Manipulace se strachem aneb Když se zpravodajcům zvyšují pravomoci

Po teroristických útocích ve Francii se politici snaží získat politický kapitál z posilování zpravodajců. Kvalitativním pokrokem by například byla uzákoněná role opozice v kontrolních činnostech...

Zpravodajské služby. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zpravodajské služby. | foto: Ilustrace Richard CortésČeská pozice
Zpravodajské služby.

Po teroristických útocích ve Francii se dostali ke slovu politici. Spolehněte se na nás a budete moci spát jako batolata, zní v podtextu jejich rétorických figur. Veřejnost by však měla být ostražitá a neodevzdávat své osudy bezvýhradně do rukou zlatoústých politiků. Jejich řeči, že po Paříži je třeba vzít konečně terorismus s islamistickým pozadím vážně, jsou totiž licoměrné.

ČTK totiž zveřejnila přehled největších teroristických útoků v Evropě, které si vyžádaly více než pět obětí, za uplynulých deset let. Z 23 uvedených případů se po jednom stalo v Londýně, Oslu, Toulouse a Paříži. V Turecku dva. „Zbylé“ dvě třetiny se ovšem odehrály na území (pro zjednodušení řekněme) bývalého Sovětského svazu.

Filozofická poučka

Varování tedy bylo dlouhodobé a velmi intenzivní. Proč politikům nestačilo? Nesehrál zde – kromě nekompetentnosti – zlehčující roli třeba i podobný ideologický předsudek jako v Sydney? Australské úřady si připadaly chytřejší, když odmítaly věřit informacím íránské policie, že jde o kriminálníka. Výsledkem byl teroristický útok.

Současné události nepříjemně tvrdě, ale důrazně a jasně ukazují, že neexistuje svoboda bez odpovědnosti a rizika

Proto je nyní třeba zásadně čelit snaze politiků třískat politický kapitál z frenetického posilování zpravodajské a bezpečnostní oblasti. Dlouhou dobu tyto oblasti zanedbávali, nyní začnou třeštit a nedej bože třeba jako Ivan Langer po nocích chodit chránit Staronovou synagogu, aby národ viděl, jak jsou svým rolím a lidu oddaní.

Nejprve je třeba promyslet zásadní východisko. Nejzneužívanějším slovem současnosti je svoboda. Svoboda (i svoboda slova!) není bezmezná. Končí tam, kde začíná svoboda druhého. Tomu se říká odpovědnost. A třetím segmentem, bez nějž není skutečné svobody, je riziko. Současné události nepříjemně tvrdě, ale důrazně a jasně ukazují tuto starou filozofickou poučku. Neexistuje svoboda bez odpovědnosti a rizika.

Pouze uvážlivé kroky

Připustit riziko ovšem znamená uvědomit si, že zlo nelze vymýtit. Neznamená to rezignovat na bezpečnost, naopak. Pouze uvážlivými kroky, jež nebudou vláčeny emocemi, ale které bude řídit rozum (schopný též paradoxních řešení!), můžeme opravdu efektivně vzdorovat vynuceným tahům, k nimž chtějí veřejnost přimět teroristé. A, což je k uzoufání, které by mnoha politikům též nebyly proti srsti!

Pouze uvážlivými kroky, jež nebudou vláčeny emocemi, ale které bude řídit rozum, můžeme efektivně vzdorovat vynuceným tahům, k nimž chtějí veřejnost přimět teroristé

Zpravodajské služby žádají zvýšení svých pravomocí, zejména co se týče sledování peněz. Písnička to je stará, ověřená a pravdivá. Přes naše – z hlediska terorismu klidné – území mohou procházet teroristické finance. Teroristé zřejmě nemají zájem na sebe upoutávat pozornost, aby si tuto trasu uchovali. Důvod je zřejmý. Jakmile se jim podaří peníze „prohnat“ přes české území, ztrácí se jejich stopa, protože domácí zpravodajci se k potřebným údajům buď vůbec nedostanou, nebo stěží a s prodlevou.

Jenže ouha. Aby se na takovou transakci přišlo, sledují se příznaky nestandardních bankovních operací. Dovolil bych si velice střízlivý odhad, že na jednu takovou operaci zavánějící financováním terorismu, by mohlo přijít desetkrát víc operací smrdících financováním politických stran. Jenže právě zde by mohli politici přibrousit zbraně zpravodajců, kdyby jim dali větší pravomoci, i když by to mohlo znamenat nářky stranických pokladníků. Počkáme, uvidíme, jak upřímně to s námi myslí, jestli jim je bližší bezpečnost společnosti, nebo stranická kasa.

Optimální výslednice

Za zvýšenými pravomocemi zpravodajců pochopitelně nesmí zaostávat kvalita jejich kontroly. To snad není třeba zdůrazňovat v době probíhajícího soudního procesu s představiteli vojenského zpravodajství! (Ti prý například ke sledování potřebovali povolení signovaná předpisově, ale ke „kontrasledování“ jim stačila „kontrasignace“ premiérovou kancléřkou.)

Optimální výslednicí by byl vyvážený systém, který by zabránil zásadním excesům, aniž by výrazněji omezil zpravodajské služby

Vládní koalice ale má ve svých řadách Ivana Gabala, jednoho z protagonistů platformy „Vraťte nám stát“, která zpracovala kvalitní návrhy na kontrolu zpravodajských služeb. Je tedy naděje, že současně se zvýšením pravomocí by se mohla zkvalitnit kontrola činnosti zpravodajských služeb. Optimální výslednicí by byl vyvážený systém, který by zabránil zásadním excesům, aniž by výrazněji omezil zpravodajské služby.

Velmi významným kvalitativním pokrokem by byla uzákoněná (?) role opozice v kontrolních činnostech, jako tomu je v některých civilizovaných státech. Současná vládní koalice by právě toto opatření mohla za čas velmi ocenit. Vyžadovalo by to ovšem, aby v podstatě celé politické spektrum začalo pracovat na výměru zpravodajského, bezpečnostního a obranného minima, na němž by se byli politici schopní dohodnout tak, aby po každých volbách nedoznávalo změn. Smíme doufat?

Počet příspěvků: 1, poslední 26.1.2015 03:20 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.