Biologie

Jak pochopit jaro

Biolog a filosof Stanislav Komárek připomíná, že jaro mírného pásma je ojedinělé.

Je moudré, že jsme se vyvázali z přirozených přírodních cyklů našeho mírného pásma? Rozhovor s biologem a filosofem Stanislavem Komárkem.

Jan Brabec 4.5.2012

Ohavná okurková křivda jako metafora lidského chování

Co oči nevidí, srdce nebolí. Na rozdíl od pokusných malp kapucínských ví tahle opička z trhu v indonéské Yogjakartě o ekonomii jedinou věc: že je lidem na prodej za zhruba 700 korun.

Biologie ukazuje, že primáti (včetně lidí) se jen těžko vzdávají privilegií a odměn, na něž si tuze rádi zvykli.

USA: Zákony, které by mohly potěšit prezidenta Klause i poradce Hájka

Charles Darwin z opice pocházel, jak ukázala jeho dobová karikatura z roku 1871, ale prezidentův poradce Petr Hájek rozhodně nikoli, jak před třemi lety zdůraznil.

Připravuje se šest zákonů, které mají na amerických školách zhatit nejen „dogmatickou“ výuku teorie evoluce, ale i globálních změn klimatu.

Vědecké pecky roku 2011

Jeden z nových nejzajímavějších druhů roku, mořského slimáka či humra bez krunýře (Nembrotha nudibranch), objevili kalifornští biologové na Filipínách.

Do výběru časopisu Time se dostalo klonování kmenových buněk, plísní „zombifikovaní“ mravenci či diamantová planeta.

Ožijí klonové války?

Kmenové buňky a jejich klonování pro konkrétní pacienty jsou gigantickou nadějí pro léčbu řady nemocí, ale podle konzervativních kritiků si lidstvo zahrává s božským tvořením.

Americkým vědcům se podařilo získat embryonální kmenové buňky z lidského vajíčka. Podle odborníků mohou ožít spory o etiku klonování.

Armády sázejí na bzučící roje kyberhmyzích válečníků

Kybermoucha může udělat radost nejen generálům, ale třeba i záchranářům v oblastech zasažených zemětřesením, když v sutinách najde zavalené oběti.

Kybernetici učí živé brouky poslouchat příkazy, anebo si sestavují své vlastní špióny: vážky, stonožky, pavouky, ale i naváděné mušky.

Kapitola 39. Čtyři tisíce inovátorů

Americký politický vědec Charles Murray uvádí v knize Úspěchy lidstva 4002 vynikajících osobností, které v historii od roku 800 před naším letopočtem do roku 1950 celosvětově dramaticky přispěly k mimořádnému úsilí o skvělost v uměních a vědách.

Bez vynálezů, objevů a tvůrčích děl bílého muže by se svět dodnes brodil bažinami ignorance, bídy a primitivního života.

Nejstarší zkamenělina světa

V západní Austrálii byl nalezen nejstarší zkamenělý život – 3,4 miliardy let. A vědci už o stáří mikrofosílie začínají bojovat.

Obšlehnul Zuckerberg Facebook od mravenců?

Vědci ze Stanfordovy univerzity zmapovali komunikační kanály rudých mravenců - někteří mají 40 kontaktů, ale jiní celé stovky. Sítě jsou podobné těm, jaké si budují lidé na internetu.

Každý jednotlivý mravenec má různý počet „přátel“ ve své sociální síti – typický počet je čtyřicet, ale uzloví informátoři mají přes sto kontaktů.

Robohadi se už plíží...

Plíživé roboty sestavené z čipů a sensorů vyvíjí již po několik dekád americká NASA. Využití může být bohaté - od vesmírných misí a špehování až po čištění trubek.

Robotický had z Carnegie Mellon, nazvaný Strýček Sam, dokáže v pohodě vylézt i na strom. Zájem o služby podobných příšer mají hlavně armády.

Martin Rychlík 25.12.2010

Nepodceňujte zlaté mušky

Entomologové šílí: mají blonďatou mouchu, která neumí létat.