Druhá světová válka

Deklarace o budoucnosti Evropy: Obavy z hazardního vývoje Evropské unie

Budoucnost Evropy.

Deklarace o budoucnosti Evropy, již podepsali představitelé 16 politických stran členských států Evropské unie, je stručným popisem jejích existujících, ale nepojmenovávaných problémů a možných následků. Navrhuje, jak v Evropě žít a přežít, není však výběrem mezi jedině správným a jednoznačně neperspektivním.

Dva nepodbízivé návraty do druhé světové války

Varšava roku 1939 po polském bombardování.

Mohlo by se zdát, že si to německý spisovatel Ralf Rothmann usnadnil. Jeho román Bůh onoho léta se totiž vrací do pohnuté doby druhé světové války. Na druhou stranu je však zasazen do placatého Šlesvicka-Holštýnska, navíc je to po románu Zemřít na jaře Rothmannův druhý takový příběh. Jde o druhou nohavici jedněch románových kalhot.

Dvě zamyšlení nad během historie a morálními selháními minulosti

Lidská přirozenost není jen jedna.

Historii jinak vykládají historici-intelektuálové a jinak popularizátoři vědy. Zejména, pokud je jeden Evropan a druhý Američan. Rozdíly v pojetí dějin a jejich výkladu pak ukazují dvě nedávno zveřejněné knihy – Poválečná Evropa britského historika Tonyho Judta a Hardcore Historie od amerického popularizátora historie Dana Carlina.

Současné Rusko bolševismus nevyznává. Není nebezpečné ideologicky

Bolševik.

V Rusku se dnes sice objevují rezidua diktátorského myšlení, ale nemá ideologii, kterou by hlásalo světu. Západ by měl dělat opak toho, co v současnosti dělá – navazovat s ním styky, obchodovat a ukazovat mu své hodnoty. Češi by pak měli brát Rusko jako realitu, zejména když není jejich tradičním nepřítelem.

Hledání rodinné historie aneb Jak se vyrovnat s holocaustem

Památník holocaustu v Berlíně.

Krysí stezka je označení pro únikovou cestu nacistů po druhé světové válce přes Itálii, přesněji Vatikán, do Jižní Ameriky. Britský odborník na mezinárodní právo Philippe Sands ve stejnojmenné knize pátrá, co se stalo krakovskému a poté lvovskému guvernérovi Ottu Wächterovi, jenž se dostal jen do římské nemocnice, kde náhle zemřel.

Druhou světovou válku nevyhráli generálové, ale inženýři v Detroitu

Výroba tanků v USA za druhé světové války.

Britský televizní seriál Válečné továrny o zbrojní výrobě za druhé světové války ukazuje nový pohled na německou plánovanou ekonomiku pod vedením nacistů a srovnává ji se svobodnou, tržně orientovanou USA a Velké Británie.

Rusko v dějinách mnohokrát zvítězilo a bylo poraženo. A mnohokrát bude

Totalitní lídr.

Na článek Václava Makrlíka Proč Západ nenávidí Rusko aneb Historická fakta o ruské rozpínavosti zareagoval Roman Joch. Dle něho Rusko nebylo vždy mírumilovné, neagresivní a neexpanzionistické..

Roman Joch 26.2.2021

Proč Západ nenávidí Rusko aneb Historická fakta o ruské rozpínavosti

Totalitní lídr.

Nenávist k Rusku má svou historii a český politicky a historicky gramotný občan si klade otázku, kde se bere. Této demagogii snad mohou uvěřit Američané, které zajímají jen problémy státu, ve kterém žijí. Někteří Češi však také neznají historii a politické názory si tříbí v hospodském či kavárenském žvanění.

Odlidštěný svět, kde každá vzpomínka či památeční předmět je na obtíž

Pohled na trosky v drážďanské ulici Prager Strasse z věže radnice v roce 1945.

Německý spisovatel Winfried Georg Sebald (1944–2001) v souboru esejů Campo Santo ukazuje, že vítězové píšou nejen historii.

Sto let gymnastky Ágnes Keletiové: Příběh naděje a inspirace

Ágnes Keletiová, gymnastka a nejstarší žijící olympijská vítězka na světě, v...

V sobotu 9. ledna oslavila sté narozeniny nejstarší žijící olympijská vítězka na světě, gymnastka Ágnes Keletiová. Ať je příkladem nejen pro mladé sportovce!

István Léko 29.1.2021

Zavádějící utajované dějiny Ukrajiny ve 20. století

Citlivým místem je i kyjevský pomník sovětskému generálovi Vatutinovi, kterého...

Ukrajinský historik Volodymyr Vjatrovyč ve své knize Ukrajinské 20. století. Utajované dějiny interpretuje historické události ve prospěch ukrajinského nacionalismu. Oponenti mu vytýkají selektivní výběr pramenů.

Dostatečně osobní, ale zároveň nesebestředné povídky

Jak by vypadalo logo Protektorátu Čechy a Morava?

Miloš Doležal novou knihou Do posledních sil. Tři dokumentární povídky z konce protektorátu potvrdil, že dějiny nezneužívá, ani si nehraje na historika. Jeho povídky vracejí do doby koncentračních táborů, vypalování vesnic a parašutistů.

Ondřej Horák 11.11.2020

Životní příběh monstra jménem Hitler neustále až uhrančivě fascinuje

Projev Adolfa Hitlera v říšském sněmu 1. září roku 1939.

Co se stalo, že outsider Adolf Hitler stanul v čele státu s obrovskou kulturní tradicí a zcela jej zničil? Jak se to jen mohlo stát, je proto stěžejní otázkou moderních německých i světových dějin.

Slovensko za druhé světové války: Kariéristi a přeběhlíci

Jozef Tiso byl u Hitlera v Berlíně o den dříve než Emil Hácha.

Román Doktor Mráz slovenské spisovatelky Denisy Fulmekové se vrací do druhé světové války a ukazuje život na fiktivním slovenském maloměstě Himberany, kde jedni měli správné funkce a druzí špatný rasový původ.

Ondřej Horák 26.8.2020

Od léta 1945 nebyla jaderná zbraň opět použita. Bude tomu tak nadále?

Atomová válka (ilustrační foto).

Ukončil atomový hřib nad Hirošimou definitivně druhou světovou válku? Pře zastánců a odpůrců použití nukleární bomby trvá už 75 let, ale jedna věc je nezpochybnitelná: od srpna 1945 žádný režim nepoužil v žádné válce novou ničivou zbraň.

Michal Onderčo 22.8.2020