Fašismus
Federico Fellini uměl pro své filmy najít originální představitelky
Žena je dle legendárního italského režiséra Federika Felliniho, od jehož narození v lednu uplynulo sto let, nadaná mnohem větší životaschopností než muž, a je i prozíravější. Možná by se však i Fellini dnes dočkal obvinění ze svádění hereček.
Plánované hospodářství aneb Cesta k nevolnictví po 75 letech
Rakouský ekonom a britský občan Friedrich August Hayek (1899–1992) ve své knize Cesta k nevolnictví, od jejíhož prvního vydání letos uplynulo 75 let, svým názorovým oponentům nepřisuzoval špatný záměr, ale intelektuální omyl.
V bezbřehé oslavě liberální emancipace je třeba být opatrný
„Velebme liberalismus za emancipaci, je třeba jej za ni velebit, protože leccos skutečně dobrého přinesla. Jen nezapomínejme, co všechno lidem vzala. Kráčíme vpřed, ale ne vždy nahoru,“ říká v rozhovoru americký konzervativní myslitel Patrick Deneen.
Přestaňme být posedlí fašismem
Skutečným nebezpečím, jemuž jsou západní společnosti vystaveny, není fašismus ani návrat do třicátých let 20. století, ale rozmělnění demokracie, její vyprázdnění, ritualizace, čehož názorným příkladem je maďarský premiér Viktor Orbán, konstatuje v rozhovoru britský teoretik fašismu a emeritní profesor moderních dějin Roger Griffin.
Tomáš Halík klesá na úroveň zavilých ideologů
Tomáš Halík, zdatný rétor a sečtělý vzdělanec, autoritativně oznamuje, které názory jsou na úrovni a které nikoli. Filozofickou schopnost rozlišovat zrno od plev však lze získat jen teoretickým odůvodňováním.
Reprezentativní demokracie, jakou jsme znali, nefunguje
Britský politický filozof David Runciman loni upoutal pozornost svou knihou How Democracy Ends. Jeho diagnóza demokracie je na první pohled krutá: stárne, přestává odpovídat současné společnosti. V rozhovoru však pesimismus odmítá.
Jak multikulturalismem subtilně ovládat společnost
Označování odpůrců populismu za liberály a populistů za fašisty neodpovídá realitě. Nejde totiž o střet liberálních a neliberálních sil, ale dvou postliberálních demokratických konceptů – multikulturně zaopatřovacího s národním.
Německo sleduje mezinárodní trend ohrožující demokratický systém
Rok po volbách nastává v Německu odklon k politické scéně složené z úzce zaměřených uskupení s volebním potenciálem okolo 20 procent. Demonstrace v Chemnitzu ukázaly, že největším problémem není nástup fašismu, ale selhání právního státu.
Francouzská společnost není rovnostářštější, ale rozdělenější
Rozdělení Francie na periferii a velká města má dvě roviny: sociální – obyvatelé měst mají vyšší příjmy – a morální – jejich názor je považovaný za správnější než těch z periferie. Ti mají sklon hlasovat pro extremistické pravicové nebo levicové strany, obyvatelé měst pro umírněné.
V italském referendu rozhodovaly emoce
Po neúspěchu italského referenda o změně Ústavy nová vláda získala důvěru parlamentu, ale dříve, či později budou předčasné volby. Ty by ale zřejmě přinesly stejný pat jako v roce 2013. Proto je třeba změnit volební zákon a možná i Ústavu, k čemuž je třeba referendum. Zdá se, že Itálie je v začarovaném kruhu.
Západním zemím chybí společenský konsensus
Západní společnosti hledají společný ideový jmenovatel. Zdá se, že jím již není jazyk, historie, hodnoty, národ ani národní mentalita. Řecká, finanční a migrační krize otvírají prostor k diskusi.
Jsme posedlí minulostí
Nemáme šanci jakkoli změnit dnešek, jsme svobodní jen, když jde o minulost – říká temně v rozhovoru Boris Buden, chorvatský kulturní kritik a filozof, obdoba slovinského Slavoje Žižeka. Dvacet pět let po pádu socialistické diktatury v Československu dost neradostná diagnóza západní civilizace.
Pro Orbána je národní prvek jen bonusem
Projev maďarského premiéra z konce července vyvolal v zahraničí ostré reakce, protože definoval nové Maďarska jako „iliberální demokracii“. Historička Eva Irmanová dává v rozhovoru tento projev do politických a historických souvislostí.
Viktor Orbán: Fašismus a levicoví liberálové
Projev maďarského premiéra v sobotu 26. července vyvolal rozruch. Možná Orbán zajde v budoucnu v zavržení liberální demokracie příliš daleko, zatím ale žádnou čáru nepřekročil. Ať už ale s jeho závěry souhlasíme, nebo nesouhlasíme, je třeba je vzít vážně, a nikoli a priori odmítat, píše Roman Joch.
Obstáli, nebo selhali intelektuálové v dějinách světa?
Historici Timothy Snyder a Tony Judt díky znalosti téměř všech významných peripetií 20. století dávají svému knižnímu dialogu výrazný náboj.
