Čtvrtek 28. března 2024, svátek má Soňa
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Zemědělské půdy ubývá. Kolik jí vlastně potřebujeme?

Ze statistických dat vyplývá, že nedostatek potravin, zvyšování jejich cen ani jiná přímá „tvrdá“ nebezpečí nehrozí. To není špatná zpráva.

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Křivan

2. 4. 2014 21:32
Úplný souhlas, a ten poslední
Úplný souhlas, a ten poslední odstavec vytesat do kamene a postavit na Václavák hned pod koně.
0 0
možnosti

Falkon Nightsdale

28. 4. 2014 17:09
Nepřiznané (a neodhalené) PR..?
V článku je tolik chyb, že mám velké problémy věřit tomu, že nebyl napsán s úmyslem zkreslit skutečnost. Vytknu několik zásadních nesmyslů: 1) "Postupem času se v této kultivaci půdy zdokonalil natolik, že tu neúrodnou dokázal přeměňovat v úrodnou stále rychleji a levněji(...)"Ne, s postupem času se stala dostupnými relativně levná paliva a hnojiva, což vedlo k tomu, že zemědělství (potažmo i potravinářství) se stalo oborem, kde se ropa mění na potraviny. Doslova. "Výroba" úrodné půdy je však stále proces trvající desítky až stovky let, na štěrku se stále nic nevypěstuje ani s vydatnou dávkou hnojiv, přestože autor článku očividně žije v iluzi, že "technicky to možné je".Stejný případ je i hydroponické zemědělství, které je vysoce náročné/závislé na chemii a energii.Obdobně je to s dovozem potravin - pokud by zdražil transport, nebo pracovní síla ve zdrojové zemi, můžeme na relativně levné (avšak neustále zdražující) potraviny zapomenout. 2) Autor se rozepisuje o jakémsi "hlasování penězi" z kterého je zřejmé, že nemá úplně představu o tom, jaké jsou reálie takové výstavby, ani povědomí o skutečných důvodech častého odporu. Zvláště nešťastné je, když pro argumentaci používá jako model supermarket - v zemi, kde je supermarket skoro u každé vesnice a kde si potravinové řetězce v každé pětiletce vytyčují (prostřednictvím svých plánovačů v jiných zemích) prodejní cíle, zcela neodpovídající reálné kupní síle...Takže díky tomu, že řetězce si jaksi už minimálně dekádu odmítají připustit, že trh je zcela saturován a snaží se pomocí cenových válek prodat (obrazně napsáno) 200 rakví pro 100 obyvatel, s rostoucí velikostí města roste i počet zcela prázdných, chátrajících supermarketů, často i jen několik desítek metrů od místa, kde chce developer postavit supermarket nový. Je pak zcela pochopitelné, že někdo, kdo si pořídil dům v rezidenční oblasti bez podobné obludnosti, jakou obchodní centra jsou, není nijak nadšen představou, že mu přes ulici místo parku či rodinných domečků něco takového vyroste. A pokud neuspějí a centrum vyroste, tak samotné nakupování v něm neznamená souhlas s jeho existencí! Ve chvíli, kdy centrum již stojí, už totiž není zač bojovat - devastace je dokončena, maximálně v případě krachu centra dojde k tomu, že tam zbyde chátrající prázdná budova, což je snad možná ještě horší...Což couvisí i s pseudoargumentem:"supermarket nemůže přenést jinam, na nějakou pustinu, kde nelze nic pěstovat, protože tam nejsou v blízkosti lidé, kteří do něj budou chodit nakupovat"Ono právě to pole svým způsobem tou pustinou je. Periferie, kolem jen pár domečků, jejichž obyvatelé si nakoupí cestou z práce někde jinde... Proto také obchodní centra potřebují tak velká parkoviště... Obdobně platí i pro kanceláře a byty - v Praze jsou desítky domů, které jsou zcela prázdné, případně je třeba v domě s 20-30 byty 1-5 bytů obsazených. Týká se to starých domů i novostaveb - třeba Central Parku u Žižkovského nákladního nádraží , kde žije jen pár desítek lidí (kteří si pochvalují klid) a zbytek je zcela prázdný. Přesto se staví nové a nové developerské projekty, většinou nevalné kvality... Podobně je v Praze velmi mnoho chátrajících prázdných kancelářských domů - teď jich bude zas o něco víc, když některé zůstanou opuštěné po dominovém stěhování v souvislosti s Florentinem. 3) Autor vyvrací údajný "mýtus potravinové soběstačnosti" tím, že obhajuje "mýtus mezinárodního obchodu". Jak jsem již výše napsal, toto je umožněno jen značnou deformací trhu nízkými cenami paliv, což je založeno na snaze šejků a podobných urvat si za svého života co největší žvanec, tj. ochota prodávat ropu za relativně nízké ceny (uvážíme-li neobnovitelnost na straně jedné a využití ve farmacii, výrobě plastů, atp. na straně druhé) Krom toho si autor očividně neuvědomuje, že jakýkoliv import zboží je exportem kapitálu. Import je nutné zlo, které neodvratně způsobuje, že importující populace chudne ve prospěch populace exportující a populace, kde odvádí daně prostředník.
0 0
možnosti

