Zdravotnictví v roce 2018: Bílé plomby pro děti i eRecepty

Změny, které od ledna zasáhly české zdravotnictví, mají přispět především k lepší ochraně pacientů. Lékařům se ale některé z nich příliš nezamlouvají, například takzvané eRecepty.

U lékaře (ilustrační foto) | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy U lékaře (ilustrační foto) | foto: Shutterstock
U lékaře (ilustrační foto)

Nemocnice i ambulantní ordinace čeká povinná elektronizace. V lednu totiž začaly platit povinné elektronické recepty. Zavedení eReceptu se přitom lékařům nelíbí. Praktici, dětští lékaři a ambulantní specialisté dokonce kvůli nim krátce před podzimními volbami zavřeli na den ordinace. Namítají, že systém je špatně připravený.

Nový ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO) proto ihned po nástupu do funkce nechal zpracovat návrh zákona, který případné pokuty za nevydávání eReceptů o rok odkládá. Sankce ovšem podle něj nebudou, ani pokud se zákon nestihne schválit včas.

Pacienty ovšem tato změna nejspíš nijak nezasáhne. Vždy si budou moci k eReceptu vyžádat papírovou průvodku. Například ti mladší si ho ale už mohou nechat poslat třeba pouze formou SMS.

Od března se pak měla i lékařů týkat povinnost elektrické evidence tržeb (EET). Plánovaný náběh dalších etap EET ovšem v prosinci zrušil Ústavní soud. Uvedl, že případné výjimky z EET je třeba upravit zákonem, nikoli vládními nařízeními. Povinnost EET pro svobodná povolání, jako jsou lékaři či právníci, tak bude muset zavést znovu novela zákona o EET.

Nižší limity pro doplatky

Většina legislativních opatření, které mají od ledna přímý dopad na pacienta, se podle ministerstva zdravotnictví týkají hlavně jejich lepší ochrany. Důchodcům a dětem klesnou roční limity pro doplatky za léky. Hranice pro děti do 18 let a seniory od 65 let se s lednem snížila z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let na 500 korun. Při překročení tohoto limitu vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Důchodcům a dětem klesnou roční limity pro doplatky za léky. Hranice pro děti do 18 let a seniory od 65 let se s lednem snížila z 2500 na 1000 korun, u důchodců nad 70 let na 500 korun. Při překročení tohoto limitu vracejí zdravotní pojišťovny pacientům peníze, které za léky zaplatili navíc.

Otázka ovšem zní, zda si nepolepší jen na papíře, ale také ve skutečnosti. Do ochranného limitu se totiž nezapočítávají doplatky za léky, ke kterým existuje plně hrazená alternativa. V praxi ovšem nebývá plně hrazený lék vždy k mání. Dostupnost těchto léků totiž Státní úřad pro kontrolu léčiv nekontroluje, protože takovou povinnost ze zákona nemá.

Příkladem může být lék bez doplatku na snížení hladiny cholesterolu. Jeho množství na trhu předloni nepokrylo ani procento potřeb pacientů. Statiny, tedy léky na snížení cholesterolu, dnes přitom bere podle odhadu asi milion Čechů. Pacienti jsou tak nuceni si za tyto léky doplácet, ale tato suma se do limitu nezapočítává.

Městský soud v Praze řešil nedávno žalobu, podle které by měl být bezplatný lék skutečně dostupný. A věc postoupil Ústavnímu soudu. Ten tak má rozhodnout o tom, zda současná praxe zásadně neomezuje možnost využití ochranného limitu zejména u seniorů.

Bílé plomby pro děti a těhotné

K dalším změnám pak patří i to, že zdravotní pojišťovny budou dětem do 15 let, těhotným a kojícím hradit bílé plomby, nikoli jen černou amalgámovou výplň. Stát také rozšíří okruh těch, za které hradí zdravotní pojištění. Dosud ho platil za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Nyní k nim přibudou také postgraduální studenti a lidé s nařízenou ústavní léčbou. Zároveň navýší platbu za státní pojištěnce o 49 korun na 969 korun. Vydá na to o 3,5 miliardy víc než v roce 2017.

Stát také rozšíří okruh těch, za které hradí zdravotní pojištění. Dosud ho platil za děti, důchodce, nezaměstnané a za vězně. Nyní k nim přibudou také postgraduální studenti a lidé s nařízenou ústavní léčbou.

Od května začne platit evropské nařízení o ochraně osobních údajů, známé pod zkratkou GDPR (General Data Protection Regulation). Dává například pacientům právo kontrolovat, jak zdravotnické zařízení nakládá s jejich osobními údaji. Mnozí se ho obávají zejména kvůli sankcím, které jsou až 20 milionů eur nebo čtyři procenta z globálního ročního obratu firmy.

Péče o umírající

Nevelkou, ale zásadní novinkou je také zařazení péče o umírající v domácím prostředí do seznamu výkonů hrazených ze zdravotního pojištění. V Česku umírá ročně asi 108 tisíc osob, z nichž asi 65 procent zemře v nemocnici. Nejenže je to nákladné, ale většina lidí by si navíc přála dožít doma, jak ukazují výzkumy veřejného mínění.

V letech 2015 až 2017 se proto konal pilotní projekt, který práci mobilních hospiců zkoumal. Ukázalo se, že taková péče je dokonce o zhruba 300 korun na den levnější, než kdyby nemocný umíral v jiném prostředí.

Úhrada ze zdravotního pojištění ale bude krýt jen část nákladů. Péče mobilních hospiců tak bude dál částečně závislá na veřejných sbírkách, darech nadačních fondů a dotacích krajů a obcí.

Počet příspěvků: 1, poslední 14.1.2018 01:04 Zobrazuji posledních 1 příspěvků.