Země bez eura budou v Evropské unii marginalizovány

Podle Oldřicha Dědka z ČNB se česká koruna chová apoliticky, a chovala se tak i v minulosti. Je jako boxer Rocky. Nenechá se jen tak něčím vyvést z rovnováhy. A to, že jen lehce reaguje, ať nahoru, nebo dolů, a nevyvolává to žádné otřesy, je projevem stability.

Oldřich Dědek z ČNB | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Oldřich Dědek z ČNB | foto:  Tomáš Krist, MAFRA
Oldřich Dědek z ČNB | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Tomu, aby Česko přijalo euro, technicky nic nebrání. Platit eurem by Češi mohli nejdříve od 1. ledna 2021. „Napřed tady musí být politické rozhodnutí, a to nepadlo,“ říká člen bankovní rady České národní banky Oldřich Dědek.

LIDOVÉ NOVINY: Vláda slíbila, že nebude stanovovat termín přijetí eura, ale premiér teď řekl, že bychom závazné datum stanovit měli. Je na to vhodná doba?

DĚDEK: Když se na to dívám jako ekonom, z pohledu nároků, které jsou kladeny na člena eurozóny, tak v tomto Česká republika všechny předpoklady splňuje.

LIDOVÉ NOVINY: Myslíte ona slavná maastrichtská kritéria?

DĚDEK: Nejen. Dnes už to je komplexnější. Krize s tím trochu zamíchala, protože ukázala, že vlády některých zemí perfektně plnily tato kritéria, ale měly jiné a zásadní problémy.

LIDOVÉ NOVINY: Maastrichtská kritéria jsou sice zavedený pojem, ale ne každý člověk studuje evropskou integraci - takže o co vlastně jde?

Když se na to dívám jako ekonom, z pohledu nároků, které jsou kladeny na člena eurozóny, tak v tomto Česká republika všechny předpoklady splňuje.

DĚDEK: Ta kritéria vymysleli Němci. Ti řekli: Když chcete používat naši marku, tak musíte přijmout i standardy naší hospodářské politiky. Tedy: musíte mít stabilní inflaci, musíte mít v pořádku finance, tedy rozpočtové deficity, a nesmíte mít velký dluh, také musíte prokázat kurzovou stabilitu a ještě je tam kritérium ohledně úrokových sazeb. A k tomu se po krizi přidaly další požadavky.

LIDOVÉ NOVINY: Které a jaké?

DĚDEK: Třeba Španělsko nebo Irsko maastrichtská kritéria splňovaly, ale nechaly si hromadit jiné makroekonomické nerovnováhy, takže pak měly veliké problémy.

LIDOVÉ NOVINY: Vysvětlíte prosím neekonomům, co znamená slovo „makroekonomické nerovnováhy“?

DĚDEK: Ve Španělsku, Irsku i jinde byla obrovská realitní bublina. Ceny nemovitostí šly nahoru, stavební sektor prosperoval, tedy nezaměstnanost byla nízká, tím, že se všude stavělo, tam měl stát i solidní příjmy, takže veřejné finance na tom byly dobře. Všechno bylo zdánlivě v pořádku, ale v krizi se ukázalo, jak nezdravý vývoj to byl. Evropská komise tak přišla s návrhem, který členské země schválily, že se budou kontrolovat i tyto takzvané ekonomické nerovnováhy. Třeba že ceny nemovitostí nemohou růst příliš rychle, země si musejí udržovat exportní podíly, tedy že zůstávají konkurenceschopné, mzdy musejí růst v souladu s růstem produktivity práce.

LIDOVÉ NOVINY: A my jsme na tom tedy jak?

DĚDEK: V tom je ta pointa: když se díváme na všechna tato kritéria čistě ekonomicky, tak je splňujeme. Jsme premianti.

LIDOVÉ NOVINY: Takže vy říkáte, že technicky vzato je republika připravena, a kdyby se politici rozhodli a nikdo nám neházel klacky do cesty, tak můžeme euro přijmout. Kdy?

Opuštění národní měny není technokratický proces. Je k němu nutná spousta věcí včetně podpory veřejnosti. Ta je momentálně mizerná.

DĚDEK: Za tři roky. Musíte být minimálně dva roky v kurzovém mechanismu, aby se vidělo, jak koruna „skáče“ vůči euru, pak to musí komise vyhodnotit ale to jsou všechno jen spekulativní úvahy. Napřed tady musí být politické rozhodnutí, a to nepadlo.

LIDOVÉ NOVINY: Jak jste tedy vnímal slova pana premiéra?

DĚDEK: Opuštění národní měny není technokratický proces. Je k němu nutná spousta věcí včetně podpory veřejnosti. Ta je momentálně mizerná. Já jsem slova pana premiéra vnímal jako reakci na tandem Macron-Merkelová, tedy pravděpodobný vývoj, který chystá urychlení evropské integrace. Do konce května bude Evropská komise publikovat plány na další vývoj, do toho dojde k brexitu, což znamená, že největší země mimo eurozónu už nebude členem Unie, a tedy že země bez eura budou marginalizovány.

LIDOVÉ NOVINY: Proč?

