Chemie

V současnosti vyvíjené odběrové sady pro PCR testy zkoušíme v terénu

Peter Bauer, ředitel české firmy Bioinova.

Česká firma Bioinova pracuje na covidovém testu, který by zrychlil PCR testy. „Do našich setů se odebírá z nosohltanu i ze slin. Metoda bude v podstatě umožňovat odběrovým týmům vybrat si jednu z variant,“ říká v rozhovoru ředitel firmy Peter Bauer.

Vznik života na Zemi: Zákonitost, nebo úplná náhoda?

Ceny SDGs již čtvrtým rokem ocení iniciativy, produkty nebo služby, jež...

Doktorka Judit Šponerová s kolegy prokazuje, že pro vznik molekul, z nichž mohl vzejít dnešní život, byly třeba stamiliony let reakcí. Možná je ve vesmíru Země jediná, kde se podmínky pro vznik života sešly. Možná se to povedlo často a život je běžný. Nevíme.

Josef Tuček 17.10.2020

Ceny některých potravin mohou ještě jít nahoru

Ministr zemědělství Miroslav Toman.

Na zdražování potravin se podle ministra zemědělství Miroslava Tomana podepsala pandemie stejně jako sucho. Jenže zatímco koronavirus překonáme, na sucho se musíme připravit, říká v rozhovoru. A dodává: „Bude záležet také na trhu okolo nás. Jestli bude velká poptávka po vepřovém mase a dalších komoditách, cena se bude zvedat i u nás“

Eliška Nová 2.7.2020

Procesy v půdě nefungují, jak by měly. Ta trpí nedostatkem žížal

Dědictví minulosti. Neuvážené zemědělství způsobilo problémy, které se...

Sucho jim škodí, avšak aby se s ním dobře vypořádala půda, jsou zásadní. Například na jižní Moravě vymizeli tvorové, kteří pomáhají v boji se suchem. Žížaly zvyšují průsak do půdy zhruba dvakrát až třikrát. Kdyby se sucha měla opakovat, poklesne populace kroužkovců, říká v rozhovoru Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd.

Eliška Nová 12.7.2018

Žebříčku nejcitovanějších českých vědců vládnou chemici

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

V elitní desítce výzkumníků dlouhodoběji působících v Česku, kteří mají největší měřitelný vliv, převažují chemici. Je jich sedm. Dále jsou v ní jeden botanik a dva fyzikové. Ženy v ní chybějí. Českou jedničkou je Pavel Hobza, profesor fyzikální chemie, s více než třiceti tisíci citacemi.

Výzkum se plánuje velmi obtížně

Jiří Málek, rektor Univerzity Pardubice

„Rád bych, aby naše vzdělávací a výzkumné prostředí bylo dvojjazyčné. A to nejen mezi učiteli a studenty, ale i na dalších úrovních. Aby zahraniční pracovník mohl komunikovat aspoň v elementární angličtině,“ říká v rozhovoru Jiří Málek, nový rektor Univerzity Pardubice.

Drašar: Glyfosát by se měl ideálně používat v protiatomovém obleku

Lidé a plasty.

Glyfosát je i v balené vodě. Zahrádkářům by tato látka neměla přijít do ruky vůbec, říká profesor Pavel Drašar z Ústavu chemie přírodních látek VŠCHT v Praze. Tento herbicid by se prý měl ideálně používat v protiatomovém obleku. Evropská unie nicméně na konci minulého roku prodloužila licenci na prodej glyfosátu na dalších pět let.

Eliška Nová 17.1.2018

Je třeba reflektovat požadavky na moderní chemický výzkum

Karel Melzoch.

„Skvělých vědců máme řadu. Škola je líhní nápadů. Mezi studenty dívky tvoří asi dvě třetiny. Ženy dnes výrazně pronikají i do dřív dost ,maskulinních‘ oborů, jako byly chemická technologie, chemické inženýrství,“ říká v rozhovoru Karel Melzoch, rektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze, jež si vaří i vlastní pivo Lachout.

Kde vědci v Česku píší nejkvalitnější články

Studie CERGE-EI ukazuje, která pracoviště byla v letech 2009–2013 publikačně...

Jedním ze způsobů, jak zjistit, kdo činí velké objevy a kdo bádá na domácím kolbišti, je sledovat četnost studií v různě vlivných časopisech daných oborů.

Audit Akademie věd ukázal to nejlepší, co v ní je

Hodnocení Akademie věd.

Proces hodnocení Akademie věd (AV) od dubna 2015 do března 2016 měl tři hlavní cíle: získat informace, jak si věda v AV vede, a údaje pro strategické řízení včetně financování a zpětné vazby ústavům.

Profesorka Roithová: Vědkyně to nesmějí vzdávat

Jana Roithová, profesorka chemie Univerzity Karlovy .

„Snažím se přenášet do Česka správné postupy,“ říká profesorka chemie Univerzity Karlovy Jana Roithová, která získala elitní ERC Consolidator grant ve výši 43 milionů korun.

Česká (nano)stopa v budoucnosti solárních panelů

V soutěži Evropské výzkumné rady (ERC) zabodoval Jan Macák se svým projektem na...

Je mu teprve pětatřicet let, bádá v Pardubicích, ale ve svém oboru se podílí na určování nejžhavějších světových trendů. Specializací českého elektrochemika Jana Macáka je vývoj nanotrubic z oxidu titaničitého.

Virus „zapnutý“ laserem. Posun v boji s HIV

Konvalinka a Schimer v laboratoři.

Průlomem ve studiu viru HIV může být nový objev českých vědců: skupina Jana Konvalinky vytvořila světločivný inhibitor virového enzymu, který HIV potřebuje pro životní cyklus. Studie, kterou nyní zveřejnil Nature Communications, vznikala několik let. Podílelo se na ní 13 vědců, především z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR.

Martin Rychlík 15.3.2015

Manželé Šponerovi odhalují tajemství původu života

Jiří a Judit Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC

Judit a Jiří Šponerovi z Akademie věd a centra CEITEC v prestižních vědeckých časopisech nastínili, jak se před čtyřmi miliardami let začal na Zemi vyvíjet život – na počátku byl prý formamid. Manželský pár sklízí slávu za „bitvy“ se zastánci starších teorií, kteří se novému vysvětlení dlouho bránili.

Budoucí „nobelisté“ se nemusejí nobelovky ani dožít

Od roku 1974 jsou Nobelovou cenou oceňováni pouze žijící vědci, umělci a mírotvůrci.

Věk oceněných vědců v průměru stále roste, píše časopis Nature. Od svého objevu čekají na plaketu čím dál častěji více než 20 let.