Animas

31. 3. 2014 23:46
V Česku běží systematická prapaganda proti půdě
Ještě jsem nečetl článek s opačným názorem než má autor.Vyjímkou jsou snad jen ty ekologické servery. Přičemž je jasné že tyto články vznikají jen proto aby se češi svého jedinečného bohatství vzdali bez boje. Nikde ve světě není možné půdu jen tak koupit cizincem , jako v česku. Je to přirozeně státem chráněný zdroj, jako voda nebo uhlí. To jen u nás si můžou zahraniční firmy dělat co se jim umane. Apropo zajímalo by mě proč se rušili viza do SAE a co si za to SAE řeklo? Nebyl to náhodou nákup půdy u nás pro rychle rostoucí arabské populace? Proganda tvrdí že to bylo proto aby pár prostitutek ušetřilo za visum. Když jsme posledně "šetřili" za visa do EU, zjistili jse ž nám nepatří náš trh. Co zjistíme teď?
0 0
možnosti

Wachtl Miloš

30. 3. 2014 8:12
A co krajina a cena půdy?
Zemědělská půda kromě funkce produkční, hraje i důležitou roli krajinotvornou. Hlavním důvodem složité evropské zemědělské dotační politiky, je právě zachování kulturního rázu evropské krajiny. Kdybychom se řídili pouze ekonomickými hledisky, nakupovali bychom levné obiloviny ze Severní Ameriky, maso z Jižní Ameriky a evropská krajina by se postupně přeměnila v neúrodnou a nevzhlednou step. Autor také nevysvětlil další fenomén, kterým je změna ceny půdy. Podle jeho úvah by cena půdy měla stagnovat, anebo spíše klesat a ona zatím vytrvale roste a roste. Evidentně zde bude ještě další faktor, který autor úplně opominul. Jedná se o tzv. kvantitativní rozvolňování (quantitative easing), což je v podstatě celosvětové znehodnocování rozhodujících měn, které udělalo ze zemědělské půdy bezpečnou investici.
0 0
možnosti

Wachtl Miloš

30. 3. 2014 8:00
Autor se mýlí.
Ve všech regionech světa se za poslední roky prudce zvyšovaly ceny zemědělské půdy. Příčinou je rostoucí poptávka v důsledku vyšší spotřeby potravin, rozvoje bioenergie a omezené zdroje volné půdy. Prognózy uvádějí další růst ceny půdy. Vzestup světové poptávky po obilovinách, rostoucí spotřeba masa v Asii (hlavně v Číně a Indii) a boom bioenergie v mnoha světových regionech přispívají ke značnému růstu cen zemědělské půdy.V Severní a Jižní Americe působí na zvyšování tržní ceny půdy a nájemného především významné rozšiřování kapacity produkce etanolu a také bionafty. V určitých brazilských oblastech přes údajně bohaté rezervy asi 90 mil. ha půdy se ceny zemědělské půdy během posledních pěti roků zvedly téměř dvojnásobně. V Argentině dnes platí evropské a americké kapitálové společnosti a fondy v jednotlivých případech za zemědělskou půdu až 10 000 EUR/ha, což je přibližně stejná úroveň známá v Evropě a v některých částech Asie. Také v Severní Americe, zejména v Kanadě, se ceny půdy zvyšují. V provincii Alberta posílily ceny zemědělské půdy především v důsledku rozvoje odvětví biopaliv. Současná cena půdy je zde trojnásobně vyšší než před deseti až patnácti roky. V Manitobě a zvláště v provincii Saskatchewan byl růst cen mírnější, protože tam ještě donedávna provinční vlády uplatňovaly velmi restriktivní podmínky pro nákup a prodej půdy. Nyní však investoři a farmáři mohou rovněž nakupovat půdu bez omezení a její cena začala stoupat.Celosvětový vzestup cen zemědělských pozemků bude podle odhadu expertů dále pokračovat. Nároky na rozšiřování plochy orné půdy stoupají, avšak až na výjimky v několika málo zemích, jako např. v Brazílii, existují velmi malé rezervy pro rozšiřování zemědělského půdního fondu. Ve všech ostatních zemích se naopak fond zemědělsky využívané půdy zmenšuje v důsledku rozšiřování městského osídlení, budování skladů, průmyslových podniků a výstavby komunikací. Také rezerva pro zvyšování intenzity zemědělské výroby se omezuje jen na některé regiony, což opět povede k vyšší poptávce po půdě a pravděpodobnému zvyšování její ceny.Zdroj: ÚZPI
0 0
možnosti

