Ženy Kremlu: Moc, láska i neproniknutelná mlha

Vladimir Putin nechal nahlédnout do svého soukromého života, což u ruských, natož sovětských vůdců vůbec nebylo zvykem, píše Gábor Stier.

Gábor Stier 16.7.2013
Tři z žen Kremlu: Kateřina Veliká, Naděžda Krupská a Ljudmila Putinová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Tři z žen Kremlu: Kateřina Veliká, Naděžda Krupská a Ljudmila Putinová. | foto: © ČESKÁ POZICE, Richard Cortés, foto Wikipedia,ReutersČeská pozice
Tři z žen Kremlu: Kateřina Veliká, Naděžda Krupská a Ljudmila Putinová.

Rodinný život západních politiků je ve většině případů jako otevřená kniha. Proto také víme, že manželství velkých státníků připomíná procházku růžovým sadem často pouze na fotografiích. V Rusku se však političtí vůdci otvírají světu tradičně mnohem méně. Významná tajemství ze svého soukromého života si přísně, i když se střídavým úspěchem střežili už carové a carevny, zatímco život žen Kremlu uplynulého století zůstával zahalen přímo neproniknutelnou mlhou.

Soukromý život státníků byl vždy středem pozornosti. A zatímco část společnosti očekává od politiků i v soukromém životě příkladné chování a nezpochybnitelný morální postoj, jiní se poněkud shovívavěji domnívají, že i vůdci jsou jen lidé. Podobně se pak liší názory také na to, co by měli dělat v případě, že je jejich manželství v troskách. Dát se čestně rozvést, nebo se za každou cenu snažit udržet alespoň zdání před okolním světem?

Veřejným oznámením rozvodu zbořil Vladimir Putin několikasetleté tabu. A to nejen proto, že třebas jen na chvíli nechal nahlédnout do svého soukromého života, ale i tím, že jako přední představitel státu, jenž je momentálně u moci, ukončuje manželství. Nic takového se totiž dosud nestalo. Přesněji řečeno stalo, jen tenkrát ještě nebyl znám rozvod v dnešním slova smyslu.

O rozpadu manželství Vladimira Putina ČESKÁ POZICE informovala v článku: Putin zbořil tabu aneb I politik je jenom člověk.

Carské zvyky

V první polovině 16. století poslal tehdejší moskevský kníže Vasilij III. svoji ženu do kláštera, stejně jako Petr I. koncem 17. století. K podobným případům by však samozřejmě mohlo docházet i později, neboť zatímco například Pavel I., Alexandr III., Nikita Chruščov nebo Michail Gorbačov byli přímo příkladnými manželi a otci, Mikuláš I., Alexandr II., Lenin nebo Stalin měli rozhodně co skrývat.V Rusku si významná tajemství ze svého soukromého života přísně, i když se střídavým úspěchem střežili už carové a carevny

Carevny Alžběta Petrovna a Kateřina II. se naopak „odchylkami“ svého soukromého života moc netajily. Oficiálně se nikdy neprovdaly a žily podle „galantních“ mravních norem 18. století. Již zmíněný car Mikuláš I. udržoval dlouhá léta tajný poměr s Varvarou Nělidovovou, před světem se ovšem prezentoval jako státník bezúhonných mravů. Například když umíral, carevna mu velkoryse navrhla, ať si nechá k lůžku zavolat i Vareňku, což ovšem Mikuláš odmítl s tím, že ruského cara vyprovodí na jeho poslední cestu jen zákonná manželka.

Car Alexandr II. se na smrt zamiloval do mladé Jekatěriny Dolgorukovové, kterou si veřejně přivedl do Zimního paláce, ale do manželství s ní vstoupil až po smrti své ženy. Ani tak však kněžně nenáležel titul carevny.

Sovětská éra

V jiném stylu, ovšem zdaleka ne bez skandálů probíhal soukromý život prvních mužů sovětské éry. Lenin se se svou ženou Naděždou Krupskou, kterou poznal v komunistickém hnutí, oženil v době svého vyhnanství ve vesnici Šušenskoje. Podle historiků však tato uzavřená, nepříliš pohledná, zato sebevědomá bolševička, která nevedla domácnost a neuměla vařit, zůstala ve skutečnosti spíše Leninovou spolubojovnicí. Otřes v jejich manželství způsobilo, když vůdce revoluce uchvátila při jejich návštěvě Paříže v roce 1909 krása okouzlující revolucionářky Inessy Armandové. Navzdory tomuto vztahu, jenž znamenal bezpochyby víc než přátelství, vytrval Lenin až do smrti po boku Naděždy Krupské, zatímco Armandovou strana poslala do zahraničí. Po smrti vůdce jeho žena pokračovala v práci pro stranu a stala se členkou ústředního výboru a později náměstkyní lidového komisaře osvěty.

