Znovuzvolený prezident vyvolal emoce. Drahoš neměl štěpné téma

Z dat průzkumu agentury Medianu vyplývá, jak a proč se měnily postoje Čechů k prezidentské volbě. Ukazuje také, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana. Velkou roli hraje, že Zemana preferovalo podstatně víc lidí, kteří ve druhém kole nepřišli k volbám – 44,9, zatímco Drahoše 9,5 procenta nevoličů.

Jiří Drahoš a Miloš Zeman ve volebních místnostech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jiří Drahoš a Miloš Zeman ve volebních místnostech. | foto: Mihal Růžička, Petr TopičMAFRA
Jiří Drahoš a Miloš Zeman ve volebních místnostech. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Při pohledu na těsný výsledek prezidentské volby se zdá, že republika je rozdělená vedví. Výzkum agentury Median, který mají LN exkluzivně k dispozici, však ukazuje, že část voličů Jiřího Drahoše a nevoličů přijala vítězství Miloše Zemana – 54,2 procenta lidí je spokojeno s výsledkem, naopak nespokojenost cítí 37,5 procenta. Velkou roli hraje, že Zemana preferovalo podstatně víc lidí z těch, kteří ve druhém kole nepřišli k volbám. Byl přijatelný pro 44,9 procenta nevoličů, zatímco Drahoš pouze pro 9,5 procenta.

„V celkové populaci nejsou hranice vzhledem k výsledku voleb tak ostré, jako jsou mezi voliči. Pro řadu lidí byli do jisté míry přijatelní oba kandidáti, z nichž větší část se rozhodla pro Miloše Zemana. Není to tak, že by v populaci existovaly dva nesmiřitelné tábory. Jsou vyhraněné skupiny, které ale netvoří sto procent společnosti. Naopak, je tam jistý překryv. Politici iluzi polarizace celkové společnosti využívají jako nástroj na mobilizaci voličů proti soupeři,“ řekl LN sociolog a ředitel společensko-politických výzkumů Medianu Daniel Prokop.

Role televizních debat

V posledním týdnu před volbami se Zemanovi dařilo přetáhnout na svou stranu i občansky nejpasivnější skupinu Čechů, což jsou mladí lidé bez maturity, a nerozhodnuté, zejména mezi zaměstnanci s nižšími příjmy. I proto, že zvedl náměty, které sice s prezidentským úřadem nesouvisejí, ale lidi zajímají.

Velkou roli v rozhodování váhajících lidí nebo těch, kteří nechtěli jít volit, sehrály podle dat Medianu televizní debaty. U obou, v nichž se kandidáti setkali, tedy na Primě a České televizi, část respondentů sdělila, že jim pomohly rozhodnout se, kterému hradnímu adeptovi dají svůj hlas. Úspěšnější v tom byl Zeman.

„Miloš Zeman zahrnul některá populární štěpící kulturní témata. V průběhu týdne vzrostly sympatie vůči Zemanovi mezi lidmi, kteří jsou proti církevním restitucím, proti zákazu kouření, nedůvěřují médiím a jsou podezřívaví vůči menšinám. Zahrnutí těchto témat do kampaně mohlo pomoct vyvolat větší emoce mezi těmi, kdo se nezajímají o skutečné prezidentské pravomoci a takzvaná hard policy témata – zahraniční politiku, právní systém nebo vzdělávání,“ doplňuje Prokop.

Velkou roli v rozhodování váhajících lidí nebo těch, kteří nechtěli jít volit, sehrály podle dat Medianu televizní debaty. U obou, v nichž se kandidáti setkali, tedy na Primě a České televizi, část respondentů sdělila, že jim pomohly rozhodnout se, kterému hradnímu adeptovi dají svůj hlas. Úspěšnější v tom byl Zeman.

Jádro Zemanovy podpory

„Podle respondentů debatu na Primě Drahoš prohrál a v té na České televizi byla remíza. Více než třetina diváků debaty ČT si ale myslí, že profesor Drahoš byl příliš agresivní. To samé lidé tvrdí o Zemanovi na Nově, ale u něj to není nic příliš nového a postoj k jeho osobě je pevně zakotven,“ popisuje Prokop. Dalším důležitým faktorem, který ve finále ubral Drahošovi hlasy, bylo jeho silné vymezování proti Andreji Babišovi. Uváděl, že nechce jmenovat trestně stíhaného člověka premiérem, naopak Zeman to několikrát veřejně přislíbil.

Největší jádro podpory Miloše Zemana bylo mezi lidmi v předdůchodovém věku, tedy 60 až 69 let. Tato kategorie je zároveň nejsilnější voličskou skupinou hnutí ANO. V této generaci se projevují záležitosti jako nespokojenost s polistopadovým vývojem.

„Největší jádro podpory Miloše Zemana bylo mezi lidmi v předdůchodovém věku, tedy 60 až 69 let. Tato kategorie je zároveň nejsilnější voličskou skupinou hnutí ANO. V této generaci se projevují záležitosti jako nespokojenost s polistopadovým vývojem. Jsou to zároveň lidé, kteří nezažili tvrdší fáze komunismu v padesátých letech. Starší lidé naopak takovou referenci mají a je vidět, že Miloše Zemana volili méně,“ dodává ředitel výzkumu Medianu.

Nejčastějším důvodem, proč 33,4 procenta oprávněných voličů nepřišlo odevzdat hlas, je podle průzkumu fakt, že se jim ani jeden z kandidátů nelíbil. Tak odpovědělo 23 procent lidí, kteří druhé kolo vynechali. Každý desátý nevolící Čech nešel k urně, protože nebyl doma a nevyřídil si voličský průkaz. Jedenáct procent dotazovaných uvedlo, že je politika nezajímá, případně že volit nechodí nikdy. Zeman i Drahoš podle dat přišli oba o procento, protože takový podíl nevoličů u obou kandidátů předpokládal, že stejně vyhrají a jejich hlas nepotřebují.

Průzkum Medianu byl unikátní v tom, že se pracovníci agentury ptali stále stejné skupiny lidí v různém čase. Z dat proto plastičtěji vyplývá, jak a proč se měnily postoje Čechů k prezidentské volbě.



Počet příspěvků: 3, poslední 2.2.2018 05:20 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.