Fyzika
Jak laureát Nobelovy ceny za fyziku změnil kosmologii ve vědu
Vhled do fyzikální kosmologie v podání fyzika Jamese Peeblese, který letos obdržel polovinu Nobelovy ceny za fyziku, obohatil tento náročný vědecký obor. Tento americký kosmolog jako jeden z prvních pochopil klíčový význam faktu, že teplota reliktního záření není úplně stejná ve všech směrech, odkud k nám přichází.
Žijeme v místě zrodu vesmíru
Nová kosmologie by mohla změnit vztah k vesmíru i pohled na místo a osud lidstva v nový příběh od počátku vesmíru až po současnost. Člověk, lidstvo, Země a naše galaxie jsou středem vesmíru a prostoupené stejnou energií.
Moderní přírodověda není materialistická ideologie
Nové směry v přírodovědě se neobjevují tak, že je prosadí vlivný profesor. Vědci nemají zájem potlačovat jakkoli bizarní a neočekávaná pozorování, byť v rozporu se současnou teorií. Naopak, touží po objevu nového, co by jí otřáslo. Věda si však nečiní nárok na „vše“ v našem životě.
Jak nechat zmizet čas kvůli rehabilitaci bezčasí
Málokdo dokáže propojit dnešní myšlení o čase a prostoru, v němž se odehrávají naše představy o univerzu, jako italský astrofyzik Carlo Rovelli.
Jak nebýt v neustálém pohybu
Řešením dnešní krize je stejně jako u antických Řeků kontemplace, neboť díky ní lze znovu objevit smysl vlastního jednání a zachránit svět.
Je na tom ekonomie špatně, nebo je chyba jinde?
Problémem ekonomie není ona sama, ale že ji populisté a ideologové všeho druhu ignorují.
Jak odkrýt souvislosti zasuté pod racionálním moderním myšlením
Švýcarský psychoterapeut Carl Gustav Jung a rakouský teoretický fyzik Wolfgang Ernst Pauli dospěli k podobným závěrům, přestože každý z pozice vlastní profese. Jungovo „Já“ přesahuje ego – neváže se na lineární čas, přičemž používá jiný způsob posloupnosti. Tomu odpovídají úvahy Pauliho.
V současnosti není nikdo stejně daleko jako my
Od objevu fyzikálního jevu spojeného se spinem elektronů až k potenciální revoluci v pojetí i rychlosti zápisu počítačových dat. Na takové cestě je možná tým Tomáše Jungwirtha z Akademie věd, specialisty na fyziku pevných látek.
Fyzika končí – ve 21. století by měla dominovat biologie
Ve vědeckém výzkumu lidského vědomí se naráželo a naráží na fyzické zákony či jejich nepoznatelnost, respektive proměnlivost. Dosavadní potíže má překonat biologie, již je třeba postavit nad jiné vědecké obory. Stačí k tomu korekce nastavení: z dosavadního pozorovatele okolí učinit jeho tvůrce.
Neznalosti studentů z matematiky a fyziky jsou obrovské
Na prestižní univerzitě učí fyziku a teorii plazmatu, ale varuje: vysoké školy nesmějí pro dnes tolik preferovaný výzkum zapomínat na kvalitní výuku. „Zejména když matematické znalosti příchozích studentů ze středních škol šly za 33 let velice dolů,“ popisuje v rozhovoru své zkušenosti profesor Petr Kulhánek, fyzik z ČVUT v Praze.
Žijeme v době digitálního rokoka
„Má-li mít produkt smysl a prodat se, musí být na něm od prvního pohledu vidět, co to je a jak se to používá. Nemůže to fungovat tak, že musíte nejdříve hodinu studovat manuál,“ říká v rozhovoru Dalibor Dědek, zakladatel a spolumajitel firmy Jablotron.
Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články
Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.
Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je
Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.
Vzestup, pád a znovuzrození pentakvarků
Ve středu 15. července prolétla většinou médií zpráva, že v CERN byla objevena nová částice – pentakvark. Evidence, že existují částice složené z bezbarvých kombinací více než tří kvarků, je důležitá, ale nepředstavuje takový milník ve zkoumání struktury hmoty, jako byl objev Higgsova bosonu.
Vědec Kuneš: V Česku bych moc spolupracovníků nenašel
Výzkum excitonových izolátorů najde i praktické uplatnění, říká fyzik Jan Kuneš, který řeší supergrant za 39 milionů korun. Počítá spíše s vědci ze zahraničí. Díky podpoře z Evropské výzkumné rady jim teď bude moci nabídnout plat na spodní hraně kvalitních francouzských nebo německých ústavů.