Stalin byl ženatý dvakrát. Se svou první ženou Jekatěrinou Svanidzeovou, která pocházela z gruzínského šlechtického rodu, přestože se živila jako pradlena a švadlena, se oženil tajně v jednom tbiliském chrámu v roce 1906. Jeho manželka však zakrátko zemřela na tuberkulózu a zanechala po sobě šestiměsíčního syna Jakova. Zdrcený Stalin nad hrobem své ženy údajně prohlásil, že se jeho srdce proměnilo v kámen a ztratil všechen soucit k lidem. Podruhé se oženil v roce 1918, kdy si vzal dceru z revolucionářské rodiny Naděždu Allilujevovou. Jejich vztah byl velmi pohnutý, neshody podle mnohých pramenily z toho, že Naděždiny politické názory byly dosti vzdálené těm Stalinovým. Manžela chtěla dvakrát opustit a nakonec se zastřelila. Podle vzpomínek Stalinovy dcery Světlany to otce natolik podráždilo a rozezlilo, že se ani nezúčastnil jejího pohřbu.Zdaleka ne bez skandálů probíhal soukromý život prvních mužů sovětské éry

Soukromý život Georgije Malenkova, jenž stál v čele země jen několik měsíců po generalisimově smrti v roce 1953, byl o poznání klidnější. Se svou ženou Valerijí Golubcevovou, kterou poznal ještě v jednom agitačním vlaku na turkmenské frontě, vedli příkladný rodinný život, přestože prý úředně nebyli nikdy sezdáni a žena si až do své smrti ponechala rodné jméno. Při svém muži, který byl po krátkém čase na výsluní odsunut do ústraní, vytrvala Valerija i v časech jeho politického vyhnanství.

Také Nikita Chruščov byl znám přímo vzorovým rodinným životem. Poprvé se oženil již v devatenácti letech, ale jeho žena Jefrosinja Pisarjevová, se kterou měl dvě děti, padla za oběť tyfu. Pozdější generální tajemník poté prožil 47 let s Ninou Kravčukovou, Ukrajinkou rolnického původu. Milá a domácká, nicméně rozhodná dáma svého muže sice doprovázela na zahraničních cestách, ale do práce jezdila příznačně dál tramvají. Chruščovovi porodila tři děti, ale oficiálně se vzali až po jeho pádu, v roce 1965.

Soukromý život Leonida Brežněva a po něm následujících dvou generálních tajemníků byl charakterizován stalinovskou uzavřenostíSoukromý život jeho pokořitele Leonida Brežněva a po něm následujících dvou generálních tajemníků charakterizovala stalinovská uzavřenost, takže jejich manželky nebyly na veřejnosti příliš známé. Brežněv poznal svoji ženu, která setrvala po jeho boku až do konce jeho života, v roce 1925 na vysokoškolských kolejích v Kursku. Viktorija Děnisovna byla podle oficiálních životopisců dcerou strojvůdce, přehled vypracovaný stanicí BBC ovšem poukazuje také na klepy, podle nichž se původně jmenovala Goldbergová. Viťa, jak ji generální tajemník nazýval, porodila Brežněvovi dvě děti a později se věnovala především jejich výchově. Po manželově smrti ji velmi zdrtilo jeho očerňování, údajně kvůli tomu dokonce přišla o zrak.

O Juriji Andropovovi se v zahraničním tisku mimo jiné rozšířilo, že je svobodný, přestože se oženil dvakrát. Vztah s jeho první ženou Ninou Jengaličevovou ochladl ještě před válkou, zatímco jeho druhá žena Taťjana Lebeděvová byla velmi churavá. Rovněž Konstantin Černěnko, který nastoupil na krátkou dobu po Andropovovi, prošel dvěma manželstvími. První svazek, uzavřený v roce 1944 s Fainou Vasiljevnou, se brzy rozpadl, naopak Anna Ljubimovová, se kterou vychovávali tři děti, po boku svého muže vytrvala.

Nová doba

Gorbačovova žena Raisa Titarenková, absolventka oboru filozofie na Moskevské státní univerzitě, skoncovala se stylem, který do té doby v Kremlu panoval, a začala vystupovat jako opravdová první dáma, čímž také okamžitě rozdělila ruskou společnost. Svého muže provázela na všech cestách, a jak tvrdí zlé jazyky, občas se vměšovala i do státních záležitostí. V zahraničí byla nazývána „poslem míru“ a byla tam populárnější než doma.

Gorbačovova žena Raisa skoncovala se stylem, který do té doby v Kremlu panoval, a začala vystupovat jako opravdová první dámaManželka Borise Jelcina Anastasija Girinová, jež si ve svých 25 letech změnila jméno na Naina, pocházela ze starověrecké rodiny a oproti Raise Gorbačovové byla mnohem zdrženlivější, přesto se nestáhla do pozadí do takové míry jako manželky dřívějších sovětských generálních tajemníků. Známá byla spíše doma než v zahraničí. Naina, která údajně chodila zamlada pár měsíců dokonce i s Jurijem Gagarinem, se s Jelcinem seznámila na vysoké škole ve Sverdlovsku. Souběžně s tím, jak její muž postupoval v mocenské hierarchii, udělala slušnou kariéru jako architektka.

Dmitrij Medveděv poznal svoji ženu dokonce už v sedmé třídě na základní škole. Světlana Linniková, jež chodila do vedlejší třídy a později vystudovala finančnictví na Leningradské univerzitě, si život první dámy očividně užívala. Navzdory tomu však její manžel na svých webových stránkách s poukazem na tradice upozorňoval, že v Rusku by první dáma neměla být přehnaně aktivní.