Zeman už se vidí v Soči v lóži s Putinem

Miloš Zeman v úterní prezidentské debatě poodhalil o své zahraničněpolitické orientaci více, než měl zřejmě v úmyslu.

Dan Macek 24.1.2013

Během úterní debaty pořádané think tankem Evropské hodnoty se Miloše Zemana zeptal politolog Michael Romancov na hypotetickou situaci: jak by se zachoval, kdyby býval byl prezidentem už v srpnu 2008 během rusko-gruzínské války. Zeman uvedl, že by jeho reakce odpovídala tomu, že „konflikt prokazatelně rozpoutala gruzínská strana útokem na Abcházii“. Jeho postoj zdánlivě konvenuje s tehdejší reakcí prezidenta Václava Klause, který – na rozdíl od vlády České republiky – zcela přejal ruskou verzi srpnových událostí.

V tomto případě je však Zeman papežštější než papež, neboť ani Kreml netvrdí, že konflikt rozpoutala gruzínská strana útokem na Abcházii. Pakliže je něco na rusko-gruzínské válce prokazatelné, pak je to fakt, že začala v noci ze 7. na 8. srpna v Jižní Osetii, nikoli v Abcházii, kam naopak 9. srpna vtrhli Rusové bez sebemenší provokace z gruzínské strany.

Ani kremelská propaganda by si netroufla tvrdit, že konflikt rozpoutala gruzínská strana útokem na Abcházii

Gruzíni tvrdí, že hranice Jižní Osetie překročili, aby zabránili v postupu 58. armádě ruských ozbrojených sil, která se prý Rokským tunelem pod hřebenem Kavkazu přesouvala z Ruska na mezinárodně uznávané území Gruzie. Rusové říkají, že 58. armádu pověřili „humanitární intervencí“ v Jižní Osetii až v reakci na gruzínské ostřelování jednotek ruských mírotvorců v oblasti.

Mezinárodní tým nezávislých vyšetřovatelů později usoudil, že první výstřel války sice vypálili Gruzíni, ale že konfliktu předcházela dlouhá série provokací z ruské strany. Vyšetřovatelé zároveň označili následnou ruskou okupaci rozsáhlých území ve vnitřní Gruzii (včetně měst Poti, Gori, Senaki a Zugdidi) za zcela nepřiměřenou „obranu“.

Naopak, paralelní ruský útok na abchazskou soutěsku Kodori, jež byla do té doby v držení jednotek loajálních ústřední vládě v Tbilisi, označili vyšetřovatelé za prokazatelné porušení mezinárodního práva. Výrok Miloše Zemana, že “konflikt prokazatelně rozpoutala gruzínská strana útokem na Abcházii“, by si snad netroufla vypustit z úst ani kremelská propaganda.

Prezidentského kandidáta, jehož volební štáb se hemží podnikateli s vazbami na Rusko, ohebná kremelská interpretace „humanitární intervence“ na mezinárodně uznávaném území cizího státu očividně nijak netrápí. Zeman však zároveň nevynechá jedinou příležitost, aby se distancoval od intervence NATO v Kosovu.

V ruském Soči – pouhých pár desítek kilometrů od Abcházie – se budou necelý rok po Zemanově případné inauguraci konat zimní olympijské hry. V Putinově prezidentské lóži už budou jistě vědět, co mu nalít. Za zásluhy.