Fyzika

Budou děti rozumět světu, když jim zapovíme Archiméda či Newtona?

Sir Isaac Newton

Zatímco prosperita zemí stále více závisí na rozvoji technologií založených na matematice a dalších přírodních věd, české ministerstvo školství přichází s redukcí výuky mimo jiné fyziky a chemie.

Jan Baltus 12.3.2021

Výborná věda může vyrůst jenom ze široké vědecké základny

Alice Valkárová, jaderná fyzička a končící předsedkyně Grantové agentury ČR.

„Všechny státy, které mají rozvinuté technologie a inovace, mají i kvalitní základní výzkum. Ten také přispívá k obecnému poznání přírody a společnosti,“ říká v rozhovoru jaderná fyzička a končící předsedkyně Grantové agentury ČR Alice Valkárová.

Josef Tuček 13.12.2020

Umělou inteligencí, supravodiči a soukromým kapitálem k jaderné fúzi

Podmínkou zahájení fúze je soustředení ohromné energie do minimálního prostoru

Fúzní nebo termonukleární reakci lidé zatím zvládli jenom v její ničivé podobě vodíkové bomby. Od padesátých let se vědci snaží fúzní reaktor sestrojit. V létě začala v jižní Francii montáž největšího světového fúzního reaktoru.

Josef Tuček 17.11.2020

Psychologie v období reformy. Bude se muset naučit teoretické práci

Čtyřicet sedm let po jeho ukončení a uveřejnění jeho výsledků stanfordský...

Krize psychologické vědy je hrozivá. Odhady se různí, ale lze předpokládat, že více než polovina publikovaných studií je zpochybnitelná. Ačkoliv replikační krize je pro psychologii velkou ranou, povaha jejích dopadů ukazuje na problém, jemuž se psychologové budou muset dříve nebo později postavit – problém teorie. Píše Jiří Münich.

Jak laureát Nobelovy ceny za fyziku změnil kosmologii ve vědu

Philip James Edwin Peebles, americký fyzik a kosmolog, nositel Nobelovy ceny za...

Vhled do fyzikální kosmologie v podání fyzika Jamese Peeblese, který letos obdržel polovinu Nobelovy ceny za fyziku, obohatil tento náročný vědecký obor. Tento americký kosmolog jako jeden z prvních pochopil klíčový význam faktu, že teplota reliktního záření není úplně stejná ve všech směrech, odkud k nám přichází.

Žijeme v místě zrodu vesmíru

Brian Thomas Swimme, Skryté srdce kosmu. Lidstvo a nový příběh.

Nová kosmologie by mohla změnit vztah k vesmíru i pohled na místo a osud lidstva v nový příběh od počátku vesmíru až po současnost. Člověk, lidstvo, Země a naše galaxie jsou středem vesmíru a prostoupené stejnou energií.

Moderní přírodověda není materialistická ideologie

Věda.

Nové směry v přírodovědě se neobjevují tak, že je prosadí vlivný profesor. Vědci nemají zájem potlačovat jakkoli bizarní a neočekávaná pozorování, byť v rozporu se současnou teorií. Naopak, touží po objevu nového, co by jí otřáslo. Věda si však nečiní nárok na „vše“ v našem životě.

Jak nechat zmizet čas kvůli rehabilitaci bezčasí

Carlo Rovelli, The Order of Time.

Málokdo dokáže propojit dnešní myšlení o čase a prostoru, v němž se odehrávají naše představy o univerzu, jako italský astrofyzik Carlo Rovelli.

Jak nebýt v neustálém pohybu

François-Xavier Bellamy, Demeure: Pour échapper à l’ère du mouvement...

Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.

Je na tom ekonomie špatně, nebo je chyba jinde?

Máme se bát splasknutí další finanční bubliny?

Problémem ekonomie není ona sama, ale že ji populisté a ideologové všeho druhu ignorují.

Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením

Carl Gustav Jung, Wolfgang Ernst Pauli, Příroda a duše.

Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.

V současnosti není nikdo stejně daleko jako my

Fyzik Tomáš Jungwirth.

Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.

Fyzika končí – ve 21. století by měla dominovat biologie

Robert Lanza, Bob Berman, Biocentrismus. Život a vědomí jako klíče k pochopení...

Ve vědeckém výzkumu lidského vědomí se naráželo a naráží na fyzické zákony či jejich nepoznatelnost, respektive proměnlivost. Dosavadní potíže má překonat biologie, již je třeba postavit nad jiné vědecké obory. Stačí k tomu korekce nastavení: z dosavadního pozorovatele okolí učinit jeho tvůrce.

Neznalosti studentů z matematiky a fyziky jsou obrovské

Petr Kulhánek, teoretický fyzik, vyučuje na fakultách ČVUT a popularizuje...

Na prestižní univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat na kvalitní výuku. „Zejména když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let velice dolů,“ popisuje v rozhovoru své zkušenosti profesor Petr Kulhánek, fyzik z ČVUT v Praze.

Žijeme v době digitálního rokoka

Zakladatel a majitel Jablotronu Dalibor Dědek.

„Má-li mít produkt smysl a prodat se, musí být na něm od prvního pohledu vidět, co to je a jak se to používá. Nemůže to fungovat tak, že musíte nejdříve hodinu studovat manuál,“ říká v rozhovoru Dalibor Dědek, zakladatel a spolumajitel firmy Jablotron.

Petr Kain 1.10.2016