Demografie

Imigrační zákon USA po 50 let: Ponaučení pro dnešní Evropu

Odpůrci imigrace zatarasili v Kalifornii cestu dvěma autobusům přivážejícím...

V důsledku imigračního zákona z podzimu 1965 USA přestávají být multirasovou a multietnickou společností s dominantní evropskou identitou. Pro Evropu z toho v souvislosti s uprchlickou krizí vyplývá, že čím více Evropanů bude blízkovýchodního a severoafrického původu, tím méně bude politická identita Evropy evropská. Píše Roman Joch.

Imigrační vlna: Evropa nemá vizi budoucího složení svých obyvatel

Syrská rodina na silnici poblíž německého Passau (ilustrační snímek).

V Německu, které se stále za tradiční přistěhovaleckou zemi nepovažuje, s rostoucím počtem uprchlíků sílí diskuse o imigraci, v níž se objevuje řada názorů na přistěhovalectví. Lze imigraci regulovat? Jaké jsou možnosti a meze integrace imigrantů? Na tyto otázky by měli odpovídat politici, kteří však většinou mlčí. Píše Petr Pietraš.

Petr Robejšek: Úlohou Západu není spasit svět

Politolog Petr Robejšek.

„Migrační vlny nejsou nic nového. Stejně jako každý sociální proces začaly, dosáhly zenitu a odezněly. Západ nemůže fungovat jako pohotovostní stanice, kam se čas od času odloží pár set tisíc běženců, když jeden potentát svrhne jiného potentáta,“ říká v rozhovoru politolog a ekonom Petr Robejšek.

Kam v době nejistoty zavede Evropu migrace?

Z Afriky připlouvají každý měsíc stovky nových uprchlíků.

Africkou a arabskou migraci nelze interpretovat bez uvědomění si proměny evropské demokracie po roce 2010. Náboženství úspor, triumf dluhu jako formy vládnutí a kontroly lidí, atomizace a pocit rozpadu soukromí v důsledku digitálních technologií mění evropské společnosti včetně české rychleji, než si změnu uvědomují. Píše Jan Čuřík.

Jan Čuřík 16.6.2015

Věda může pomáhat, aby se děti narodily. Ale je i zabíjet.

Jan Sokol, filozof a bývalý politik

Filozof a bývalý politik Jan Sokol v rozhovoru o regulaci ženské plodnosti o potratové pilulce říká: „Směřuje to k tomu, že mám v šupleti pilulku a konec. Stačí si ji koupit. Potrat byl vždy nepříjemná věc, a to že jej zjednodušíme do jedné pilulky, je projevem mimořádného zhrubnutí ve vztahu k životu.“

Lze vyřešit uprchlickou krizi?

Afričtí uprchlíci na ostrově Lampedusa.

Podle komentátora Johna Lloyda uprchlická vlna z Afriky a Blízkého východu je horší než ukrajinská nebo řecká krize. V případě Řecka i Ukrajiny totiž Evropa ví, co má dělat, stačí se domluvit a odhodlat. Řešení uprchlické krize prý ale žádné neexistuje. Co o imigrační politice EU, případně Česka, soudí a co doporučují přední čeští ekonomové, pedagogové a analytici?

Studie věhlasné instituce: Náboženství má budoucnost

Modlení je v Nigérii dobrý byznys.

Když v 50. letech 20. století, futurologové nastiňovali své vize budoucnosti, náboženská víra v nich nehrála velkou roli. Někteří předpokládali, že v roce 2050 už lidé v žádného boha věřit nebudou. Nová studie Pew Research Center ukazuje, že tomu bude jinak.

Německý hospodářský zázrak u konce s dechem

Olaf Gersemann, Die Deutschland-Blase: Das letzte Hurra einer großen...

Hlavní německé hospodářsko-výzkumné instituce předpokládají, že rok 2017 bude zlomový. Po něm může německá ekonomika růst jen zvyšováním produktivity. Časovanou bombou pak pro zůstává Německo rychlé stárnutí obyvatel.

Petr Pietraš 5.11.2014

Rusko naši svobodu neohrožuje. Západ se o ni připravuje sám.

Vladimir Putin

Jak upevnit postavení tradiční rodiny? Jak ji co nejúčinněji hájit před útoky z pozic kulturního marxismu? O těchto tématech se diskutovalo na konferenci „Vícečetná rodina a budoucnost“ v Moskvě. Z koho mají mít zastánci svobody strach? ptá se její účastník Michal Semín.

Írán mění kurz, podporuje porodnost

Íránský režim se snaží zlepšit demografické statistiky, mladé ženy tak budou...

„Až dnešní mladí zestárnou, bude na řešení problémů naší společnosti pozdě,“ prohlásil před časem ajatolláh Chámeneí. Írán desítky let patřil – zdánlivě paradoxně – k zemím s nízkou porodností a liberálním přístupem k antikoncepci. Nyní Teherán vytyčil nový cíl: zdvojnásobit populaci země.

Žijeme v době lokálních konfliktů

World Press Photo.

Sto let po vypuknutí první světové války se v Evropě začínají rojit analogie. Nacházíme se opět na hraně, kdy stačí jeden, předem obtížně odhadnutelný krok a svět se zhroutí do válečné vřavy? Ptá se v další části seriálu o možném globálním konfliktu Jan Čuřík.

Jan Čuřík 17.8.2014

Rozhodují hormony

Mladí Palestinci v Gaze.

Každý poradce ve finančních záležitostech se čas od času setká s klientem, který přímo a zcela vážně položí otázku: „Bude válka?“ Odpověď „ne, v žádném případě, není se čeho bát, máme přece Evropskou unii“ bývá považována spíše za žert, který předchází skutečné odpovědi. V seriálu ČESKÉ POZICE na téma „válka“ pokračuje ekonom Pavel Kohout.

Pavel Kohout 7.8.2014

Svět není tak bezpečný, jak si ho kreslíme

Války jsou nejlepšími tvůrci času, nejefektivnějšími kondenzátory. Desetiletí 1937 až 1947 zahustila druhá světová válka. A iluze se ocitly v obrovském mlýnku na maso.

Jsme vyspělejšími lidmi a vyspělejší civilizací než ti, kteří žijí ve válkou trýzněném světě, nebo je to jen otázka času, kdy budeme zasaženi i my? Proč máme pocit, že už žádný rok 1914 nehrozí? Další ze série článků o potenciální hrozbě globálního konfliktu.

Mezopotámští džihádisté nejsou iracionální

Bojovníci ISIL v ulicích dobytého Mosulu.

Nihilisticky zbožní extrémisté z Islámského státu v Iráku a Levantě se ve financování svých aktivit nespoléhají na jednorázové kriminální činy. K získání finančních zdrojů využívají každou příležitost vyplývající z kontroly terénu. Píše Jan Čuřík.

Jan Čuřík 25.6.2014

Až se kolínská katedrála změní v mešitu

Kolínská katedrála svatého Petra a půlměsíc

Kandidáti na předsedu Evropské komise se v diskusích příliš nevěnovali čtyřem problémům – mezím evropské integrace, budoucnosti eura, hospodářské politice EU a demografické budoucnosti Evropy. Nedostatek napravuje maďarský ekonom Károly Lóránt.