Znovuzvolení Baracka Obamy přeformulovalo podstatu rasismu

V americké prezidentské kampani na rozdíl od té před čtyřmi lety nemohl nikdo relevantní nadhodit otázku výběru mezi černochem a bělochem.

 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy foto: © TIMEČeská pozice
 | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Mitt Romney přece jen nebyl černým koněm. Nevyhrál. Už o něm nelze mluvit jako o tváři tiché většiny. Přitom právě takhle na něho mnozí do poslední chvíle mysleli. Rozšířila se zpráva, že demokrat Barack Obama není snem Američanů. Že Obamu vysnila USA demokratická Evropa.

Mnozí se pokoušeli vypadat chytřeji než zdání a předstírali, že pravým americkým snem je ve skutečnosti republikánský kandidát Romney. V překladu to neznamená nic jiného, než že zdání občas neklame. Takže Obama je podle všeho přece jen snem Američanů, a nikoli Evropy, snem určitých názorových lídrů, deníků či hollywoodských celebrit.

Debakl nepostižitelné spirituální opozice

To, že se vůbec může potvrdit papírový favorit, je v době spikleneckých teorií skoro trapas. Takřka hanba. Je prostě debakl, můžeme-li občas věřit vlastním očím. Debakl jakési nepostižitelné spirituální opozice s čím dál obecnější platností. A tato spirituální opozice sahá od kreacionismu přes popírání holocaustu a detoxikační půsty až k Nostradamovi a mayskému konci světa.

Stoupa pohltí brzy všemožné články o skryté pravdě Romneyho. Na odbyt půjde Obama, ve druhém vydání.

Mayský konec světa a romneyovská hypotéza dospěly ke svému konci téměř současně. Každý, kdo je jen trochu realista, ví, že mayskému konci světa se bude počínaje prvním lednem 2013 říkat remitenda. Takové bude jeho zasloužené jméno. Nač popírat, že pro knihkupce, noviny a spisovatele je remitenda skutečně hotový konec světa, jenže taková apokalypsa měla jiná očekávání.

Stejně jako už jsou dávno ve stoupě veškeré spekulace o změně data na přelomu tisíciletí, pohltí brzy stoupa rovněž moudré knihy o mayském konci světa i všemožné články o skryté pravdě Romneyho. Na odbyt půjde Obama, ve druhém vydání. Druhé vydání je úspěch, ale pro sběratele už je nezajímavé.

USA překročily svůj stín

Na druhém Obamově vydání je nejzajímavější a z historické perspektivy nejdůležitější právě tahle relativní nezajímavost. Může být snad něco důležitějšího než to, že černý americký prezident už není zjevení? Znovuzvolení Obamy nenápadně přeformulovalo vlastně samotnou podstatu rasismu. Transformovalo ji.

Letošní kampaň byla na rozdíl od té před čtyřmi lety již výhradně bojem jinak uvažujících politiků a dvou jinak uvažujících lidí. Barva jejich pleti už se mezi argumenty vloudit nedokázala. Kromě velkých okruhů otázek týkajících se zdravotnictví, ochrany životního prostředí, národní politiky a světové ekonomiky nemohl nikdo na relevantní úrovni nadhodit otázku výběru mezi černochem a bělochem.

USA překročily svůj stín, a možná i Evropy. To mohlo nastat pouze díky tomu, že rasismus už nemá nosnou hodnotu ani pro americkou pravici.

V podsvětí internetu a v přítmí texaských hospod se podobné myšlenky samozřejmě vyskytly, jelikož krev není voda a rasismus není voda po holení, aby se jak lusknutím prstů jen tak vypařil, faktem však je, že byl prostě ze hry. Ve hře, o kterou tu jde, už totiž nemá váhu. Už nedokáže oslovit. To není fakt ani názor, ani Medvídek Pú, ale něco mnohem víc: společná dohoda. Největší přínos mnohými zatracované, vysmívané a kritizované politické korektnosti.

V tomto ohledu USA překročily svůj stín, a možná i Evropy. A to mohlo nastat pouze díky tomu, že rasismus už nemá nosnou hodnotu ani pro americkou pravici.

Levicový a pravicový balíček

Všimněme si, že politicky citlivé názory tvoří celé psychologické balíčky. Každý daný politicky neuralgický názor většiny – ač samozřejmě ne vždycky – předpokládá (dalo by se říci, že přímo implicitně obsahuje) další. Levicově-liberální balíček – takový psychologický předplacený tarif – obvykle zahrnuje:

  • povolení interrupcí;
  • povolení eutanazie;
  • zákaz trestu smrti;
  • legalizaci manželství osob stejného pohlaví;
  • zvýšený důraz na ochranu životního prostředí;
  • pacifismus;
  • zpřísnění možností držení zbraní;
  • aby křesťanství v USA a v Evropě bylo pouze jedním z mnoha respektovaných světonázorů;
  • žádné autority.

Pravicový balíček – neboli psychologický tarif – nabízí:

  • nepřípustnost potratů i eutanazie;
  • a současně podporu trestu smrti;
  • ne manželstvím osob stejného pohlaví;
  • ochranu životního prostředí jen do té míry, dokud nebude překážkou vývoje;
  • povolení držení zbraní;
  • křesťanství je v Evropě i v USA civilizační základ;
  • autority jsou.

V USA patřil do druhého balíčku – nač to popírat – dlouho také rasismus. Ten byl v „bílé“ Americe stejně jako cigarety Marlboro považován téměř až do současnosti za mužskou ctnost, za určitou metaforu zasvěcenosti do chodu věcí světa. A Obama se mohl stát americkým prezidentem, protože se právě tohle změnilo. Mohl se stát „prezidentem všech Američanů“, protože antirasistická nebo spíš „mimorasistická“ politika přestala být výsostným územím a výsadou levice.

Stabilní stav světa

Vášnivé debaty o trestu smrti, eutanazii, zdravotnictví nebo kreacionismu tím samozřejmě neskončily, ale vřou dál. V oblasti bioetiky i politiky probíhá stejně jako dřív promýšlení role, funkce, postavení člověka. Zároveň však neuškodí utvrzení, že pro mnoho regionů velkých jako celé kontinenty je tohle všechno, co se v USA událo a děje, ať už z politického či etického hlediska, přísně vzato pouze jejich vnitřní věcí. Tento pozdní paprsek renesance se nezaskví všude.

Předsudek, duchovní špína, se nyní stejně jako špína průmyslová dostal trochu dál od mainstreamu

Z hlediska celé zeměkoule lze mluvit místo velkého osvícení, konce dějin nebo státoprávním obratu mnohem spíše o přerozdělování předsudků. O jejich přemísťování. Předsudek, duchovní špína, se nyní stejně jako špína průmyslová dostal trochu dál od mainstreamu. Na místa, kde není tak vidět a kde tolik nevadí. Symptomatická léčba?

Vyhláška: stav světa je stabilní. Slovo stabilní znamená v ekonomice vyrovnanost, zatímco v medicíně takřka ohrožení života. Takže mám mít radost, nebo se třást hrůzou, když prý je stav světa stabilní?



Počet příspěvků: 3, poslední 1.1.2013 07:11 Zobrazuji posledních 3 příspěvků.