Zemanovy virózy 2013

Část společnosti, které se nelíbí prezidentovy kroky, se ozvala i v pouličním umění.

Stencil z pražské zdi, na němž si neznámý umělec tropí žerty z prezidenta Miloše Zemana, jenž za pomoci ochranky brázdil rybník v nafukovacím člunu. Na své tahouny křičí: „Na Bělehrad!“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Stencil z pražské zdi, na němž si neznámý umělec tropí žerty z prezidenta Miloše Zemana, jenž za pomoci ochranky brázdil rybník v nafukovacím člunu. Na své tahouny křičí: „Na Bělehrad!“ | foto: © ČESKÁ POZICE, István LékoČeská pozice
Stencil z pražské zdi, na němž si neznámý umělec tropí žerty z prezidenta Miloše Zemana, jenž za pomoci ochranky brázdil rybník v nafukovacím člunu. Na své tahouny křičí: „Na Bělehrad!“ | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy

Zdravotní stav (a pitný režim) prezidenta Miloše Zemana byl jedním z témat uplynulého roku. Nešlo jen o „virózu“ u korunovačních klenotů, ale třeba i o památný „náraz kolenem do zdi“, který se posléze stal nastraženou „kobercovou pastí“ psa Darcyho. Unaveně působil Zeman i v povolebním až příliš natahovaném interview s Václavem Moravcem na ČT24.

Oslabený Zeman, částí společnosti již otevřeně nenáviděný za některé své činy (lhaní v prezidentské kampani, nejmenování profesora Putny, „vtipný“ pozdrav Alláh Akbarfaux pas při zahraničních návštěvách, domnělé opilství, půtky s univerzitami, najmenování „své“ vlády odborníků z členů a přátel SPOZ a podobně), se pak stal snadnou kořistí...

Zeman, jenž se přihlásil k nutkání každý den někoho urazit, by měl být připraven na to, že se tím budou inspirovat i občanéNa českých faceboocích se to po Zemanově pádu hemžilo komentáři typu, že pes Darcy (jenž zmuchlal koberec) je „naším jediným spojencem na Hradě“, nebo jízlivými očekáváními, až chorý prezident usedne na invalidní vozík po Švejkově vzoru, který – jak napsal Jaroslav Hašek – v něm onehdy vozil i „svýho chromýho, zlýho dědečka na čerstvej vzduch“.

Svého chotě, o jehož možném kolapsu či ráně do hlavy média čile spekulovala, se zastala první dáma Ivana Zemanová, když takové ataky označila za rouhání a neúctu k prezidentské autoritě. Nicméně je třeba připomenout, že Zeman, jenž se veřejně přihlásil ke svému nutkání „každý den někoho urazit“, by měl být připraven na chvíle, kdy se jeho zlomyslnou myšlenkou budou inspirovat i svobodní občané České republiky...

Reportéři ČESKÉ POZICE už před několika měsíci zachytili sofistikovanou narážku na prezidentovu kondičku. Zemana v pouličním provedení nevozí paní Millerová, nýbrž členové ochranky v člunu Challenger 300 (fotograf Blesku dostal za fotoreportáž z Vysočiny i čestné uznání v soutěži Czech Press Photo). Na pražské zdi se tak vyjímá švejkovská nadsázka, v níž hradní pán pokřikuje na své slouhy: „Na Bělehrad!“

Ještě drsnější streetart?

Možná se objeví nové, drsnější varianty street artu, které už nebudou k Zemanovi vůbec milosrdné (ostatně: výtvarník David Černý už do pražského podhradí, na Vltavu, umístil vztyčený prostředníček).

Když prezident v reakci na nepozvání dvou rektorů do Vladislavského sálu říkal, že ten brněnský „urazil hlavu státu“, jako by opomenul, že demokratické Česko už takový zákon („o hanobení republiky a jejího představitele“) nemá a že úctu si je třeba zasloužit; nikoliv jen převzetím mandátu, ale i konkrétními činy a svým chováním.

Pokud bude Zeman i nadále společnost provokovat, může se z ulic dočkat výhledově ještě odmítavější reakce, než jakou jsme zaznamenali v září 2013 na stěně brněnské vysoké školy – jde o hodně vulgární vzkaz nad pisoárem: „Pochči si svýho prezidenta.“