Cermans

31. 3. 2014 10:59
Vážený pane Wachtle , mate téměř ve všem pravdu, ještě
v roce 2012 bych Vám přímo tleskal. Stoupalo stále i zlato až na 1900us/unci dnes je na 1390us/unci. Bohužel žijeme v ekonomice investičních bublin. Je otázka, kdy banksteři s cenou půdy něco provedou. Myslím si že řada bohatých lidí po poklesu ceny zlata přešla na půdu. Samozřejmě ze bankovky když se vyrábí v automatických tiskárnách přestávají mít cenu. U nás ji bohatí podnikatelé skupují ve velkém. V čem se ale liší od zlata.Už tady byla bublina ceny akcií technologických firem, ceny realit a teď půda. V čem se to ale liší? Rád se poučím. Dík.
0 0
možnosti

Pragerz

30. 3. 2014 20:44
ehm - za nevědomost se platí?
Ať mi pan Autor zkusí napsat jak dlouho dle jeho názoru trvá než vznikne 1cm orné půdy a jak dlouho trvá ho zničit (ano opravdu ještě výrazně déle,než trvá, než začne plodit olivovník vykácený Israelem během pár minut).. Dále například informace kolik procent půdy je celosvětově ohroženo degradací a erozí. Dále ať mi zkusí napsat kde ten skvělý Izrael na "ozeleňování pouště" bere vodu..Ještě by snad mohl dodat, jaký si myslí že je vývoj v globální poptávce po zemědělských produktech či jaký předpokládá středně až dlouhodobý vývoj globálních cen zemědělských komodit. Či třeba to, kolik procent produkce je z té jeho zázračné (jak správně píše desítky a desítky let staré) hydroponie a proč asi.. Možná kdyby alespoň trochu tušil co píše tak by to snad radši nepsal..
0 0
možnosti

30. 3. 2014 18:27
Jel jsem vloni
snad po 20ti letech do Mariánských Lázní. Silnici lemovaly desítky, snad stovky hektarů zatravněných ploch, prorostlých stařinou, nikde ani kravička, nebo ovce, tu a tam poloshnilé ohrady pro pasení dobytka. Majitelé pozemků jsou zřejmě spokojení, protože na zatravněnou plochu dostanou dotaci. Běda však, kdyby chtěli vyjmout pár desítek m2 na to, že si postaví tenisový kurt, orné půdy ubývá, tak ani náhodou. Ještě nedávno chtěli lidé hospodařit, pídili se po každém metru orné půdy po předcích, dnes ví, že to nemá cenu, že se to nevyplatí, protože nikdo nechce mléko, brambory, žito, všeho je dost ve Španělsku, Německu, lidé jsou spokojení, denně koupí vše v supermarketech. Vlastníci půdy jen čekají, jestli nepřijdě někdo a nekoupí třeba 20 ha, aby tam za rok vyrostla průmyslová zóna, úhledné kostky továrních bloků, vyrábějících třeba plastové něco, co potom odvážejí neznámo kam. Z vlastníka půdy se stane bohatý člověk a vůbec mu nevadí, že si 100 let jeho předkové utrhávali od huby, aby si těch 20 hektarů mohli koupit. Mohli z nich totiž žít jejich potomci třeba 200 let. Tohle se nikde nepíše, jen že orné půdy ubývá, ale že nás to nemůže nijak ohrozit.
0 0
možnosti

Wachtl Miloš

31. 3. 2014 6:05
Poptávka po koupi zemědělské půdy, převyšuje nabídku.
S těmi pastvinami máte pravdu, ale že by vlastníci prodávali půdu, je velký omyl. Ve skutečnosti poptávka po koupi půdy výrazně převyšuje její nabídku, což neustále zvyšuje cenu zemědělské půdy, nejenom u nás, ale v celém světě. Na koupi půdy se v ČR zaměřili už i spekulanti, ale rozumný člověk jim půdu rozhodně neprodá. Trvalý růst tržní ceny zemědělské půdy nemusel zaznamenat každý a obzvláště ne ten, kdo půdu nevlastní. Nás vlastníky totiž neustále někdo obesílá svými nabídkami na koupi půdy a jedna nabídka přeplácí druhou. Od 1.1.2014 u nás platí navíc nová oceňovací vyhláška 441/2013 Sb., která zvedla i ceny úřední, a to ze dne na den o 15%. Že si této skutečnosti nepovšimnul autor úvodního článku, mě velice udivuje. Působí dojmem, že žije úplně mimo realitu
0 0
možnosti

