Zeman se všemožně snaží zabránit vydání ruského hackera do USA

Český prezident měl opakovaně vyzvat ministra spravedlnosti Roberta Pelikána, aby Jevgenije Nikulina vydal do Ruska, nikoli do Spojených států. O ruského hackera mají enormní zájem oba velmoci. Rusko i USA tvrdí, že se Nikulin dopustil zločinů proti jejich občanům. Finální rozhodnutí bude na ministru spravedlnosti.

Martin Shabu 14.3.2018
Jevgenij Nikulin a jeho bílé lamborghini na stránkách ruského serveru Gazeta.ru. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Jevgenij Nikulin a jeho bílé lamborghini na stránkách ruského serveru Gazeta.ru. | foto: Gazeta.ruLidovky.cz
Jevgenij Nikulin a jeho bílé lamborghini na stránkách ruského serveru Gazeta.ru.

Červené eso v mariáši nebo čistá postupka v pokeru. Takovou cenu má pro Američany i Rusy Jevgenij Nikulin (30), který sedí ve vazební věznici v Praze na Pankráci a napjatě čeká, do které země bude vydán.

O hackera mají enormní zájem USA i Rusko. Obě velmoci tvrdí, že se dopustil zločinů proti jejich občanům. Američané ho podezírají z krádeže desítek milionů osobních dat, Rusové ze zcizení v přepočtu několika desítek tisíc korun, které měl ukrást přes internet.

Finální rozhodnutí bude na ministru spravedlnosti. Kvůli tomu se šéf české justice Robert Pelikán (ANO) ocitl v nezáviděníhodné situaci. Z jedné strany hrozí – případným nevydáním do USA – zhoršení diplomatických vztahů s naším spojencem v NATO. Ze strany druhé musí odolávat tlaku prezidenta Miloše Zemana, jenž by rád splnil přání Rusů.

Ministr Pelikán rozhovor na téma Nikulin odmítl a diplomatické bruslení je zřejmé i ze slov mluvčího Hradu. Ten nejprve označil dotazy LN za spekulace, aby následně své vyjádření rozvedl. „Jde o setkání mezi čtyřma očima, která si žádají diplomatickou zdrženlivost, běžnou ve vyspělých zemích.“

Jak už Pelikán veřejně prohlásil, Zeman ho opakovaně vyzval, aby Nikulina vydal do Ruska. Nyní LN zjistily, že prezidentovy intervence byly podstatně robustnější. Zeman v jeden moment zvažoval využít i svou výlučnou pravomoc udílet milosti. „Trpělivě se mu muselo vysvětlit, že je to sice zajímavý nápad, ale cizímu státnímu příslušníkovi, o jehož vydání žádají cizí země, na jejichž území měl spáchat zločin, český prezident udělit milost nemůže,“ prozradil vysoce postavený zdroj obeznámený s případem.

Ministr Pelikán rozhovor na téma Nikulin odmítl a diplomatické bruslení je zřejmé i ze slov mluvčího Hradu. Ten nejprve označil dotazy LN za spekulace, aby následně své vyjádření rozvedl. „Jde o setkání mezi čtyřma očima, která si žádají diplomatickou zdrženlivost, běžnou ve vyspělých zemích,“ napsal Jiří Ovčáček.

Kromě Zemanových přímluv však Rusové sázejí i na reciprocitu. Jak zjistily LN, v říjnu v tichosti propustili na základě české žádosti českého občana T. Ř., který se ocitl ve vazbě na Krymu. Od roku 2000 na něj má přitom spadeno česká justice. Vydání potvrdil LN jeho advokát Jan Švarc. Podle něj bylo na základě ruské intervence propuštěno z krymského vězení více osob.

Advokát odsouzeného Čecha se domnívá, že do souhlasu s vydáním jeho klienta do Čech promluvil „vyšší“ zájem. „Jsem přesvědčen, že důvodem byl Nikulin. Ruská strana by nevydala někoho z Krymu, kdyby na tom neměla žádný zájem. Podle mě to bylo něco za něco,“ řekl LN advokát Jan Švarc. Jeho klient, který byl před osmnácti lety odsouzen na pět let za podvody s platebními prostředky, nyní čeká, jak dopadne odvolání státního zástupce.

Kromě Zemanových přímluv Rusové sázejí i na reciprocitu. Jak zjistily LN, v říjnu v tichosti propustili na základě české žádosti českého občana T. Ř., který se ocitl ve vazbě na Krymu.

Advokát Švarc upozornil na ještě jeden zajímavý moment. T. Ř. nebyl jediný, kdo byl se souhlasem Moskvy z Krymu vydán zpět do Česka. Připomeňme, že Rusko v roce 2014 využilo občanského konfliktu na Ukrajině a jeho vojáci obsadili klíčovou infrastrukturu v oblasti. Západ ale anexi Krymu nikdy neuznal. Zajímavé proto je, že Česko požádalo o vydání našich občanů prostřednictvím ruských úřadů, ačkoli neuznává ruskou nadvládu nad Krymem.

„To samé se týkalo ještě dalších tří lidí. Nic bližšího o tom ale nevím. Mám informace pouze od klienta, který s nimi seděl ve vazbě na Krymu,“ doplnil Švarc, který je veřejnosti znám mimo jiné coby jeden z pětice unesených mužů v Libanonu.

