Znečišťování vod chemikáliemi ovlivňuje ryby. Jsou oboupohlavní

Zbytky léčiv, hormonální antikoncepce, pesticidů a dalších chemikálií mají vážné dopady na živé organismy v řekách.

Ryby (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Ryby (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
Ryby (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Dlouhá léta se lidé obávají, k čemu povede vypouštění zbytků léčiv, chemikálií či hormonální antikoncepce zpět do přírody a vodních toků. Nyní přibývá dat, která potvrzují, že řada těchto látek – odborně řečeno endokrinních disruptorů – nepěkně ovlivňuje živé organismy, především ryby. V Česku se to týká například řek Labe, Vltavy, Jihlavy, Svratky nebo Tiché Orlice. Na Slovensku je dřívější výrobou polychlorovaných bifenylů (PCB) zasažena vodní nádrž Zemplínská šírava.

„Na postižených lokalitách byl pozorován zvýšený výskyt intersexu (se znaky obou pohlaví), abnormalit u pohlavních žláz, současný výskyt samčích i samičích buněk, zmenšení pohlavních žláz u samců či snížená hladina samčích hormonů,“ řekla LN Klára Hilscherová z centra Recetox Masarykovy univerzity v Brně. Mění se pak i chování ryb: „feminizovaní“ samci nejsou tak agresivní a soutěživí, mívají také horší kvalitu spermií, což v součtu vede ke zhoršování plodnosti.

Parma, pstruh, tloušť

Rybí „mezipohlavnost“ byla u nás již prokázána na populaci parmy obecné, pstruha obecného či jelce tlouště. Brněnští vědci spolu s kolegy z Ostravské univerzity dokonce našli v jedné severomoravské nádrži ohrožené raky bahenní, kde intersexuální rysy vykázalo až 18 procent jedinců!

Rybí „mezipohlavnost“ byla u nás již prokázána na populaci parmy obecné, pstruha obecného či jelce tlouště

Globální zvýšení zájmu o problematiku škodlivin přinesl nedávný britský výzkum. Každá pátá ryba testovaná v anglických řekách má prý transgenderové a oboupohlavní rysy, což způsobují tyto chemikálie, uvedl profesor Charles Tyler z Exeterské univerzity. Věnoval se výzkumu plotic v 50 lokalitách.

Mnoho škodlivin sice zachytí čističky odpadních vod, ale zdaleka ne veškeré. „Současné technologie čištění odpadních vod bohužel nejsou schopny všechny tyto látky úplně odstranit. Koncentrace sloučenin jsou sice relativně nízké, nicméně řada z nich je schopna ovlivňovat organismy i v malých koncentracích,“ upozorňuje přední odborník Tomáš Randák z Jihočeské univerzity a její fakulty rybářství a ochrany vod.

Plodnost či nemoci u lidí

Podle Randáka pak látky mohou dohromady vytvořit silný „koktejl“. „V některých malých tocích, kde dochází k nízkému naředění vypouštěných vod z čističek, může tento ,koktejl‘ ovlivňovat například rozmnožování vodních živočichů anebo i jejich chování,“ potvrzuje Randák s tím, že i v Česku se lze s „hermafrodity“ setkat.

Ekotoxikologové též zkoumají, zda disruptory nemohou mít vliv také na zhoršenou plodnost či nemoci u lidí

Monitoring látek je věcí daného povodí, těžko lze stavy porovnávat. „Pro tyto látky nejsou na úrovni Evropské unie (ani ČR) legislativně stanoveny žádné závazné limity, a to ani v tocích, ani ve vypouštěných odpadních vodách. Jde zatím o problematiku řešenou na úrovni vědeckých studií a výzkumů,“ říká Jana Taušová z ministerstva životního prostředí. Ekotoxikologové též zkoumají, zda disruptory nemohou mít vliv také na zhoršenou plodnost či nemoci u lidí.

Splašky ničí rybám „mužské“ rysy

Každá pátá ryba testovaná v anglických řekách už má „transgenderové“ anebo oboupohlavní rysy, což způsobují chemikálie vypouštěné do odpadních vod. S tímto zjištěním přišel před měsícem Charles Tyler, ekotoxikolog z Exeterské univerzity. „Samci sladkovodních ryb často vykazují femininní znaky, mají samičí chování a dokonce někdy produkují jikry. Je to zapříčiněno splašky, v nichž jsou zbytky antikoncepčních pilulek, čistidel či kosmetiky,“ uvedla univerzita.

Výsledky výzkumu představil Tyler na ichtyologické konferenci; přednáška se jmenovala Feminizace přírody: nepřirozené dějiny. Z výzkumu plotic na 50 lokalitách zjistil, že samci mají zhoršenou kvalitu spermií, jsou méně agresivní a soutěživí, což se v součtu neblaze podílí na jejich reprodukčních schopnostech. Na vině je prý přes 200 rozpoznaných chemikálií, které mají estrogenní účinky a neblaze ovlivňují hormonální činnost obratlovců.

