Archeologie

Jeskyně hrůzy v Judské poušti: Nové fragmenty svitků od Mrtvého moře

Jeskyně hrůzy v Judské poušti.

„Nové“ řecké fragmenty, jež byly nedávno nalezené v Jeskyni hrůzy, zapadají do kontextu objevů v padesátých letech a v roce 1961. Představují dílek do skládanky, jak vypadaly biblické texty, než byly ustáleny a kanonizovány.

Rotunda svatého Václava aneb Jak si rozuměli archeologové s matematiky

Malostranské náměstí v Praze, kde původně v 11. století stála svatováclavská...

Kniha Malostranská rotunda svatého Václava Václava v Praze pod editorským vedením Jarmily Čihákové a Martina Müllera odhaluje historii, odkrývání i obnovu jedné z nejstarších sakrálních památek v Praze.

Výstava Sluneční králové: Nejvýznamnější objevy českých egyptologů

Socha sedícího písaře Nefera.

Do Národního muzea v Praze dorazily archeologické nálezy z Egypta, součást výstavy Sluneční králové, na níž od 31. srpna do 7. února budou zápůjčky z desítky zahraničních institucí. Z toho důvodu transport doprovázela mimořádná bezpečnostní opatření. Asi nejvýznamnějším exponátem půjčeným z Egypta je bazaltová socha krále Raneferefa.

Eva Presová 21.8.2020

Výzkumníci propojují díky DNA prehistorii se současností

DNA

Na jih od bavorského města Augsburg odkryli archeologové v osmdesátých a devadesátých letech 20. století řadu hrobů. Nyní se na nálezy znovu podíval tým německých výzkumníků a mezi nimi i genetici. Výsledky ukázaly nerovnoprávnou sociální strukturu tehdejší společnosti.

Voda byla, je a bude limitujícím faktorem úrovně života společnosti

Miroslav Bárta.

Na světě je šest států, které řeší kritický nedostatek vody. Vědci přišli s netradičním varováním o významu vod – velkou fotovýstavou na pražské Kampě. Kurátorem expozice je egyptolog Miroslav Bárta. Ten v rozhovoru opakovaně zdůrazňuje, že kvůli nedostatku vody zanikaly v minulosti státy. Totéž hrozí i teď.

Bohemia, vlast Bójů? Archeolog vyvrací mýty o českých dějinách

Vladimír Salač

Opravdu Kelty z našeho území vyhnali Markomani vedení králem Marobudem, první historickou postavou našich dějin? A sídlili původně na Mohanu v severním Bavorsku? Není to jisté. O raných dějinách českého území se traduje spousta mýtů. Vladimír Salač z Archeologického ústavu Akademie věd se je snaží vyvracet.

Jak vznikají státní útvary

Krize identity Evropské unie.

Tázání se po smyslu státu je důležité a aktuální, čím více zasahují do jejich života nadnárodní korporace. Přitom jednou z hlavních hnacích sil, které vedly ke vzniku států, mohly být i války. Konflikty měly v lidských dějinách zásadní význam a nepochybně jej mají i dnes a je třeba s nimi počítat i do budoucna.

Komu a kam patří historické památky?

Tiffany Jenkinsová, Keeping Their Marbles: How the Treasures of the Past Ended...

Nárokovat si památky na základě místa jejich původu a považovat je za základ národní identity, znamená vytvářet umělé spojení mezi místem původu památek a lidmi, kteří toto území obývají dnes.

Odpadu se nelze vyhnout. A už vůbec ne na Vánoce.

Thomas Hylland Eriksen, Odpady. Odpad ve světě netušených vedlejších účinků.

Industrializovaná výroba zlepšila výrobu zboží, které se již nevyplatí opravovat. Na Vánoce pak velí západní zvyk dárek v obalu na jedno použití znovu zabalit, a to do vánočního balicího papíru. A ten následně nasytí kontejnery.

Nefertiti se vrací: Vypukne nová „Tutmanie“?

Stélka zachycující Achnatona a Nefertiti ve chvíli odpočinku s dcerami.

V létě 2015 přišel britský egyptolog Nicholas Reeves s novou teorií ohledně Tutanchamonovy hrobky. Pokud geofyzikální prospekce s využitím radaru prokáže, že se za jejími stěnami skrývají další místnosti, vypukne nové šílenství. Spočívá v nich slavná Nefertiti? Nebo snad Tutanchamonova matka Kia?

Miroslav Bárta 25.10.2015

Bránit kulturu je důležitější než bránit lidi

Momentálně asi nejslavnější archeolog na světě Zahí Hawáss.

„Univerzita Karlova má v egyptologii světové renomé,“ říká v rozhovoru Zahí Hawáss, legendární „Indiana Jones“ starověké archeologie, který koncem června převzal v Praze zlatou pamětní medaili za celoživotní dílo.

S rýčem za tajemstvím rondelů

Etnolog a archeolog Jaroslav Řídký odkrývá minulost.

Jsou obří: mívají od třiceti až po více než 200 metrů v průměru, byly složeny z palisád i příkopů a měly dva, tři nebo čtyři vchody. Po dekády si archeologové lámou hlavy (a rýče), aby zjistili, k čemu sloužily.

Ivan Pavlů – vědec, který spojil archeologii s matematikou

Ivan Pavlů

Profesor Ivan Pavlů je žijící pamětí české archeologie. Již více než půlstoletí pracuje v Archeologickém ústavu Akademie věd – a je stále činný.

Egyptolog Bárta: Mým snem je objevit bájného Imhotepa

Oživujeme jména, osudy i dávné společenské procesy, říká o své práci egyptologa...

Objev královské matky Chentkaus III., jehož dosáhli Češi v egyptském Abúsíru, oběhl svět. „Jsme rádi, že náš objev i dlouholetý výzkum mezinárodně rezonují, protože to je dobré PR nejen naší práce,“ říká ředitel Českého egyptologického ústavu FF UK.

Archeologie zvuku: Obor, který oživuje dávné rytmy

Vědci pozorují starodávné malby v jeskyni Lascaux. Sloužila předkům i jako...

Jak asi zněla nejstarší hudba? Dají se rekonstruovat pravěké rytmy, které „oživovaly“ výjevy na paleolitických nástěnných malbách?