Změny v důsledku digitální transformace nejsou jen technologické

Nové technologie v symbióze s nastupující generací mileniálů mění po desetiletí či staletí zažité byznysové, finanční, servisní, manažerské, pracovní a komunikační modely. Digitální transformace nutí firmy experimentovat a riskovat.

Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci? | foto: Richard Cortés, Česká pozice
Jak má Česko zareagovat na novou průmyslovou revoluci? | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Kdykoliv ekonomiky procházely hlubokými a rychlými změnami, nastala pro firmy éra pokusů a omylů. Žádné recepty nebyly k dispozici, čas teoretických zobecnění nadešel, až se usadil prach. Tomáš Baťa v době přechodu globální ekonomiky na masovou produkci způsobenou elektricky poháněnou pásovou výrobou zdůrazňoval, že nic z toho, čeho dosáhl, se nemohlo opírat o učebnicové vědění, vše bylo naopak zaplaceno nekonečnou řadou velmi drahých chyb a omylů.

Globální ekonomika teď opět prochází zásadní transformací. Tentokrát digitální, která je hnaná robotizací, umělou inteligencí, blockchainem a 3D, bio- a nanotechnologiemi. Její rychlost nám nedává šanci ani sledovat, natož si osvojovat hlavní technologické inovace. Podstata změn je navíc mnohem hlubší než technologická.

Rychlý růst i globální úspěch

Jde o společenskoekonomické proměny, kdy nové technologie v symbióze s nastupující generací mileniálů mění po desetiletí či staletí zažité byznysové, finanční, servisní, manažerské, pracovní a komunikační modely. Firmy za pochodu řeší, jak a kdy přehodit výhybku z více nebo méně dojíždějících modelů na nové, které řadě společností včetně jejich konkurentů začínají přinášet rychlý růst i globální úspěch.

Firmy za pochodu řeší, jak a kdy přehodit výhybku z více nebo méně dojíždějících modelů na nové, které řadě společností včetně jejich konkurentů začínají přinášet rychlý růst i globální úspěch

Opět platí, že na učebnice si budou muset počkat, a nezbývá jim než experimentovat a hodně riskovat. Ani kopírování příliš nepomáhá: co funguje v jedné firmě, nemusí být přenositelné do jiné, byť ve stejném oboru. Příčiny tohoto paradoxu tkví často v odlišném IT dědictví, rozdílné korporátní kultuře a vlastnickém modelu. Jednou z věcí, které lze pozorovat u nejúspěšnějších firem nastupující digitální epochy, je schopnost kombinovat přednosti korporace s výhodami technologických startupů.

Výhodami korporací bývá strukturovanost, řízení procesů, financí, rizik, brandu a marketing. Startupy naopak vynikají inovativností, flexibilitou, dynamikou, posedlostí a vášní pro svoji ideu. Čím oplývají jedni, to se nedostává druhým. Snaha spojit pozitiva obou kultur je proto přirozená a správná, ale realizace značně obtížná.

Úsilí o obourukost

Firmy, kterým se to daří, se někdy nazývají ambidextrální, tedy obouruké. Těch, které se o to aspoň pokoušejí, je rostoucí počet a přístupy jsou rozmanité. Některé vytvářejí inovační laby jako organizační jednotku uvnitř firmy. Další dočasně vymísťují inovativní myšlenku ven z korporace a svěřují její realizaci specializovaným firmám. Jiné přístupy stavějí na organickém vnášení inovativní kultury do téměř celého půdorysu firmy.

O ambidextrálnost, tedy obourukost, bojují i velké firmy, které vyrostly z původní čisté garážové kultury a bojí se, aby jejich startupovou inovativnost nezadusily neduhy korporace

To je obvykle spojeno s organizačními změnami, konkrétně s rozvolňováním vertikálních linií, budováním integrovaných agilních týmů a uplatňováním inovačních technik typu design thinking. O ambidextrálnost bojují i velké firmy, které vyrostly z původní čisté garážové kultury a bojí se, aby jejich startupovou inovativnost nezadusily neduhy korporace.

Permanentně například štěpí svou velkou a rostoucí společnost na malé přehledné týmy, čímž vytvářejí jakýsi korporátní konglomerát startupů. Stejně jako je obouruký člověk se stejně šikovnou pravačkou a levačkou vzácným jevem, je firem, kterým se povedlo kombinovat šikovnost korporace a startupu, zatím poskrovnu.



Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.

Autor

Pavel Kysilka

Pavel Kysilka, ekonom, bývalý šéf České spořitelny | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Další autorovy články