DĚDEK: Třeba proto, že jejich ekonomická váha bude kolem pouhých deseti procent výkonu celé Unie.

LIDOVÉ NOVINY: ČNB poslední tři roky za velkou cenu oslabovala korunu, aby rozhýbala růst a zabránila deflaci. Přijetím eura bychom o tuto možnost přišli - proč bychom se jí měli vzdávat?

DĚDEK: To ale otevíráte celou debatu o přínosech a nákladech eura. Vlastní měna je jistě hodnota, na druhé straně o kurzovou stabilitu hodně stojí exportéři a česká ekonomika je exportně orientovaná. O kurzovou stabilitu stojí zahraniční investoři. To jsou velmi silné argumenty zejména pro naši ekonomiku, která je silně, exportně i vlastnicky, provázaná s eurozónou.

LIDOVÉ NOVINY: Ze zkušeností kterých zemí, jež byly v podobné situaci a přijaly euro, se můžeme poučit o pozitivních i negativních dopadech? Slovenska, Slovinska, Estonska?

Když vstoupíte do eurozóny, neplyne z toho jednoznačný tlak na harmonizaci. Ten tu může být nehledě na to, jestli jsme, nebo nejsme členy eurozóny.

DĚDEK: Estonsko je třeba v současnosti jedna z nejrychleji rostoucích ekonomik v eurozóně.

LIDOVÉ NOVINY: Nebojíte se, že kdybychom přijali euro, tak nám mohou v budoucnu bohaté evropské země vnucovat svou představu sociálních a daňových pravidel, takže přijdeme o výhody naší ekonomiky vůči ostatním zemím?

DĚDEK: To je hodně spekulativní otázka. Když vstoupíte do eurozóny, neplyne z toho jednoznačný tlak na harmonizaci. Ten tu může být nehledě na to, jestli jsme, nebo nejsme členy eurozóny. Jde o proces na úrovni EU. S rozhodováním, jestli zavést euro, nebo ne, to příliš nesouvisí. Někdy se to prezentuje tak, že euro je všelék. Je třeba se bavit o tom, co jsou výhody, co nevýhody eura a co jsou jen pseudoargumenty.

LIDOVÉ NOVINY: Vy se tedy nebojíte, že by nám po přijetí eura hrozil řecký, irský či španělský scénář - růst cen nemovitostí i příjemný růst platů, který však nakonec vede ke ztrátě konkurenceschopnosti, které se bez devalvace neumí zbavit? V Řecku i Španělsku je bez práce každý pátý člověk...

DĚDEK: Absolutně ne. Kulturně i obchodně náležíme do severního křídla. Patříme k zemím, jako je Německo, Dánsko, Švédsko, hospodářská politika je celých třicet let, ať už vládne levice, či pravice, toho důkazem. Nikdy jsme neměli problém s inflací, koruna vždy spíše posilovala, rozpočtové schodky byly na evropské poměry mírné.

LIDOVÉ NOVINY: Zdůrazňujete výhody, ale zkuste říct i největší nevýhody eura.

DĚDEK: Za určitých okolností, jako byla nedávná krize, je dobře, když můžete podpořit domácí sektor a exportéry tím, že oslabíte kurz. Tu výhodu máte jen do té doby, dokud ji nemají ostatní. Rovněž může přijít vhod mít k dispozici nástroje měnové politiky v době, kdy je hospodářský cyklus odlišný od toho v eurozóně. Ekonom si na jednu stranu napíše náklady, na druhou výnosy. A když to udělám, vychází mi, že výhody převažují. Nakonec to ale stejně rozhodnou politici.

LIDOVÉ NOVINY: Ještě před pár lety byla bankovní rada silně euroskeptická, trojice Singer, Lízal a Hampl byla vůči společné měně velmi obezřetná. Vy jste takřka euronadšenec. Myslíte, že se nálady v ČNB mění?

Hodně také závisí na tom, jaké klima pro debatu o euru vytváří naše politická reprezentace. A zde vidím oproti minulosti značný pokrok.

DĚDEK: Osobně mi vůbec nevadí, je-li bankovní rada názorově pestrobarevnější. Nikdo nemá monopol na pravdu. V bankovní radě je nás sedm, což je dobrý základ pro to, aby nevítězil nějaký extrém. Hodně také závisí na tom, jaké klima pro debatu o euru vytváří naše politická reprezentace. A zde vidím oproti minulosti značný pokrok.

LIDOVÉ NOVINY: Nemyslíte, že ČNB držela kurz u 27 korun za euro ke konci zbytečně dlouho?Vposledních dnech před ukončením musela ČNB na obranu kurzu vydat stovky miliard korun.

DĚDEK: Po bitvě je každý generál. Když se na podzim loňského roku prodlužoval tvrdý závazek, tak jsem u toho nebyl. Těžko se mi o tom hovoří. Ekonomika stále ještě na tom nebyla zcela dobře. Koukněte například na Evropskou centrální banku. Ta má záporné sazby ještě dnes. Dánové či Švédové také mají záporné sazby. My jsme se naopak už dříve vrátili k normálnímu stavu.

LIDOVÉ NOVINY: Proč koruna skoro vůbec nereagovala na politickou krizi?

