Zemědělské půdy ubude pět tisíc hektarů ročně. A klesá její cena

Ministerstvo zemědělství s ohledem na kvalitu přecení zemědělskou půdu. Vedle eroze, která ovlivňuje úbytek dobré zeminy zejména ve Středočeském kraji a v Praze, je druhým problémem zábor půdy pro stavební účely. Třetím negativním faktorem je potom intenzivní hospodaření.

eroze půdy | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy eroze půdy | foto: VÚMOP v.v.i.
eroze půdy

Na úpatí Pálavských vrchů, v Pavlově u Dolních Věstonic, bývalo pole s černozemí. Z velké části ale úrodnou vrstvu pod pohořím v průběhu let odplavila voda, takže se tam dnes rozkládá plocha s mělkou a vápenitou zeminou, která rychle proschne a drolí se. Nešťastné scelování pozemků, které prováděli komunisté, připravilo krajinu o schopnost zadržet vodu.

Projevuje se to i v řeči peněz – ministerstvo zemědělství s ohledem na kvalitu přecení zemědělskou půdu. V sedmi krajích voda s humusem odplavila i kus hodnoty pozemku. Nejvíce trpí jižní Morava

Nejhůře jsou na tom tradiční zemědělské oblasti. Tedy středočeská obilnice republiky, Haná, východní Čechy a v čele smutného žebříčku jižní Morava. Za posledních deset let tam klesla cena hektaru zemědělské půdy bezmála o 1500 korun.

„Působení vodní a větrné eroze je největší právě v Jihomoravském kraji, kvalita půdy pak klesla i v Karlovarském kraji,“ říká ministr zemědělství Marian Jurečka (KDU-ČSL). Druhý problém vedle eroze, který ovlivňuje úbytek dobré zeminy zejména ve Středočeském kraji a v Praze, je zábor půdy pro stavební účely. Třetím negativním faktorem je pak intenzivní hospodaření.

Hrozba odplavení

V letech 2005 až 2015 zmizelo z jednotlivých katastrů v České republice 50 tisíc hektarů zemědělské půdy a podle propočtů jí ubývá rychlostí pět tisíc hektarů ročně. Pod silnicemi, domy nebo továrnami často nesmyslně končí nejlepší zemina v okolí, přestože opodál se rozkládá mnohem méně „výživné“ pole. Při změnách územních plánů se na tento faktor nehledí.

Podle údajů Státního pozemkového úřadu z loňského listopadu je odplavením úrodné vrstvy ohroženo 67 procent zemědělské půdy v České republic

Erozí i zastavěním takových ploch pak klesá základní cena zemědělské půdy, jak ji stanovuje ministerská vyhláška. Vliv to má i na daňový výnos – letošní přecenění, které začne platit od ledna příštího roku, srazí obcím příjmy na dani z nemovitosti o 325 tisíc korun ročně. Podle údajů Státního pozemkového úřadu z loňského listopadu je odplavením úrodné vrstvy ohroženo 67 procent zemědělské půdy v České republice. V Pardubickém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji takto propadne cena za metr čtvereční o více než deset procent.

Klesající křivka kopíruje data o intenzitě sucha a hloubce, do níž je zemina vyschlá. Právě tyto tři regiony jsou na tom nejhůře. V některých regionech se ale naopak kvalita půdy zlepšila. Premianty v tomto ohledu jsou Liberecký a Ústecký kraj. V prvně jmenovaném také za uplynulých deset let nejvíce narostla cena za hektar – o 1400 korun.

Dědictví minulého režimu

Třetí negativní faktor, který bere půdě život i cenu, je intenzivní hospodaření, kdy se farmář snaží vytěžit maximum zisku při minimu nákladů. V praxi to znamená především vysázení dotované řepky, případně kukuřice či pšenice, zatímco ovoce, zelenina, brambory a přidružená živočišná výroba scházejí.