Feminizovaní samci

Už v roce 2002 vyšla v uznávaném časopise Biology of Reproduction jiná studie Tylera a Joblingové, jež ukázala, že na anglické řece Aire zamořené alkyfenoly mělo 93 procent samců plotice obecné i samičí pohlavní žlázy! Tito „feminizovaní samci“ měli sníženou plodnost a oplozené jikry i líhnivost. Témuž tématu se věnují i čeští vědci: v roce 2005 vydal Milan Peňáz s kolegy z Akademie věd článek v Journal of Applied Ichtyology, který se týkal parmy obecné na řece Jihlavě. Četnost výskytu intersexuálů na dvou odběrných místech činila 14,8 respektive 17,4 procenta.

Na vině jsou endokrinní disruptory, látky narušující hormonální rovnováhu. Jde o široké spektrum látek: z nedokonalého spalování fosilních paliv, z průmyslové výroby či z polí (různé pesticidy, postřiky). Zvláštní kapitolou jsou látky obsažené v komunálních odpadních vodách, které mohou mít právě vliv na endokrinní systém vodních živočichů včetně ryb.

„Jsou to některá léčiva, povrchově aktivní látky, které jsou součástí saponátů, pracích a kosmetických prostředků, aditiva do plastů (ftaláty nebo bisfenol A), biocidní přípravky (triklosan), a perfluorované látky sloužící k impregnaci textilií. Do komunálních odpadních vod se dostává i voda, která obsahuje rozpuštěné chemické látky ze splachu ze střech, chodníků a cest. Jsou to různé zpomalovače hoření a látky, přidávané do nátěrů a stavebních hmot,“ řekl LN docent Branislav Vrana z Centra pro výzkum toxických látek v prostředí (RECETOX) Masarykovy univerzity.

Rozpustnost ve vodě

Čistírny odpadních vod sice dokážou značný díl těchto látek odbourat, nicméně část látek nebo produktů nejsou současné technologie s to zcela odstranit. Jedna skupina disruptorů je rozpustná ve vodě (například léčiva, látky z kosmetiky, pesticidy) a poměrně rychle se rozkládá, ale zároveň se jejich koncentrace neustále doplňují tak, že živočichům způsobují chronické potíže. Příkladem jsou zbytky hormonální antikoncepce (steroidní hormony) vylučované do odpadních vod v ženské moči.

„V povrchových vodách se vyskytují často v nízkých koncentracích, řádově v nanogramech na litr (miliardtiny gramu na litr). Jejich účinek na vodní živočichy se však může projevit již při koncentracích řádově v desítkách biliontin gramu na litr. Pro ilustraci: je to koncentrace, která by vznikla rozpuštěním jedné kávové lžičky čistého steroidního hormonu používaného v antikoncepci, v celém objemu vodní nádrže Lipno,“ nastiňuje Vrana.

Druhá skupina je ve vodě vlastně nerozpustná; látky jako zhášeče hoření nebo polychlorované bifenyly se ukládají v sedimentech řek. Jsou navíc často špatně rozložitelné a dobře se rozpouštějí v tkáních vodních živočichů. Mají tedy tendenci se v nich hromadit. Bioakumulace v živé potravě pak ohrožuje zejména dravé ryby, neboť spolu s potravou spořádají i velké množství nahromaděných znečišťujících látek.

Látky narušující hormonální rovnováhu

Látky narušující hormonální rovnováhu, jež vznikají i při výrobě nábytku či elektroniky, ovlivňují životy řady organismů, a ne moc pěkně. „U řady látek bylo prokázáno negativní působení na normální fyziologické fungování endokrinního systému savců, ptáků, ryb, plazů, obojživelníků i bezobratlých. Endokrinní disrupce je u volně žijících živočichů spojena s mnoha škodlivými účinky, jako je reprodukční a vývojová toxicita, embryotoxicita a další,“ řekla LN Klára Hilscherová z RECETOX.

Následky endokrinní disrupce u volně žijících živočichů zahrnují i sníženou plodnost a líhnivost, změny poměru pohlaví, feminizaci samců, maskulinizaci samic, snížené přežívání mláďat, poruchy imunitního systému, změny chování, proměny pohlavních orgánů, abnormální funkci a morfologii štítné žlázy. „Ale i účinky na vyšších úrovních biologické organizace včetně vymizení populací,“ vysvětluje Hilscherová. Měření probíhají i v Česku, často právě ve vodách a v rybách poblíž komunálních čistíren odpadních vod.

Projevy disrupce byly prokázány v rybích populacích na toku řek Labe, Vltavy, zmíněné Jihlavy, ve Svratce či v Tiché Orlici. Výzkumy se týkaly mimo jiné jelce tlouště a pstruha obecného. „Na lokalitách s vyšším zatížením disruptory byl pozorován zvýšený výskyt intersexu, abnormalit u pohlavních žláz, současný výskyt samčích i samičích pohlavních buněk, zmenšení pohlavních žláz u samců, či snížená hladina samčích hormonů. Nejčastěji bylo pozorováno zvýšení hladin proteinu vaječného žloutku vitelogeninu u samců, kteří ho normálně neprodukují, což indikuje působení estrogenních látek,“ dodává docentka Hilscherová.

