Zpožděný sarkofág v Černobylu bude stát asi 70 miliard korun

Na výstavbě sarkofágu, který má jaderný reaktor zakonzervovat na sto let, se finančně podílejí i Češi. „Původně měl být projekt dokončen již v roce 2005, podle posledních odhadů EBRD by měla být výstavba dokončena v příštím roce. I to je ovšem zapotřebí brát s rezervou,“ varuje v rozhovoru Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.

Černobylský sarkofág, jenž má zakonzervovat jaderný reaktor. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Černobylský sarkofág, jenž má zakonzervovat jaderný reaktor. | foto: Wikipedia
Černobylský sarkofág, jenž má zakonzervovat jaderný reaktor.

Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu, v rozhovoru mimo jiné říká: „Evropská komise financovala značnou část projektu a najala si i mezinárodní tým inženýrů a auditorů, jenž by projekt dozoroval. A tak náš tým přijel do Černobylu v létě 2014. Jde o rozsáhlý projekt, takže jen náš tým čítal desítky auditorů. Nebylo lehké dát tým dohromady – do Černobylu nechtěli jet ani mí ostřílení kolegové se zkušenostmi z Iráku a Somálska...“

Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.

Petr Pospíšil, jediný český auditor v Černobylu.

ČESKÁ POZICE: Kdy a proč jste do Černobylu jel?

POSPÍŠIL: Reaktor číslo 4 byl již delší dobu nestabilní a unikala z něj radiace. Mezinárodní konsorcium investorů – v čele s Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj (EBRD) – proto začalo v roce 2001 stavět nový „sarkofág“, který by reaktor zabezpečil na sto let. Součástí projektu bylo rovněž bezpečné skladování radioaktivního odpadu. Evropská komise financovala značnou část projektu a najala si i mezinárodní tým inženýrů a auditorů, jenž by projekt dozoroval. A tak náš tým přijel do Černobylu v létě 2014.

ČESKÁ POZICE: Kolik vás tam pracovalo? Bylo mezi auditory třeba i více Čechů?

Reaktor číslo 4 byl již delší dobu nestabilní a unikala z něj radiace. Mezinárodní konsorcium investorů proto začalo v roce 2001 stavět nový „sarkofág“. Součástí projektu bylo rovněž bezpečné skladování radioaktivního odpadu.

POSPÍŠIL: Jde o rozsáhlý projekt, takže jen náš tým čítal desítky auditorů. Nebylo lehké dát tým dohromady – do Černobylu nechtěli jet ani mí ostřílení kolegové se zkušenostmi z Iráku a Somálska... Většina jich nakonec přijela z Belgie a Velké Británie. Já byl jediným Čechem.

ČESKÁ POZICE: Kolik již konsorcium EBRD a EU investovalo do nového zabezpečení?

POSPÍŠIL: Celý projekt, jehož hlavní částí je konstrukce sarkofágu, by měl stát přibližně tři miliardy amerických dolarů, zhruba 70 miliard korun. Projekt ovšem stále probíhá, takže jde jen o odhad. Evropská komise financuje přibližně čtvrtinu a mimo jiné přispělo i Česko.

ČESKÁ POZICE: Kolika korunami se podílíme?

POSPÍŠIL: Česká republika jednorázově vyčlenila 2,6 milionu eur, asi 70 milionů korun. Kromě toho je akcionářem EBRD s podílem 0,85 procenta – což představuje souhrnnou investici zhruba 22 milionů eur (594 milionů korun). Na druhou stranu EBRD dosud investovala do ČR více než jednu miliardu eur čili 27 miliard korun.

ČESKÁ POZICE: I veřejně se hovoří, že se výstavba notně zpožďuje. O jak dlouho?

POSPÍŠIL: Původně měl být projekt dokončen již v roce 2005, podle posledních odhadů EBRD by měla být výstavba dokončena v příštím roce. I to je ovšem zapotřebí brát s rezervou – komplexní infrastrukturní projekty tohoto typu končí téměř vždy s výrazným zpožděním a překročením rozpočtu...

Samotný sarkofág měří přes 260 metrů a váží kolem 30 tisíc tun. Vešel by se do něj s přehledem i pařížský Notre-Dame

Navíc je třeba si uvědomit, že stavba sarkofágu nemá v historii obdoby – kvůli silnému záření, jež koroduje i moderní roboty a drony, bylo třeba sarkofág postavit v bezpečné vzdálenosti a posléze jej po kolejích přesunout nad reaktor. Samotný sarkofág měří přes 260 metrů a váží kolem 30 tisíc tun. Vešel by se do něj s přehledem i pařížský Notre-Dame.

ČESKÁ POZICE: Jak se do prací promítá nestabilní politická situace na Ukrajině?

POSPÍŠIL: Bohužel dost zásadně. Během konfliktu s proruskými separatisty byly přerušeny dodávky některých materiálů a vzhledem k současné vládní krizi se hovoří o dalším zpoždění – ukrajinská vláda má momentálně úplně jiné priority...

ČESKÁ POZICE: I nový premiér mluvil o nebezpečí korupce v zemi. Neztrácejí se peníze?

POSPÍŠIL: Sarkofág staví francouzské konsorcium Novarka a celý záměr koordinuje EBRD. Ukrajinská vláda je ovšem garantem projektu, je zodpovědná za některé subdodávky. Náš audit se však týkal pouze Novarky a EBRD; Ukrajina má své auditory, kteří nebyli příliš sdílní... Případnou korupci na ukrajinské straně proto do médií nijak komentovat nemohu.