DĚDEK: Říká se, že koruna je jako Rocky (filmový boxerský šampion - pozn. red.). Nenechá se jen tak něčím vyvést z rovnováhy. To, že jen lehce reaguje, ať už směrem nahoru, nebo dolů, a nevyvolává to žádné otřesy, je projevem stability. Koruna se apoliticky chovala i v minulosti - na rozdíl od maďarského forintu či polského zlotého.

LIDOVÉ NOVINY: Očekáváte v ČNB v následujících měsících vyšší rozkolísanost kurzu?

DĚDEK: Koruna si stále hledá optimální úroveň. Pokud by ale výkyvy kurzu byly iracionálně velké, bankovní rada může zasáhnout. To ale budeme řešit, až to nastane.

LIDOVÉ NOVINY: Kdo je konkrétně ten „trh“, jenž určuje, zda jde koruna nahoru, nebo dolů? Dealeři velkých bank? Americké penzijní fondy, zahraniční banky?

Koruna si stále hledá optimální úroveň. Pokud by ale výkyvy kurzu byly iracionálně velké, bankovní rada může zasáhnout.

DĚDEK: Na jedné straně jsou prodávající, například exportéři, kteří mají příjmy v eurech a chtějí je teď prodat, a na druhé straně například importéři či velké portfoliové fondy, které chtějí koupit české akcie či státní dluhopisy. Aby je mohli koupit, musejí mít koruny. To je jako na každém trhu, třeba se zeleninou.

LIDOVÉ NOVINY: Můžete vyloučit, že ČNB od konce intervencí nevstoupila na trh a neintervenovala?

DĚDEK: To mohu jednoznačně vyloučit. Od ukončení závazku ČNB nekoupila jediné euro.

LIDOVÉ NOVINY: V Česku roste ekonomika, firmy a domácnosti utrácejí, což může přinést vyšší inflaci. Je tak nasnadě otázka, kdy ČNB přistoupí ke zvýšení úrokových sazeb. Prognóza mluvila o třetím čtvrtletí, co si myslíte vy?

DĚDEK: Myslím, že to je otázka, kterou bychom měli nechat trhům, ať si o ní spekulují. Sledovat přitom mohou naše chování a komunikaci. Jsme dnes v režimu inflačního cílování, které vychází z prognózy ČNB. Její součástí je i předpokládaný vývoj trajektorie úrokových sazeb. Jde ale jen o model. Stále přicházejí nové informace, které naše rozhodování ovlivňují. Ale zatím nevidím žádné zásadní vlivy, které by znamenaly odklon od prognózy.

LIDOVÉ NOVINY: ČNB zpřísňuje limity u hypoték. Dokonce se mluví o tom, že to bude mít největší dopad na střední třídu, protože nepovolujete hypoteční úvěry nad 90 procent hodnoty nemovitosti. Vidíte tedy na obzoru nějakou krizi či realitní bublinu?

Podívejte se na vlády, které měly politiku dostupnosti bydlení pro každého, a jak to dopadlo. Nejvíce na to doplatila právě střední třída, která musela prodávat své nemovitosti a byla ožebračena.

DĚDEK: Když jsem byl na gymnáziu, někdo tam na záchodech napsal „historie učí“ a někdo další k tomu dopsal „ale nepoučí“. To platí i dnes. Naše regulatorní úvahy a kroky z historie vycházejí. Podívejte se na vlády, které měly politiku dostupnosti bydlení pro každého, a jak to dopadlo. Nejvíce na to doplatila právě střední třída, která musela prodávat své nemovitosti a byla ožebračena. Navíc s tím byly spojeny i obrovské sanační náklady bank z veřejných prostředků. Proto je v této oblasti důležitější než kdekoliv jinde prevence. My se snažíme, aby nevznikla bublina. Otevřeně rovněž říkáme, že zatím žádnou krizi na obzoru nevidíme. Mohla by se ale vyvinout, pokud bychom seděli s rukama v klíně.

LIDOVÉ NOVINY: ČNB teď chce ale získat i pravomoc regulovat maximální výši zadlužení domácností vůči jejich příjmům. Nekumuluje těch pravomocí už moc?

DĚDEK: Zákon o ČNB říká, že máme dohlížet na finanční stabilitu. Není to jen v tom, že zkrachují domácnosti. Pokud hromadně přestanou splácet domácnosti, je největší riziko v negativním dopadu na bankovní sektor, kterému by se dramaticky zhoršilo úvěrové portfolio. Banky by pak omezovaly poskytování úvěrů například i středním a malým podnikům. To by mělo důsledky pro celou ekonomiku. Proto potřebujeme tyto nástroje.

LIDOVÉ NOVINY: Ano, ale myslíte si, že tuzemské banky se chovají takto neobezřetně, že jsou ochotné takto riskovat?

DĚDEK: Kdyby tady regulace nebyla, mohlo by to takto dopadnout. Jde o pojistku, která zabraňuje poskytovat úvěry skupinám obyvatel, které se sice teď nejeví zranitelně, ale v případě nepříznivé události v ekonomice se jejich pozice může rázem změnit.