Změní aféra „LuxLeaks“ finanční a politický systém?

Lucembursko je podezřelé, že v minulosti uzavřelo tajné dohody se stovkami firem, které jim umožňovaly daňové úniky v zemích, kde působí. Ostře kritizován je i nový předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker, za jehož dlouhé éry lucemburského expremiéra mělo toto velkovévodství dohody uzavírat.

Jan Žižka 18.11.2014
Jean-Claude Juncker. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jean-Claude Juncker. | foto: Reuters
Jean-Claude Juncker. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Bude to velká bouře, která může přerůst ve zvýšené úsilí o změnu celého finančního a politického systému. Každopádně se potvrzují informace o Lucembursku jako o příliš vstřícném finančním centru vůči světovým korporacím. V aféře „LuxLeaks“ jde o podezření, že Lucembursko v minulosti uzavíralo tajné dohody se stovkami firem, které jim fakticky umožňovaly daňové úniky v zemích, kde působí.

Firmy si údajně převáděly zisky kvůli výhodnějšímu zdanění právě do velkovévodství. Podezření vyplývá z práce mezinárodního týmu investigativních novinářů, kteří zveřejnili téměř 28 tisíc stran tajných dokumentů. Odborníci sice zpochybňují, že by se ve skutečnosti dělo něco nelegálního nebo překvapivého. Důvodem lucemburských transakcí ani nemuselo být vždy úsilí o daňovou úlevu, ale například snaha získat ve finančním centru peníze pro další aktivity. Celá záležitost není uzavřena, mnohé bude muset prokázat další šetření.

Diskuse o auditorských službách

Navzdory tomu je pravděpodobné, že vzhledem k rozsahu odhalení netransparentních aktivit firem v Lucembursku může nynější bouře vést k větší revoluci. Evropská unie už společně s dalšími světovými institucemi delší dobu bojuje proti daňovým rájům, problém lucemburského daňového systému zůstával podle kritiků dlouho ve stínu jiných afér.

Kromě zesílení boje proti „nekalé daňové konkurenci“ přímo v Evropské unii je možné očekávat i diskuse, jak funguje celé odvětví auditorských a poradenských služeb

Přední odborník na daňové ráje Ronen Palan v listu The Irish Times připomíná, že třeba Američané v minulosti svou pozornost hodně zaměřovali na švýcarské banky. „Politikům a bankéřům se po dlouhá léta dařilo popírat, že by Lucembursko bylo daňovým rájem,“ uvádí Palan.

Kromě zesílení boje proti „nekalé daňové konkurenci“ přímo v EU je možné očekávat i diskuse, jak funguje celé odvětví auditorských a poradenských služeb. V lucemburské aféře totiž hraje klíčovou roli jedna z firem velké globální čtyřky – PricewaterhouseCoopers (PwC), která jednotlivým firmám s transakcemi pomáhala. PwC namítá, že novináři vycházejí z neúplných informací.

Pozornost poutá i výčet firem, jež do Lucemburska se svými penězi „putovaly“ – PepsiCo, Ikea, FedEx, Accenture, Procter & Gamble, Heinz, JP Morgan, Deutsche Bank a další. Není pochyb, že tu s pomocí poradenských firem vznikaly komplikované účetní a právní struktury, které mohly leccos z vnitřních finančních toků ve velkých korporátních skupinách zamlžit.

Politická dimenze

Pak je tu silná politická dimenze aféry. Terčem ostré kritiky se stává nový předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker, za jehož dlouhé éry bývalého lucemburského premiéra tato země tajné dohody s firmami uzavírala. Šéf evropských liberálů Guy Verhofstadt ho vyzval, aby urychleně přispěchal vše vysvětlit do Evropského parlamentu (EP). Radikálnější opozice – například vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová – žádá přímo Junckerovu rezignaci. V EP tedy bude živo. Zatím se však zdá, že za Junckerem stojí lidovci – nejsilnější evropská politická síla.

Šéf evropských liberálů Guy Verhofstadt vyzval nového šéfa Evropské komise Jeana-Claude Junckera, aby urychleně přispěchal vše vysvětlit do Evropského parlamentu

Pozornost nicméně přitahuje ještě jiný problém – sama Junckerem vedená EK bude celou záležitost prošetřovat. Brusel už ostatně začal dva konkrétní případy zkoumat jako možnou nedovolenou státní pomoc, kterou mohlo Lucembursko poskytnout právě výhodným nastavením daní. Jde o případy elektronického obchodu Amazon a finanční větve skupiny kolem automobilky FIAT.

Juncker zdůrazňuje, že vyšetřování je zcela na eurokomisařce pro hospodářskou soutěž Dánce Margrethe Vestagerové. Jenže na stole se bezpochyby může ocitnout otázka: Neměla by mít EU nezávislý antimonopolní úřad, který by byl od komise zcela oddělen?

Komentátor Leonid Bershidsky z agentury Bloomberg tvrdí, že aféra může paradoxně pomoci třeba Irsku, jehož praktiky Brusel také zkoumá. Lucembursko při poskytování daňových výhod firmám postupovalo ve srovnání s Irskem „spořádaně“, podle jasných pravidel. Bude těžké mu prokázat nějaké ilegální praktiky. Lze si však představit, že by Brusel trestal Iry, a přitom nechal Lucemburčany na pokoji?