Zpráva civilní kontrarozvědky upozorňuje na klientelismus

Výroční zpráva Bezpečnostní informační služby (BIS) za rok 2014 zmapovala slabá místa státu a uvedla, kde všude se snažily prosadit své ekonomické zájmy zločinecké struktury.

Tajná služba - ilustrační foto | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tajná služba - ilustrační foto | foto: Shutterstock
Tajná služba - ilustrační foto

Prozradit veřejnosti něco ze zákulisí zpravodajské služby nebývá zpravidla z povahy věci možné. Výjimkou jsou výroční zprávy. Za loňský rok ji minulý týden zveřejnila Bezpečnostní informační služba (BIS). Jde však o cenzurovanou variantu, která neobsahuje konkrétní informace. Poukazuje spíše na trendy. Úplnou zprávu včetně jednotlivých případů, kterými se agenti zabývali, spatří jen prezident a vláda. Ostatně těm loni adresovala přes 600 dílčích výstupů.

Co tedy zpráva za rok 2014 obsahuje? Vybíráme několik nejzajímavějších momentů.

Agenti si všímají změny v jednom z regulačních úřadů, kdy „vedení instalovalo na vysoké manažerské místo nedůvěryhodnou osobu“.

V jednom ze stěžejních úkolů se BIS zaměřila na výměny manažerů ve státem kontrolovaných společnostech, které souvisely s obměnou vlády na konci roku 2013. Autoři zprávy poukázali na tlak na větší transparentnost, který se však ne vždy setkal s nadšením.

„Nezřídka však bylo pro nový management, popř. dozorčí radu velmi obtížné eliminovat vliv těchto struktur, protože nebylo v jejich možnostech rozpoznat, kam až dlouhodobě budované klientelistické sítě v jimi řízených organizacích sahají a jaké jsou jejich záměry.“

A jako příklady zmínili návraty dříve vyhozených nedůvěryhodných managerů, nenadálé ztráty důležitých smluv či skutečnost, že se do významných pozic dostávají lidé bez náležité bezpečnostní prověrky. Agenti si všímají i personální změny v jednom z regulačních úřadů, kdy „vedení instalovalo na vysoké manažerské místo nedůvěryhodnou osobu, o jejíchž dřívějších rizikových aktivitách bylo přitom prokazatelně informováno“. Veřejnost tak může jen spekulovat, zda se jednalo o jmenování Renaty Vesecké do funkce místopředsedkyně Energetického regulačního úřadu. Ostatně v souvislosti s touto změnou policie obvinila šéfku ERÚ Alenu Vitáskovou.

Podrobněji se zpravodajci rozepsali o problémech státu s pořizováním a provozem ICT. Úřady jsou mnohdy závislé na konkrétních dodavatelích vlivem dřívější špatné licenční politiky, což znemožňuje vypsat otevřené tendry.

Podobně jako v předchozích letech pak BIS zaznamenala snahu stavebních společností vytvářet kartelové dohody. Na jejich tvorbě se přitom podíleli i představitelé vedení společností.

Jak vyšoupnout ředitele

Nejmenovaná vlivová skupina se podle poznatků BIS snažila odvolat Jan Klase, generálního ředitele státního podniku Řízení letového provozu. Dokonce za tím účelem zařizovala přes prostředníky schůzky vlastního adepta na tento post se členy vlády. Policie zmíněnou skupinu vyšetřovala kvůli korupci.

Jako negativní fenomén zpráva uvádí rozdělování evropských dotací na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy.

Jako negativní fenomén zpráva také uvádí rozdělování evropských dotací na ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Vybraná skupina subjektů odtud získávala citlivá data o operačním programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, která mohla využít v dotačním poradenství i k příznivějšímu hodnocení vybraných projektů.

BIS s ohledem na zkušenosti z končícího programového období 2007 až 2013 dále vypracovala rovněž analýzu slabých míst v rámci dotační politiky, na která je nutné se soustředit. „Konkrétně se jedná o neefektivní kontrolní mechanismy, které v předešlém období selhávaly ve všech fázích procesu přidělování dotací.“

Zpráva se zmiňuje i o přepřahání v krajské mafii na severu Čech. Po trestních řízeních a zatčeních tamních regionálních politiků a podnikatelů došlo ke změně jejích aktivit. „Nastal zjevný ústup od velkých krajských stavebních zakázek a zakázek spolufinancovaných z ROP Severozápad směrem k tzv. měkkým projektům zaměřeným na vzdělávání, sociální služby, zdravotnictví, dopravu či dotační poradenství, velmi často financovaným z operačních programů,“ napsali agenti.

S nepřiměřenými zásahy se setkali i v případě Správy Národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava, jejíž chod chtěli ovlivnit spekulanti s pozemky, těžaři i zastánci kontroverzních projektů v regionu.

V souvislosti s chystaným zákonem o veřejných zakázkách, podle kterého se mají v budoucnu organizovat soutěže za 500 miliard korun ročně, BIS pokárala ministerstvo pro místní rozvoj: „Příklady připravované do legislativního procesu MMR jsou příliš poplatné zájmům lobbistických skupin.“

Bezpečnostní informační služba

  • Od klientelistických sítí přes zločinecké struktury až po boj s terorismem. Záběr BIS, jedné ze tří tajných služeb v ČR, je široký.
  • Loni hospodařila s rozpočtem 1,15 miliardy korun. Posledních pět let výdaje na zpravodajce klesaly. Současná vládní koalice avizovala změnu. Tajné služby by měly dostat přidáno.
  • Prezident také v srpnu podepsal zákon, který rozšíří pravomoci zpravodajců. Měli by se snáze dostat k informacím od telefonních operátorů, bank a daňové správy.

Zhodnocení výroční zprávy BIS si můžete přečíst i zde:

Zpráva BIS znehodnocena zastaralostí a ideologií

Počet příspěvků: 2, poslední 17.9.2015 10:55 Zobrazuji posledních 2 příspěvků.