Dlouhé lány nečleněné půdy, bez mezí, remízků nebo stupňovitých svahů jsou dědictvím minulého režimu. Socialistickým kombajnům se snáze sklízelo na znárodněných polích, když jim nic nestálo v cestě. Jenže v cestě pak nic nestojí ani poryvům větru nebo vodě.

To je třeba případ katastru obce Lužec nad Cidlinou v Královéhradeckém kraji. Z 15,79 koruny za metr čtvereční zemědělské půdy od ledna půjdou na 11,93 koruny. Půda vyčerpaná žlutou olejninou je chudá a slabá, a proto nezvládne udržet vodu, čímž se degradační kolečko uzavírá. Pro představu, jak se zodpovědné a udržitelné chování k půdě postupně přelilo na stranu co největšího výnosu: V roce 1933 se tu řepka pěstovala na 298 hektarech. V roce 2010 zežloutlo více než 350 tisíc hektarů.

U brambor je trend opačný – v roce 1930 byly na 450 tisících hektarech, v roce 2010 se vyorávaly zhruba na 25 tisících hektarech. Dlouhé lány nečleněné půdy, bez mezí, remízků nebo stupňovitých svahů jsou dědictvím minulého režimu. Socialistickým kombajnům se snáze sklízelo na znárodněných polích, když jim nic nestálo v cestě. Jenže v cestě pak nic nestojí ani poryvům větru nebo vodě.

Dotační program

Česká republika je známou střechou Evropy, odkud všechno, co se nezvládne zachytit, odteče k sousedům. Kvůli klimatickým změnám, které spočívají v častějším střídání extrémních období sucha a povodní, je to vážný problém. Na zlepšeních už se ale pracuje.

Ministerstvo zemědělství odstartovalo dotační program na pozemkové úpravy neboli na to, aby se do krajiny vrátilo to, co v ní původně přirozeně bylo – podpora směřuje i do budování závlah

Ministerstvo zemědělství odstartovalo dotační program na pozemkové úpravy neboli na to, aby se do krajiny vrátilo to, co v ní původně přirozeně bylo – podpora směřuje i do budování závlah. Umělé dodávání vody může kvalitu půdy zvýšit a umožní, aby se na daném poli daly pěstovat i náročnější plodiny, jako jsou brambory nebo zelenina. Jinak se život pozemku, z nějž zmizel humus, vrací těžko.

„Teoreticky by to šlo, kdyby se na místo znovu navezla zemina s živinami. Bylo by to ale neefektivní a prakticky nereálné, už jen kvůli tomu, co by stála doprava. Navíc na to nemáme k dispozici dost vhodné zeminy. V místech, odkud by se brala, by chyběla,“ dodává ministr Jurečka. Bojovat se resort snaží i s nesprávnými hospodářskými návyky. Ustupuje podíl dotací na hektar ve prospěch podpory pro zemědělce, kteří pěstují citlivé plodiny a mají pořízena zvířata.

Přehled změn ceny půdy za deset let

Rozdíl mezi lety 2006 a 2016

  • 54 procent území České republiky pokrývá orná půda.
  • 5 tisíc hektarů zemědělské půdy ročně zmizí přeměnou na stavební parcely.
  • 67 procent zemědělské půdy v ČR je ohroženo vodní erozí.

Rozdíl ceny půdy na hektar (v korunách) v krajích; celková výměra (v hektarech)

  • Praha: - 2375,67; 1984
  • Liberecký kraj: 1474,03; 139 521
  • Ústecký kraj: 458,58; 275 126
  • Karlovarský kraj: 1146,67; 123 017
  • Plzeňský kraj: 1009,73; 377 686
  • Jihočeský kraj: 1024,9; 488 669
  • Středočeský kraj: - 502,43; 660 192
  • Královéhradecký kraj: - 5,9; 277 099
  • Pardubický kraj: - 107,07; 270 566
  • Vysočina: 767,52; 408 737
  • Olomoucký kraj: - 1145,2; 277 039
  • Moravskoslezský kraj: 146,82; 273 848
  • Zlínský kraj: - 981,76; 192 739
  • Jihomoravský kraj: - 1499,43; 424 558

Zdroj: Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy