Zemanovi následníci se drží zpět. S ohlášením kandidatury vyčkávají

Zatím jeden jistý uchazeč prezidentských voleb v roce 2023 a hned sedm dalších osobností, které svoji budoucí kandidaturu nevylučují. Do voleb sice zbývají ještě zhruba čtyři roky, ale někteří adepti „zbrojí“ do ostré bitvy už nyní. Přinášíme seznam osobností, jež se o kandidaturu na Pražský hrad zajímají.

Pražský hrad, ilustrační foto. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Pražský hrad, ilustrační foto. | foto: MAFRA - Michal Sváček
Pražský hrad, ilustrační foto.

Na konci února zahájili odborníci z Univerzity Karlovy (UK) svůj nový projekt Česko: A jak dál? Vědci chtějí otevírat celospolečenskou debatu o zásadních výzvách i potížích v Česku. A těmi nejvážnějšími jsou dluhy a exekuce. Proto se první akce UK konala v Ústí nad Labem, neboť právě na severu překračuje počet lidí v exekuci patnáct procent. Diskusí se zástupci obcí, exekutorů i s občany se v terénu rovněž zúčastnil rektor Tomáš Zima.

„Dalšími tématy, jimiž se budeme zabývat, bude otázka bezpečnosti, problém sucha, zdraví a stárnutí, vzdělávání či zemědělství a kvalita potravin,“ sdělil LN Zima. Další podobná debata s občany se má konat v Plzni.

Získané znalosti se mohou rektorovi, který povede nejstarší českou univerzitu do roku 2022, časem hodit. Mezi akademiky se čile spekuluje, že Zima má politické ambice – možná i ty nejvyšší, možná senátorské. Ostatně předchozí rektor UK Václav Hampl se hravě stal senátorem a stávající rektor Masarykovy univerzity Mikuláš Bek v Brně taktéž.

Politolog: Není to tak brzy

Budoucnost přeje připraveným, dá se říci, takže si někteří z případných kandidátů boje o Hrad rozšiřují obzory i veřejnou známost. „Myslím, že se objeví ještě řada kandidátů. Ale z minulé prezidentské volby je zřejmé, že je potřeba na veřejnost působit po delší dobu,“ míní politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého. Začít se zviditelňováním více než tři roky před sběrem potřebných podpisů nemusí být brzy.

Na to sází Pavel Fischer, jenž loni v 1. kole skončil třetí – za obhajujícím Milošem Zemanem a Jiřím Drahošem. „Na volby za čtyři roky se připravuji, aby se mnou voliči mohli počítat,“ řekl otevřeně LN Fischer. Jako jediný. Dalších sedm osobností budoucí kandidaturu nevylučuje. Rektor Zima, senátoři Drahoš a Marek Hilšer, mediální magnát Jaromír Soukup i odborářský šéf Josef Středula svoji prezidentskou ambici na přímý dotaz LN nepopřeli.

„Tématem své prezidentské kandidatury se nezabývám jako hlavním tématem svého života. Nepovažuji ji za pravděpodobnou, i když vždy dodám slovíčka, že v politice platí: Nikdy neříkej nikdy. Stop.“

„Pan prezident má ještě před sebou velkou část mandátu a já mu přeji, aby ho ve zdraví dokončil. Hrad je veliká pocta pro každého, o kom se uvažuje, v mém případě je to pocta i pro odbory, jež zastupuji. Rozhodně je ale předčasné, když mám před sebou nový mandát představitele odborové centrály, hovořit nyní o kandidatuře. Do budoucna ale tuto výzvu nevylučuji,“ vzkázal LN Středula.

Další dva známí aktéři české politiky se podobně vyjádřili pro jiná média. Exprezident Václav Klaus dostává takovou otázku často: „Tématem své prezidentské kandidatury se nezabývám jako hlavním tématem svého života. Nepovažuji ji za pravděpodobnou, i když vždy dodám slovíčka, že v politice platí: Nikdy neříkej nikdy. Stop,“ řekl Václav Klaus starší 17. ledna listu MF Dnes.

Dne 1. března pak přinesl Deník N rozhovor s expremiérem Petrem Pithartem, jenž je o rok starší než profesor Klaus, je mu 78 let. Svoji případnou účast podmínil pevným zdravím. „Žena už by mě na Hrad pustila, neříkám radikální ne,“ zaznělo tedy v interview.

A další přetřásaná jména

Vladimír Dlouhý, exministr průmyslu a nynější prezident Hospodářské komory ČR, už se jednou do prezidentského klání chystal – před šesti lety jej ovšem zjištěná chybovost v nasbíraných podpisech těsně vyřadila z bitvy. Zkusí to v roce 2023? „Jsem nyní v zahraničí,“ odvětil.

Jako potenciálně vážný kandidát se jeví, zvláště z ohlasů na sociálních sítích, generál Petr Pavel, jenž zastával vrcholnou funkci v NATO. Redakce bývalého náčelníka generálního štábu oslovila, na dotaz neodpověděl.

Jako potenciálně vážný kandidát se jeví, zvláště z ohlasů na sociálních sítích, generál Petr Pavel, jenž zastával vrcholnou funkci v NATO. Redakce bývalého náčelníka generálního štábu oslovila, na dotaz neodpověděl. Nabytých zkušeností využívá coby poradce a řečník. „Budu to dělat tak dlouho, dokud o to bude zájem a bude mi to přinášet uspokojení. Pokud se mezitím vyskytne něco zajímavějšího nebo něco, čemu bych se chtěl věnovat, budu o tom přemýšlet,“ řekl před časem ČTK.

Na dotaz neodpověděla ani Alena Vitásková, bývalá šéfka ERÚ, která platí za ambiciózní ženu pěstující si nadstandardní vztahy s prezidentem Zemanem. Kvůli možné podpoře od něj tak bývá Vitásková dle informací LN často k vidění na Pražském hradě.

Článek byl v Lidových novinách publikován dne 2. března 2019.

Diskuse neobsahuje žádné příspěvky.