Franz Kafka
Spisovatelé jako mluvčí národa nejsou i lidsky morálními autoritami
Nový francouzský životopis Milana Kundery vrací do hry otázku vztahu života a díla. Porozumíme dílu znalostí autora? Je klíčem k porozumění jeho životu? Je zbytečné číst filozofické úvahy Martina Heideggera, pokud s nacisty sympatizoval více, než jsme tušili? Pomohly Máchovy deníky pochopit genialitu Máje?
Na slavné Čech(šk)y, přestože nemluvili česky, bychom neměli zapomínat
Kam až může zajít národní šovinismus schovávaný za falešné vlastenectví, ukazuje česká rodačka, baronka Bertha von Suttnerová (1843–1914), jež v roce 1905 obdržela coby první žena Nobelovu cenu za mír.
Outsiderství aneb Je skutečná svoboda možná a dostupná všem?
Existují dva druhy outsiderů – ti, kteří se tak narodili, a ti, kteří se pro tak rozhodli. Ti první jsou často natolik jiní než většinová společnost, že pobyt mimo ni je pro ně předpokladem smysluplné existence.
Němci našim spisovatelům rozumějí
Martin Krafl, bývalý mluvčí Václava Havla, má nový úkol – do dvou let dostat na trh německé překlady až 50 českých autorů a představit je na veletrhu v Lipsku. „Autorská čtení se sklenicí vody na stole chce málokdo. Je třeba být trendy, to mají Němci rádi,“ říká v rozhovoru.
Kontrola nemůže být nikdy absolutní
Čínský spisovatel Liao I-wu napsal před masakrem na pekingském náměstí Nebeského klidu 4. června báseň, kterou veřejně předčítal. V roce 1990 byl odsouzen ke čtyřem letům vězení. Po návratu z něj žil na okraji společnosti a od roku 2011 v Německu. Letos v květnu navštívil Prahu a v rozhovoru říká: „V Číně i zářivé pochází ze zlého.“
Jaromír 99: Vizionář Kafka. Předvídal 50. léta.
Komiksy Alois Nebel či Zámek spojuje jméno Jaromír 99. Kde tento výtvarník, ale i zpěvák, kytarista a skladatel nachází inspiraci pro svou tvorbu? Nejen na tuto otázku se snaží odpovědět v rozhovoru.
Současný člověk je naplněn sám sebou aneb O hrůzných dětech
Evropská civilizace dospívá k naplnění svých sókratovských a ježíšovských kořenů. Každý se stává ztělesněním výroku madame de Pompadour: „Po nás potopa!“
Obstáli, nebo selhali intelektuálové v dějinách světa?
Historici Timothy Snyder a Tony Judt díky znalosti téměř všech významných peripetií 20. století dávají svému knižnímu dialogu výrazný náboj.
Čím nás překvapí nové pomníky?
Zamýšlené pomníky Žofie Chotkové a Marie Terezie v Praze 6 prověří obecný vkus, soudnost zadavatelů i stav současného sochařství.
Sopkovy krajiny bez lidí
Unaven z lidí maluje Jiří Sopko krajinné výseky v okolí Rynoltic, kde pobývá na své chalupě. Zachycuje jen „to, co vidí“.
Skrytá síla humoristy Franze Kafky
O jednom z důvodů, proč je Franz Kafka adorován (nejen) mladými lidmi, kteří dodnes často souhlasně pokyvují hlavami, že jim mluví z duše.
„Jsem Němec, jsem Čech, jsem Žid.“
O vrcholu pražské kultury začátku 20. století. Většině současníků se vybaví jen Kafka, jsou však i Werfel, Brod, Rilke, Leppin... Kam vlastně patřili?
Ke Schwarzenbergovu konzervatismu „poté“
„Lid“, který zvolil svým prezidentem Miloše Zemana, se dle Jana Víta představuje prvosignálními reakcemi spíše jako „dav“ než společnost.
Prague cafés retain splendor of another age
The spirit of Prague’s vibrant early 20th century intellectual world lives on in the Czech capital’s historic cafés
Bruno Schulz’s ‘Treatise on Mannequins’
The Central European theater company Kompánia will stage a work based on the drawings and writings of Bruno Schulz on Saturday