ČESKÁ POZICE: Jaké jsou výsledky vašeho auditu? Můžete to již nyní veřejně říci?

Audit dosud není ukončen a je možné, že se budeme muset do Černobylu vrátit po ukončení projektu. Výsledky auditu jsou navíc důvěrné, pokud je Evropská komise nezveřejní.

POSPÍŠIL: Audit dosud není ukončen a je možné, že se budeme muset do Černobylu vrátit po ukončení projektu. Výsledky auditu jsou navíc důvěrné, pokud je Evropská komise nezveřejní. Prozatím mohu říci pouze to, že projekt je řízen zodpovědně, i když rozpočet stále vykazuje deficit.

ČESKÁ POZICE: Nedá mi to – jaké jste měl pocity, když jste vstoupil do „mrtvé“ oblasti?

POSPÍŠIL: Jak víte, kolem černobylské elektrárny je 30kilometrová bezpečnostní zóna, do níž není veřejnosti povolen přístup – ačkoliv jsme běžně potkávali skupiny takzvaných atomových turistů... Každý, kdo do oblasti vstupuje, musí mít při sobě radiometr, dozimetr, a pokud je v bezprostřední blízkosti reaktoru číslo 4, musí si obléci i ochranný oblek.

Pocity při vstupu do zóny byly smíšené; určitě zvědavost, ale též úzkost a strach – pohled na opuštěný kolotoč nebo ohořelou dětskou panenku v městě duchů Pripjať vám zmrazí krev v žilách. Přidejte k tomu všemožná omezení z ukrajinské strany i tlak konsorcia, aby byl audit ukončen co nejdříve, a člověk by to občas nejraději vzdal... Pokud si ale uvědomíte, že práce má smysl, a kolem sebe vidíte lidi, kteří do toho dávají vše, je to hned lepší.

ČESKÁ POZICE: Co vám utkvělo nejvíce v paměti?

Dodnes nikdo netuší, kolik lidí bylo radiací zasaženo. Někdo mluví o tisících, jiní o milionech. Jisté je, že dosud je záření vystaveno pět milionů lidí na Ukrajině a Bělorusku.

POSPÍŠIL: Něco, co s prací bezprostředně nesouviselo: lidská tragédie a zatajování pravdy Sověty. Pět dní po katastrofě byl v Kyjevě, jen 130 kilometrů od Černobylu, prvomájový průvod, jako by se nechumelilo. Lidem se nic neřeklo!

Vojáci, kteří odstraňovali radioaktivní suť ze čtvrtého reaktoru, byli vystaveni smrtelným dávkám, aniž o tom věděli. Dodnes nikdo netuší, kolik lidí bylo radiací zasaženo. Někdo mluví o tisících, jiní o milionech. Jisté je, že dosud je záření vystaveno pět milionů lidí na Ukrajině a Bělorusku.

ČESKÁ POZICE: Bál jste se ozáření – s těmi všemi dozimetry u sebe a znalostí minulosti?

POSPÍŠIL: To víte, že jsem se trochu bál, i když jsem věřil, že jsou na místě adekvátní bezpečnostní opatření. Což bylo asi naivní – auditory nemá nikdo v lásce. (směje se) V Černobylu nosí každý dva dozimetry – jeden ukazuje aktuální denní vystavení radiaci a druhý kumulativní... Když jsme oblast opouštěli, museli jsme projít kontrolou a jednomu z kolegů na podrážce naměřili nadlimitní radiaci. Musel pak strávit noc v dekontaminační komoře.

ČESKÁ POZICE: Jak vidíte budoucnost tohoto místa, až bude nový sarkofág hotov?

Černobyl byl jednou ze dvou jaderných katastrof nejvyššího stupně sedm v historii

POSPÍŠIL: Černobyl byl jednou ze dvou jaderných katastrof nejvyššího stupně sedm v historii. Nejsem stavební inženýr ani jaderný fyzik, ale na místě mi bylo jasné, že Černobyl nebude uzavřenou kapitolou ani pro naše děti.

Poločas rozpadu cesia je 30 let, u některých izotopů plutonia je to 24 tisíc let. Proto se riziko spojené s Černobylem nesmí podcenit – v té souvislosti se mi zdá neuvěřitelné, že reaktor číslo 3 – stejný typ jako čtvrtý reaktor – běžel až do roku 2000. A co se sarkofágu týče, doufám, že nám zajistí čas, abychom v budoucnu díky lepším technologiím reaktor definitivně uzavřeli a bezpečně se zbavili radioaktivního odpadu.

Petr Pospíšil (39)

  • Ekonom a auditor. Specializuje se na projektové audity v oblasti rozvojové pomoci a technologické spolupráce.
  • Vystudoval mezinárodní vztahy na VŠE (2001), MBA získal v Oxfordu (2004).
  • Pracoval pro londýnskou Citigroup, v Paříži pro IBM, pak působil v unijních institucích a NATO. Dnes za prací cestuje po světě; v poslední době i na Ukrajinu, do Severní Koreje či Nové Kaledonie. Audituje ve čtyřech jazycích, přednáší na několika univerzitách v Evropě.
  • Je ženatý, má syna. Žije v Bruselu.