Křivohubý Edward

30. 3. 2014 18:13
BIOPALIVA !
Na výrobu 1 litru řepkového oleje se spotřebuje 1,2 litru nafty - Tím je řečeno vše !!!
0 0
možnosti

J16i64b 21J79i93b

30. 3. 2014 16:26
Jste si jist,že nehrozí nedostatek potravin a jejich zdražování?
Pane Kučíku, věci se mají tak, že v naší zemi máme v současnosti cca 1 mil. hektarů více orné půdy, než momentálně potřebujeme pro zachování jakési potravinové soběstačnosti a to při současném množství obyvatel.Což je dáno zejména tím, že před r. 1945 naše území obývalo o 2,5-3 mil. obyvatel více než nyní a tím, že značná část orné půdy dříve sloužila coby zdroj energie pro její obhospodařování a v dopravě (tažná zvířata). Teprve další aspekt je ten, že máme vyšlechtěné úrodnější plodiny s větší výnosností a tím, že používáme k podpoře růstu umělá hnojiva. Že tento přebytek orné půdy nebyl dříve znát, bylo dáno zejména díky společenství Rady vzájemného hospodářského okrádání známé pod zkratkou RVHP. Proto jsou-li dnes “nadbytečné“ hektary orné půdy osety řepkou olejnou, pak dílem plní stejnou funkci jako kdysi před léty a jednak umožňují zemědělcům ekonomicky přežít v současných časech a také umožňují udržet “výrobní“ kapacity v našem zemědělství. K čemu to, když podle vás žádný nedostatek potravin ani zvyšování cen nehrozí? No zde je zakopán Váš hluboký omyl. Nedostatek potravin a v jeho důsledku riziko zvyšování jejich cen je jen otázkou času a blízké budoucnosti. Nebo proč si myslíte, že Váš chlebodárce Babiš považuje potravinový průmysl a zemědělství za strategickou záležitost a podniky z tohoto odvětví drží i když peníze mu nyní vydělává mnohem více chemický průmysl? Proč neprodá pole a místo nich nenakoupí další Prechezy, a jiné chemičky? Já vám napovím. V době, kdy jsem chodil do školy, tak lidí na planetě nebylo ani 5 miliard. Nyní jich je více než 7 miliard a předpokládá se, že za dvacet let jich bude něco kolem 9 miliard. Opravdu se ještě domníváte, že v dohledné době celosvětově nehrozí nedostatek potravin a jejich zdražování?!
0 0
možnosti
Foto

Vit.Kucik

30. 3. 2014 14:19
Někde lokálně může pochopitelně cena...
... zemědělské půdy růst, celkově však stagnuje či klesá, jak píšete. Hovořím o vyspělém světě, v rozvojových zemích se silným populačním růstem (a tím i spotřebou) tomu může být jinak, tam se leckde vyplatí extenzívně zúrodňovat novou půdu. Kdyby cena zemědělské půdy skutečně dlouhodobě rostla a půda by byla tak jistou investicí, jak píšete, jistě by se začala masívněji objevovat v portfoliích penzijních a investičních fondů. O tom však - min. v Evropě - nikdo nic neslyšel... :))
0 0
možnosti

Wachtl Miloš

5. 4. 2014 6:28
Fondy půdu nakupují.
Smajlík není na místě, protože investiční fondy půdu nakupují a rozšiřují tak svoje portfólia o bezpečná aktiva.Skutečnost, že o tom Vy osobně nic nevíte neznamená, že o tom „nikdo nic neslyšel“ :-).Pro Vaši lepší informovanost zde ocituji alespoň jednu větu z článku „Ústavu zemědělských a potravinářských informací“:„V Argentině dnes platí evropské a americké kapitálové společnosti a fondy v jednotlivých případech za zemědělskou půdu až 10 000 EUR/ha, což je přibližně stejná úroveň známá v Evropě.“Doporučuji Vám, abyste napříště psal pouze o záležitostech kterým rozumíte, v opačném případě se zesměšníte do té míry, že už Vás nikdo nebude brát vážně.
0 0
možnosti