimo jiné fyziky a chemie.
Výborná věda může vyrůst jenom ze široké vědecké základny
„Všechny státy, které mají rozvinuté technologie a inovace, mají i kvalitní základní výzkum. Ten také přispívá k obecnému poznání přírody a společnosti,“ říká v rozhovoru jaderná fyzička a končící předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová.
Umělou inteligencí, supravodiči a soukromým kapitálem k jaderné fúzi
Fúzní nebo termonukleární reakci lidé zatím zvládli jenom v její ničivé podobě vodíkové bomby. Od padesátých let se vědci snaží fúzní reaktor sestrojit. V létě začala v jižní Francii montáž největšího světového fúzního reaktoru.
Psychologie v období reformy. Bude se muset naučit teoretické práci
Krize psychologické vědy je hrozivá. Odhady se různí, ale lze předpokládat, že více než polovina publikovaných studií je zpochybnitelná. Ačkoliv replikační krize je pro psychologii velkou ranou, povaha jejích dopadů ukazuje na problém, jemuž se psychologové budou muset dříve nebo později postavit – problém teorie. Píše Jiří Münich.
Jak laureát Nobelovy ceny za fyziku změnil kosmologii ve vědu
Vhled do fyzikální kosmologie v podání fyzika Jamese Peeblese, který letos obdržel polovinu Nobelovy ceny za fyziku, obohatil tento náročný vědecký obor. Tento americký kosmolog jako jeden z prvních pochopil klíčový význam faktu, že teplota reliktního záření není úplně stejná ve všech směrech, odkud k nám přichází.
Žijeme v místě zrodu vesmíru
Nová kosmologie by mohla změnit vztah k vesmíru i pohled na místo a osud lidstva v nový příběh od počátku vesmíru až po současnost. Člověk, lidstvo, Země a naše galaxie jsou středem vesmíru a prostoupené stejnou energií.
Moderní přírodověda není materialistická ideologie
Nové směry v přírodovědě se neobjevují tak, že je prosadí vlivný profesor. Vědci nemají zájem potlačovat jakkoli bizarní a neočekávaná pozorování, byť v rozporu se současnou teorií. Naopak, touží po objevu nového, co by jí otřáslo. Věda si však nečiní nárok na „vše“ v našem životě.
Jak nechat zmizet čas kvůli rehabilitaci bezčasí
Málokdo dokáže propojit dnešní myšlení o čase a prostoru, v němž se odehrávají naše představy o univerzu, jako italský astrofyzik Carlo Rovelli.
Jak nebýt v neustálém pohybu
Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.
Je na tom ekonomie špatně, nebo je chyba jinde?
Problémem ekonomie není ona sama, ale že ji populisté a ideologové všeho druhu ignorují.
Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením
Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.
V současnosti není nikdo stejně daleko jako my
Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.
Fyzika končí – ve 21. století by měla dominovat biologie
Ve vědeckém výzkumu lidského vědomí se naráželo a naráží na fyzické zákony či jejich nepoznatelnost, respektive proměnlivost. Dosavadní potíže má překonat biologie, již je třeba postavit nad jiné vědecké obory. Stačí k tomu korekce nastavení: z dosavadního pozorovatele okolí učinit jeho tvůrce.