Nikulinův advokát Martin Sadílek naopak o spojitosti s výměnou z Krymu nic neví. „Tuto zprávu nemohu nijak komentovat, protože se ke mně nedostala,“ uvedl Sadílek. Každopádně důvěryhodný zdroj z české diplomacie LN potvrdil, že skupina propuštěných byla širší: „Byli tam zatčeni tři lidé, přičemž všichni tři jsou zpět v ČR. Extradice proběhly v říjnu a prosinci 2017. U jednoho z nich není jasné, zda byl vydán, či deportován, ale je už také u nás.“

Nikulina zatím nelze vydat

Jevgenije Nikulina zatím nelze vydat ke stíhání ani do USA, ani do Ruska. Ústavní soud (ÚS) totiž odložil vykonatelnost usnesení Městského soudu v Praze, který vyslovil přípustnost vydání do obou zemí. Odklad potrvá, dokud ÚS nerozhodne o Nikulinově stížnosti. Usnesení o odkladu vykonatelnosti vydal ÚS v únoru, od úterý 13. března je dostupné v jeho databázi.

Tři schůzky na stejné téma

Zápletka s Krymem je důležitá z jednoho prostého důvodu. Podle informací LN totiž právě toto vydání zmínil ruský prezident Vladimir Putin během rozhovorů s českým prezidentem Milošem Zemanem jako gesto ruské strany, aby získala „svého“ člověka Nikulina. Se Zemanem mluvil Putin tváří v tvář loni dvakrát. Poprvé to bylo v květnu v Pekingu. Podruhé v listopadu v Soči.

O propojení kauzy Nikulin s vydáváním Čechů na Krymu se Zeman zmínil i ministru spravedlnosti Robertu Pelikánovi (ANO), a to během jejich společné návštěvy Vietnamu, která proběhla loni v červnu.

Za šéfem české justice se vydal v polovině února hradní kancléř Vratislav Mynář. Přinesl mu dopis Nikulinovy matky, která Zemana žádala o pomoc a stěžovala si na postupy českých úřadů.

A k tématu se Zeman vrátil i letos v lednu po svém znovuzvolení do prezidentského úřadu. Vhodná příležitost se naskytla během jmenování nových soudců 31. ledna, které se Pelikán zúčastnil. To už měl Zeman za sebou setkání s Putinem z listopadu 2017 a věděl, že ruský prezident své slovo ohledně vydání Čecha na Krymu splnil. Známý byl rovněž výsledek českých soudů ohledně Nikulinova možného vydání jak do USA, tak do Moskvy. Ministr Pelikán však ani lednovou přímluvu Zemana nereflektoval.

Přišel třetí pokus. Za šéfem české justice se vydal v polovině února hradní kancléř Vratislav Mynář. Přinesl mu dopis Nikulinovy matky, která Zemana žádala o pomoc a stěžovala si na postupy českých úřadů.

„Je pravda, že letos proběhly dvě schůzky, kdy mě prezident žádal, abych nevydal ruského občana do USA, ale do Ruska,“ potvrdil následně webu Aktuálně.cz Pelikán. Zopakoval to minulý týden během interpelací ve sněmovně. A dodal: „Při rozhodování zvážím zejména závažnost daných trestných činů, to, zda ty země aktivně žádaly o něj, nebo zda si vzpomněly až později, a tak dále.“

Krátce nato se objevily zprávy, že Pelikán v resortu skončí. Premiér v demisi Andrej Babiš výměnu ministra odmítl. Tvrdí, že preferuje vydání Nikulina do USA.

Mladík v hledáčku velmocí

  • 5. října 2016

Rusa Jevgenije Nikulina zadržela česká policie v Praze na základě amerického zatykače, který ho spojuje s celkem devíti skutky z let 2012 až 2013 spočívajícími v útocích na sociální sítě LinkedIn a Formspring a webové úložiště Dropbox.

  • 16. listopadu

USA požádaly o Nikulinovo vydání nótou předloženou českému ministerstvu zahraničí. Ministerstvo spravedlnosti následně obdrželo i extradiční žádost Ruska, vydanou také 16. listopadu a podloženou zatykačem kvůli internetové krádeži z roku 2009 v řádu desítek tisíc korun. Zatykač vydal moskevský soud 10. listopadu.

  • 30. května 2017

Městský soud v Praze rozhodl, že přípustné je vydání do Spojených států i do Ruska. Nikulinovi advokáti okamžitě podali stížnost proti rozhodnutí přípustnosti vydání do USA.

  • 24. listopadu

Pražský vrchní soud potvrdil přípustnost vydání do Spojených států.

  • prosinec

Nikulinův spis obdržel ministr spravedlnosti Robert Pelikán, který musí rozhodnout, kam bude mladík vydán. Rusovi obhájci podali dvě ústavní stížnosti. S první ale v lednu 2018 neuspěli. Ústavní soud stížnost označil dílem za opožděnou, dílem za zjevně neopodstatněnou.

Tento článek byl uveřejněn v Lidových novinách 13. března 2018.