Evropa
Koronavirová krize: Každá výjimečná situace představuje příležitost
Události, jako je současná koronavirová pandemie, v minulosti transformovaly světovou ekonomiku. Černá smrt zabila v Evropě třetinu populace, tedy pracovní síly, ale navyšováním mezd odstartovala inovace a rozpad feudálního systému. Epidemie cholery v 19. století akcelerovaly průmyslovou revoluci a přinesly secesi. Píše Jan Klesla.
Koronavirus zásadně ovlivní českou ekonomiku. Zejména automobilky
Automobilový průmysl v Česku se zastavil. Výroby zastavili i jejich dodavatelé. Na ty navíc dopadne zavírání dalších automobilek v celé Evropě. Omezování výroby se v Česku dotkne více než 100 tisíc lidí, kteří v automobilovém průmyslu pracují. Ten se přitom podílí zhruba čtvrtinou jak na tuzemském průmyslu, tak na celkovém exportu.
Evropská unie jako koronavirus – struktura na pomezí života
Koronavirová krize potvrzuje, že bez reforem se Evropská unie nestane globálním politickým hráčem. Reformní elán je ale v Bruselu stejné nedostatkové zboží jako ochranné roušky.
Důsledky morové a koronavirové epidemie se částečně podobají
Snaha najít příčinu morové epidemie narážela na stejné překážky jako u současné koronavirové. Pomohl ji odhalit i německý lékař a historik Klaus Bergdolt svou knihou Černá smrt v Evropě.
Genetické inženýrství: Sophiina volba 21. století
Úprava lidského genomu, jež se ještě před pár lety zdála sci-fi, se může brzy stát realitou. Otázkou je, jaký postoj k tomuto technologickému vývoji má zaujmout společnost a právo.
Pro ekonomiku je koronavirus tvrdý úder, nikoli však knockout
„V každé krizi se osvědčilo držet se pravidelných investic. Nespekulovat na růst ani na pokles. Nikdo není schopný říct, kdy se obrátí trend. Kdo říká, že to umí, kecá. Náladu zvedne až epidemiolog, jenž prohlásí, že koronavirus je pod kontrolou,“ říká v rozhovoru Aleš Michl, člen Bankovní rady ČNB.
Jedinou šancí je udělat něco s fosilní ekonomikou
„Lesy chřadnou, ubývá aktivních lesních porostů, a to se na uhlíkové stopě projevuje velmi nešťastným způsobem. Masivní odumírání se muselo jednoznačně projevit. I když znovu zalesníme, bude trvat dlouho, než začne les znovu ukládat,“ říká v rozhovoru Michal Marek, ředitel Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR (CzechGlobe).
Z bývalých zelených radikálů a aktivistů se stali pragmatici
V Evropě se v poslední době politicky „zelená“. Ekologické strany vstupují do vlád, naposledy začátkem roku v Rakousku. I díky tomu, že dokážou více bodovat na venkově, kde byly zelené ideje považované za „bláznivé“.
Potrestání Británie Evropskou unií za brexit poškodí německý export
Zda se současnému britskému premiéru Borisi Johnsonovi podaří transformovat Británie, ukáže čas.
Předsudek neexistence genetických rozdílů mezi populacemi má meze
David Reich shrnuje svůj genetický výzkum v knize Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past.
Je třeba zvýšit bezpečnostní nároky na Huawei
Závislost na čínských technologiích a jejich případné zneužití pro čínské státní zájmy se v uplynulých měsících a letech staly jednou z nejdůležitějších otázek evropské bezpečnosti. Spolupracovník LN Jan Macháček se ptá: Jak má Česká republika postupovat v případě 5G sítě a firmy Huawei?
Čína se soustřeďuje na strategickou revizi globálního systému
„Čína ukázala své cíle do roku 2050. Její ambicí je oslabit vztahy USA a EU,“ říká v rozhovoru náměstek ministra obrany USA Chad Sbragia.
Směřuje současná Evropská unie k říši národa německého?
Německo je příliš malé, aby bylo supervelmocí, ale příliš velké, aby plně respektovalo ostatní evropské státy. Snad proto CDU měla na svém sjezdu heslo „Německá budoucnost. Naše Evropa“.
Ropa včera, dnes a zítra na existenčním rozcestí
Na rozdíl od Evropy USA výrazně nemodifikují svůj přístup ke spotřebě energií a k energetickému mixu. Vítězí v nich totiž pragmatismu nad dlouhodobou vizí. Ať už bude „globální přístup“ k oteplování jakýkoliv, význam ropy ve světě bude v příštích 30 letech klesat.
Bez avantgardních děl Devětsilu by naše kultura vypadala jinak
Výstava Devětsil 1920–1931 v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí v Praze přibližuje činnost osobnosti naší kultury 20. století. I dnes lze ocenit evropskou kvalitu i specifika české avantgardy.