Kontaminace odpady

Zvýšené expozice vedou k degeneraci samčích pohlavních orgánů, malfunkcím a – v extrémním případě – až ke změně pohlaví. Vědci připomínají drastický příklad z východního Slovenska. Na toku řeky Laborec a v nádrži Zemplínská šírava jsou dosud ryby extrémně kontaminovány odpady z bývalého podniku Chemko Strážske, který v období 1959 až 1984 v blízkosti této řeky vyráběl polychlorované bifenyly (PCB), užívané v mazadlech nebo lacích.

„Celkově bylo vyrobeno přes 21 500 tun výrobků na bázi PCB. Odpad končil v řece a PCB byly rozšiřovány do všech složek prostředí. I přesto, že komerční výroba byla od osmdesátých let zrušena, jsou tam tyto nezničitelné chemikálie stále přítomny. Ryby akumulují PCB ze dnového sedimentu, v němž se PCB nahromadily během desetiletí. Koncentrace v tkáni ryb je tak více než stokrát vyšší než jinde na Slovensku a v Evropě. Zemplín je považován za jednu z oblastí nejvíce zatížených kontaminací PCB v celé Evropě a možná i na světě,“ doplňují.

Ve spolupráci s Ostravskou univerzitou upozornili i na roli endokrinních disruptorů ve zvýšeném výskytu oboupohlavních raků v severomoravské lokalitě, která v minulosti sloužila jako odkalovací nádrž. „V nádrži byla pozorována populace ohroženého druhu raka bahenního s neobvykle zvýšenou frekvencí intersexu (až 18 procent jedinců). Výsledky studií poukázaly na souvislost výskytu intersexu s přítomností významného množství endokrinních disruptorů,“ vypráví Hilscherová.

Dopad na životní prostředí

Brněnští spolu s badateli z Jihočeské univerzity prokázali i zatížení disruptory už na horních tocích řek pod prvními městy s čistírnami odpadních vod. Na lokalitě pod obcí Prachatice byly ukazatele zvýšeny u samců pstruhů. K aktuálním tématům pak patří sledování dalších dopadů disruptorů na životní prostředí – a lidské zdraví a navrhování řešení, včetně přípravy podkladů pro OSN. Škodlivé látky a jejich směsi – z potravy, ovzduší, vod, ale i domácího prachu – se dostávají i do lidských organismů.

„U chlapců a mužů je diskutována možná souvislost expozice endokrinním disruptorům s klesající kvalitou spermatu, zvýšeným výskytem malformací pohlavních orgánů i rakoviny varlat a prostaty. U dívek a žen pak s časnou pubertou, záněty děložní sliznice a nádory prsu a vaječníků,“ varují vědci v čele s Janou Klánovou, ředitelkou centra RECETOX v Brně. Disruptory mohou asi přispívat i k rychlému nárůstu výskytu cukrovky, obezity, onemocnění štítné žlázy a některých neurologických a imunitních problémů.

Martin Rychlík

Látky, jež způsobují hormonální zmatky

Vědci se čím dál důsledněji zajímají o vliv chemikálií na živé organismy, jimž takzvané endokrinní disruptory rozrušují správnou hormonální funkci. O přímé dopady na ryby se v Česku zajímají vědci z centra RECETOX Masarykovy univerzity anebo z Jihočeské univerzity, jež má rybářskou fakultu ve Vodňanech.

Ve světě i v Česku již byl prokázán vliv na plodnost a reprodukční systémy těchto živočichů:

Zkoumané řeky v ČR a okolí:

Projevy endokrinní disrupce byly prokázány v rybích populacích na toku řek Labe, Vltavy, Jihlavy, Svratky či Tiché Orlice. Extrémním případem je polychlorovanými bifenyly zatížená Zemplínská šírava na Slovensku.

Mezi endokrinní disruptory, které se objevují ve vodě a tocích řek, patří:

  • zbytky některých léčiv
  • pozůstatky hormonální antikoncepce
  • různé pesticidy a postřiky
  • součásti saponátů a kosmetiky
  • aditiva do plastů (ftaláty, bisfenol A)
  • biocidní přípravky (triklosan)
  • perfluorované látky na impregnaci textilií
  • rezidua takzvaných zpomalovačů hoření
  • polychlorované bifenyly (PCB)

Různé následky endokrinní disrupce:

  • snížená plodnost a líhnivost
  • změny poměru pohlaví v populacích
  • feminizace samců, ale i maskulinizace samic
  • snížené přežívání mláďat
  • poruchy imunitního systému
  • malformace (přeměny) pohlavních orgánů
  • změny v typickém chování



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.