Biologie
Změna klimatu svědčí netopýrům. Jsou i tam, kde dosud byli vzácní
Česká společnost pro ochranu netopýrů každoročně monitoruje mezi šesti až devíti sty zimovišť – kromě hradu Zvíkov počítá netopýry také v jeskyních, štolách, dolech i ve sklepeních. V uplynulých letech odborníci napočítali v České republice na 50 tisíc netopýrů 15 až 18 druhů. Přitom ještě před 20 lety to bylo okolo 15 tisíc jedinců.
Předsudek neexistence genetických rozdílů mezi populacemi má meze
David Reich shrnuje svůj genetický výzkum v knize Who We Are and How We Got Here: Ancient DNA and the New Science of the Human Past.
V boji s globálním oteplováním by mohly pomoci moderní technologie
Každá technologická inovace, jež přispěje k tomu, že se udrží do konce století globální oteplení pod dvěma stupni Celsia, je důležitá. Vědci proto vytvářejí bakterie měnící oxid uhličitý na organické molekuly.
Společenskou reprodukci dokáže zajistit pouze tradiční manželství
Čí definice manželství by měla převládnout v pluralitní demokracii, v níž neexistuje shoda, co je morálka? Současná generace se na ní možná neshodne u starších generací však není pochyb – etymologie slova manželství naznačuje, co si pod ním představovali naši praslovanští předci.
Jak se (ne)stát nacistou
Nacismus se mnohem více než hrou na city snažil přesvědčit vědeckostí a normálností. Nacisté byli posedlí vědou a snažili se dokázat, že jejich teorie mají vědecký základ. Nacismus je zvrácená, ale vnitřně soudržná doktrína s uceleným pohledem na svět. Právě tyto dva aspekty umožňují pochopit, proč se jím mnoho Němců nechalo svést.
Lidstvo se utváří jen díky limitům, které si uloží
Omyl genderistů a bojovníků za práva zvířat a eutanazii spočívá ve víře, že je třeba odstranit všechny hranice a zábrany – mezi pohlavími, zvířetem a člověkem a živými a mrtvými. Ty ale udržují lidstvo. Pokud je odstraníme, ocitneme se v divočině. Uznat limity a hranice je cestou k nové identitě.
Jak zachránit planetu Zemi
Země se dostala pod nadvládu lidí. Současná situace je ve srovnání s nedávnou, natož vzdálenější minulostí radikálně odlišná a žádá nová řešení, což platí pro environmentální oblast. Jak se ale dopracovat k veřejným globálním statkům? Na tuto otázku se pokouší odpovědět Bedřich Moldan.
Lesk a bída neurovědy
V uplynulých 20 letech zažíval neurovědecký výzkum explozi nadšení, ale posunu k pochopení lidské mysli nebylo tolik, jak se očekávalo. V současnosti může zásadní vhled o lidské mysli přijít odkudkoliv. Budoucnost kognitivní neurovědy může být optimistická, ale až se vzdáme receptu na rozklíčování duševních obsahů. Píše Adam Růžička.
Rodina není mýtus
Ještě před několika desetiletími každý věděl a zažil, co je rodina, v současnosti se však pro ni používají pojmy tradiční, konzervativní, liberální, přirozená, biologická, vlastní, nevlastní, složená, jednopohlavní, úplná či neúplná. Málokdo se však ptá: Jsou všechny tyto podoby rodin pro dítě stejně užitečné?
Má člověk šanci nevyloučit se z kosmicko-planetární evoluce?
Na Zemi se nyní odehrávají dvě evoluce. Přírodní, kosmicko-planetární, která je biologická, samoregulační, bezodpadová, jež stvořila i dnešního člověka. A umělá, civilizační, nebiologická, tragicky odpadová, již vytvořil člověk. Současnou civilizaci však nebude přírodní evoluce za dvě až tři generace schopná hostit. Píše Jan Foff.
Feminizace ničí společnost
Ve své nové knize 12 Rules for Life: An Antidote to Chaos (Dvanáct pravidel pro život. Nástroj proti chaosu) vystupuje kanadský profesor psychologie Jordan Peterson jako velekněz řádu. V některých tezích se ale shoduje s americkou feministkou Judith Butlerovou, dle níž je rodina největším současným problémem. Píše Tereza Matějčková.
Procesy v půdě nefungují, jak by měly. Ta trpí nedostatkem žížal
Sucho jim škodí, avšak aby se s ním dobře vypořádala půda, jsou zásadní. Například na jižní Moravě vymizeli tvorové, kteří pomáhají v boji se suchem. Žížaly zvyšují průsak do půdy zhruba dvakrát až třikrát. Kdyby se sucha měla opakovat, poklesne populace kroužkovců, říká v rozhovoru Václav Pižl z Ústavu půdní biologie Akademie věd.
Je Jiří Drahoš opravdu tak slušný, jak se snaží předvádět?
Jiří Drahoš nemá smysl pro humor, nepočítáme-li polohumorné bonmoty, kterými se snaží vyrovnat svému prezidentskému rivalovi Miloši Zemanovi. Někteří vědci by rádi lidi představili jako racionální bytosti, které postrádají emoční zápal. Jsou však kotlíky emocí, což pan profesor dokazuje sám na sobě.
Odmítnutí minulosti redukuje člověka na biologické procesy
Člověk potřebuje smysl života, přičemž v tomto jeho hledání je kultura nezastupitelná. Upozadění historie způsobuje úpadek smyslu pro národ, což není jen skupina lidí, ale i způsob obývání světa.
Navzdory buřičství učenec staré školy
Zesnulý český myslitel Zdeněk Neubauer přesahoval hranice svého původního vědeckého oboru biologie a posunoval představy o dnešním muži vědoucím – intelektuálovi – a moudrém – filozofovi. Neubauerova nejnovější kniha studií, respektive esejů a úvah z různých časových období, je klíčem k jeho chápání, prožívání i reflektování světa.
